19. června 2016

10 mýtů o minimalismu


Někdy narážím na různé mýty, které kolují o minimalismu. Jsou to takové trochu předsudky, se kterými se minimalista může setkat. Sepsala jsem deset z nich a přidala k nim můj názor. Musím zdůraznit, že jde skutečně o můj názor, takže to neznamená, že by se mnou souhlasil každý minimalista na planetě.

1. Minimalista má sterilní a neútulný domov

Všimla jsem si, že si dost lidí myslí, že když je někdo minimalista, tak to znamená, že nemá skoro žádný nábytek, dekorace, stěny jsou bílé bez obrazů, barvy jsou u něj doma zakázané a všechno je tak nějak neosobní jako v hotelu nebo v nemocnici. Určitě to tak nějaký minimalista má, takže se nedá říct, že by to nikdy nebyla pravda. Ale rozhodně to není pravidlem. Minimalismus neurčuje žádná pravidla ohledně toho, kolik by měl člověk doma mít nábytku, jaké barvy by měl v interiéru použít apod. Minimalista se pouze snaží o to, aby neměl doma nic, co je k ničemu nebo navíc. A je to čistě o pocitu. Mně osobně třeba vyhovují spíše bílé stěny, ale tak to bylo i v době, kdy jsem se za minimalistu nepovažovala. Neznamená to ale, že by si minimalista nemohl natřít stěnu na oranžovo a pověsit si tam obrázky.

2. Minimalista se obléká jen do neutrálních barev

Podobně jako u předchozího bodu, může to být pravda. Dokonce znám jednu minimalistku, která nosí jen černou, každý den. A je pravda, že hodně minimalistů nosí většinou černou, bílou, šedou, nude nebo hnědou barvu. Ale opět to není pravidlem. Hodně se mluví o konceptu capsule wardrobe, který jsem tady už jednou zmiňovala . Mít méně kousků ve skříni, které jsou kvalitní a dají se mezi sebou dobře kombinovat. Tady je asi výhodné mít pár barev, které člověku sluší a hodí se k sobě. Neznamená to ale, že si kvůli tomu minimalista nedovolí žádné barvy. Opět je to o tom, co je komu příjemné. Nedává smysl, aby si člověk řekl, že od teď když je minimalista, tak už nemůže nosit pastelové barvy, zvlášť pokud je má rád. Jde spíš o to nemít ve skříni věci, které vůbec nenosím a nekupovat věci impulzivně.

3. Minimalismus je jenom módní trend

Já bych spíš řekla, že se teď o něm jen hodně mluví a píše. Na vlně minimalismu si třeba v Americe frčí lidi o dost víc než u nás, což může být způsobeno tím, že je tam mnohem větší míra konzumu než u nás, a lidi tak nějak začínají znovu hledat jednoduchost. Myslím si ale, že minimalismus je něco, co tady bylo vždycky. V každé době se najde někdo, kdo tíhl ke zjednodušení ve svém životě. Už jen to, že někteří slavní filozofové pronášeli výroky, které jsou v podstatě o minimalismu. Jen to asi nemělo tak príma název. A taky jsem se setkala s tím, že lidi říkají, že něco takového už ve svém životě dávno dělají, jen nevěděli, že se tomu tak říká. Jsou lidi, kteří jsou minimalisti tak nějak od přírody, nemají tendenci věci hromadit, a ani nad tím nepřemýšlí.
 
Chudý není ten, kdo má málo, ale ten, kdo touží mít víc.  –Seneca

4. Minimalista nemůže přesáhnout určitý počet předmětů

Trošku mě rozčilují takové ty výzvy, které mají za cíl, aby měl člověk určitý počet oblečení, nebo aby se týdně zbavil určitého počtu předmětů. Chápu, že to může někomu pomoct, ale mít předepsané nějaké číslo, mi přijde ve výsledku naopak svazující. Já sama jsem to měla tak, že jakmile přišla ta správná míra, poznala jsem to. A nemám absolutně tušení, kolik přesně předmětů vlastním. A fakt se nedá říct, že ten kdo má 37 kusů oblečení, je lepší minimalista než ten, který má 42. Každý vedeme úplně jiný život. Někdo třeba žije v podmínkách, kde je jen jedno roční období, tak to má s oblečením o dost jednodušší, někdo je zase fotograf a potřebuje hodně vybavení, někdo umělec, někdo máma tří dětí atd.

5. Minimalismus je hrozně extrémní

No možná, když někomu řeknu, jaké všemožné předměty jsem vyhodila nebo "poslala dál", tak by si řekl, že je to extrémní a že mi ty věci budou chybět a budu toho litovat. Někoho od minimalismu odrazuje právě ta představa, co by musel vyhodit a že by to nedokázal. Jenže minimalismus je jen tak "extrémní", jak vy sami chcete. Vždyť pokud už se do toho pustíte, tak to děláte pro sebe a proto, abyste se vy sami cítili dobře. Žádná vstupenka do klubu minimalistů ve formě vyhození vázy po babičce neexistuje :).

6. Zbavení se tolika věcí je plýtvání

Tak třeba tohle vůbec nechápu. Vnímám to úplně opačně. Vždyť se zbavuju věcí, které nepotřebuju, nebo mi nedělají radost. Takže plýtvání je spíš to, že mi doma leží naprosto fungující věc, kterou nevyužiju. Zbavit se něčeho totiž neznamená vyhodit to do popelnice. Buď to prodáte a ještě na tom vyděláte, nebo to podarujete někomu, kdo se z dané věci bude radovat a nakonec se bude radovat i ta věc, protože se dostane z tmavé poličky ve skříni :). Třeba ty hory knih, na které se mi doma prášilo, teď našly nadšené čtenáře v knihovně.

7. Minimalista si nekoupí nic nového

Je pravda, že raději nejprve použiju to, co mám doma a nekupuju si žádné věci do zásoby, ale neznamená to, že si nikdy nic nekoupím. Spíš se opravdu zamýšlím nad tím, jestli to, co si toužím koupit, skutečně potřebuju. Snažím se vyhýbat impulzivním nákupům, trendům, zjišťuju, jestli to, co se mi líbí právě teď, se mi bude stejně líbit i za měsíc a jestli pro to skutečně mám využití. Takže ano, je nepravděpodobné, že by si minimalista koupil něco impulzivně jen proto, že je to hezké a levné, ale bude se zaměřovat na věci, které skutečně potřebuje a taky si dost možná dá nějaký čas na rozmyšlenou, než tu věc opravdu koupí.

8. Pravidelně třídím šatník - jsem minimalista

Tenhle článek nemá za cíl porovnávat kdo je lepší minimalista, samozřejmě tu hranici máme každý jinde. Ale tak nějak vnitřně nesouhlasím s tím, když někdo tvrdí, že pokud si dvakrát za rok vytřídí šatník, znamená to, že je minimalista. Podstatou minimalismu totiž podle mě je, dávat si pozor na to, abych ten šatník tak často třídit nemusela. Tedy nemít v něm kousky, které po půl roce nenosím. Takže to, že někdo hromadí oblečení, které bylo za skvělou cenu, takže ho v tom obchodě nemohl nechat, a potom mu každý půl rok praská skříň ve švech, podle mě úplně nesouzní s minimalismem.

9. Minimalismus je nudný

Někteří lidi si myslí, že minimalista nemá v životě žádnou zábavu a vzrušení, protože se zbavil všech zajímavých věcí a vyhýbá se všem pokušením. Řekla bych ale, že je to přesně naopak. Někomu se sice může zdát, že se minimalista vyhýbá zajímavým věcem, ale to je čistě subjektivní. Minimalista se vyhýbá tomu, co on sám v životě nepotřebuje a nechce mít, právě proto, aby si udělal prostor pro to, co dělat chce. Takže pokud omezí třeba chození do hospody, ušetří čas i peníze na to, aby se mohl věnovat třeba rodině, partnerovi, cestování - prostě zrealizování svých snů. Já osobně to mám tak, že upřednostňuju zážitky před materiálními věcmi. Takže oželím ten balzám na rty v roztomilém obalu, co tak hezky voní a ušetřím radši na výlet.

10. Minimalista po ničem netouží

Poslední mýtus do určité míry souvisí s tím předchozím. Řekla bych, že minimalista má v hlavě srovnané, co ve svém životě chce a co ne. A tudíž často obětuje některé menší věci, aby mohl dosáhnout toho většího cíle, o který se snaží. Já třeba toužím cestovat, ale s mým platem je obtížné si na nějaké větší cestování našetřit, proto si dávám hodně pozor na to, za co utrácím a snažím se šetřit. Taky bych chtěla, aby některé základní kousky mého šatníku, byly mnou ušité. Což je ještě dlouhá cesta, ale věřím, že se to podaří. To samozřejmě obnáší šetření peněz na látky (které nejsou vůbec levné), a taky jsem po letech rozhodování začala chodit do kurzu šití.


Určitě se dá najít ještě spousta dalších mýtů. Někde jsem četla názory, že minimalista musí být vegetarián, vegan nebo ekologický aktivista, nebo taky že minimalisti nejsou nikdy sentimentální, neváží si knih a nemají auto. Shrnula bych to tak, že minimalisti jako skupina rozhodně nejsou homogenní :).



Související články

0 komentářů:

Okomentovat

© 2016 Za málem. Většina fotografií na tomto blogu pochází z fotobanky unsplash.com. Používá technologii služby Blogger.