19. září 2017

Jak mě semlel obchoďák


Pamatujete, jak jsem jednou psala, že mě děsí nákupní centra přecpaná lidma a jak, i přes svou docela nedávnou vášeň k nakupování, nesnáším chodit po obchodech? No tak nedávno jsem tam musela. Protože bylo léto, a já potřebovala rychle plavky. Několik dní jsem se do té akce přemlouvala, protože mi stačilo, co jsem viděla z výloh - pro mě naprostá přehlídka nevkusu. Tedy pokud ve svých 28 letech nechci nosit plavky s banány, ananasy, volány nebo na sebe nechci upozorňovat neonovými barvami. Bylo mi jasné, že to bude peklo, ale řekla jsem si, že budu statečná. Obešla jsem snad všechny obchody široko daleko, ale nenašla jsem nic. Jediné plavky, které na sobě  neměly vzor pro čerstvou teenagerku, neměli v mojí velikosti. Tak jsem šla zklamaně domů s tím, že si plavky objednám na internetu, ač nerada.

A teď k hlavní části dnešního článku. Jak jsem tak chodila po těch obchodech, koukala po všudypřítomných trendy věcech, všimla jsem si, že se všude kolem mě pohybují taky trendy lidi. Všechny holky byly vystajlované, oblečené podle poslední módy (aspoň myslím) a já jsem si mězi nima připadala jako totální šmudla. Začala se mě zmocňovat nějaká depka, tak jsem radši šla. Než jsem došla domů, bylo to o dost lepší a doma už jsem to byla zase já. Mluvila jsem pak o tom s kamarádkou, která smýšlí dost podobně jako já, a uvědomila jsem si, že to pro mě byl asi tak trochu šok. Byla jsem takhle něco v obchodě shánět po hodně dlouhé době, a asi jsem z toho nějak vypadla. Najednou jsem si přišla se svým chudým šatníkem nějak méněcenně. A úplně jsem zapomněla, že mít minimum věcí a vyhnout se konzumu byl přece můj cíl. Kdyby mě nevyhnala ven depka, umím si představit, že bych si tehdy něco impulzivně koupila, jen abych se cítitla trochu líp. A vsadím se s váma, že bych tu věc na sebe vzala dvakrát a už by putovala do nadačního obchodu, nebo bych ji darovala na našem pravidelném dýchánku s kamarádkami.

Teď by možná mělo přijít nějaké ponaučení :). V tuhle chvíli mě napadá jedině to, že jsem si po delší době na vlastní kůži zkusila, jak moc mě/nás ovlivňuje okolí. Vlastně jsem jen na moment vystoupila ze svojí bubliny a dostala jsem pěknou facku. Po příchodu domů mi došlo, že v mojí bublině minimalismu je mi dobře. A možná to byl prostě jen špatný den pro nakupování. Jak to máte vy?

Související články

10 komentářů:

  1. I když zatím nejsem asi tak daleko jako ty, postupně se k tomu prokousávám. Teprve se dostávám do fáze, kdy přestávám pravidelně obrážet nákupáky, a občas se přistihnu při pocitu, jestli se svým postupně minimalističtějším budu spokojená dlouhodobě. Už teď vidím, že jsem oproti trendům pozadu. Ale ten pocit, že jsem pánem svého stylu já, a ne všechny ty řetězce, za to rozhodně stojí. Navíc, přijde mi úsměvné, že všechny ty slečny, i když šik oblečené, začínají vypadat vesměs stejně.
    Jinak samozřejmě, pokud sháním jednu konkrétní věc, většinou ji díky zákonu schválnosti neseženu a mám hned zkažený den. Ale tak to chodí. Nic, co by teplé ponožky a kvalitní kniha doma nespravila. :)

    Yvette

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Yvette, díky moc za komentář :). Mám to podobně jako ty. Máš pravdu teplé ponožky, kniha a v mém případě ještě horký čaj, hned zvednou náladu :).

      Vymazat
  2. Ahoj Anet, musím přiznat, že komentář na něčí blog píšu prvně. Velice mně zaujalo to, co tu píšeš, tvoříš a jakým způsobem sdílíš svoje myšlenky a život obecně. Je vidět, že jsi spokojeným a vyrovnaným člověkem. Jen prosím, víc příspěvků! Jistě nejen já se jimi ráda nechám obohatit. Ahoj, PK.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj, moc si cením toho, že zrovna můj blog tě přiměl k tomu napsat komentář. Těší mě, že bys uvítala víc příspěvků a jsem si vědoma toho, že jsem se přes léto trochu odmlčela. Nápadů mám hodně, ale občas se stane, že když k psaní článků usednu, tak to nějak nejde. A protože chci, aby ty články za něco stály a chci být s nimi spokojená, tak se do toho nechci úplně nutit, když to někdy třeba nejde. Snad jsem to napsala nějak srozumitelně :D. Věřím tomu, že brzy zase přijde období, kdy se rozepíšu víc. Ráda tomu nechávám volný prúběh. Moc díky za tvoji podporu :).

      Vymazat
  3. Neznášam nakupovanie, obchodné centrá, davy ľudí a neustále vnucovanie, čo je in a čo musím mať. Mňa to nikdy nebralo ale ten tlak a pocit menejcennosti občas dopadne aj na mňa.
    Pre mňa je ten svet strašne vzdialený a nerozumiem mu. Nerozumiem ani tomu, prečo ľudia potrebujú inštrukcie, čo sa práve nosí a čo bude hit ďalšej sezóny. Prečo sa dobrovoľne stávajú otrokmi a podporujú špinavý módny priemysel. Ako jasné, aj ja chodím v šatách. Väčšina môjho šatníka je od rôznych členov rodiny a z toho zvyšku veľké tržby módny priemysel nemá. Väčšina veci v obchode sa mi nepáči, takže to mám o to ľahšie.
    Mne je fajn v mojom malom svete, ktorý vybočuje z davu.

    OdpovědětVymazat
  4. Jo to znám. Cítím to úplně stejně a jsem ráda, žes to tak pěkně vyjádřila. Včera jsem si sháněla podprsenku a džíny. Odešla jsem s depkou, vztekem a prázdnýma rukama. Je to něco odpornýho. No, dneska už mám džíny ze sekáče a jsem spokojená :D

    OdpovědětVymazat
  5. Milá Anet, mluvíš mi z duše. :) Když se vypravím ven na nákupy, bývám se sebou docela spokojená, ale jakmile do nákup. centra dojdu, jsem oproti svým vrstevnicím jako z jiného vesmíru a nevycházím z údivu, jak moc. Naštěstí mám tu výhodu, že po obchoďáku ve svých 27 letech drandím s kočárkem, což mi tak nějak dává zcela jiný status, jako bych se už nemusela tolik snažit držet krok, protože jsem jej definitvně ztratila. :-D Takže se prostě cítím tak nějak vyloučená ze soutěže Miss Shopperka, a tudíž v pohodě ve své mateřské bublině. Jsem spokojená a šťastná a užívám si, že Matýskovi všecko ukazuju a užijem si spolu zábavu. Frčím si svoje a je mi dobře. Ale když vcházím do některých obchodů, přestříkám se předtím voňavkou, abych se cítila tak nějak víc na výsi. :-) Jako bych si dělala obavy, že bude prodavačkám jasné už u vchodu, že matky na MD nepřehazují peníze vidlema. :-D Mája

    OdpovědětVymazat
  6. ... Čímž jsem ale nechtěla říct, že se nesnažím vypadat dobře. Oblíkám se tak, jak se mi líbí, právě na MD se docela snažím o sebe dbát, především kvůli sobě samé. :) Jenom to dělám prostě svým způsobem a nenosím parku (a vlastně nevím, jaké přesně jsou ty další atributy, které ode mě ostatní holky tak výrazně odlišují :-D). Anet, omlouvám se za spamování, ale Tvůj článek mě natolik potěšil, že výjimečně něco na netu komentuju. Moc se opatruj a buď spokojená se svým krásným světem... nenechej si ho ničím zkazit ;-) Mája

    OdpovědětVymazat
  7. Tak já to řešila cca před 3 lety - nástup po mateřské do práce. Na mateřské rifle, tričko, mikča, sportovní boty a budna. Po nástupu do práce pomalý nákup nového oblečení. Když říkám pomalý, tak tím myslím, že ještě teď pomalu dokupuji oblečení. Prostě za těch skoro 7 let co jsem byla doma jsem toho moc neměla. Nehrotila jsem to. Nakupuji z rozmyslem. Už dávno nekupuji modní trendy, ve slevá ani výhodné nákupy - tedy slevy u dětí beru. U nakupování přemýšlím, zda tu a tu věc opravdu potřebuji. Oblečení kupuji kde se dá a to tak, aby mi sedělo a bylo příjemné. Jenže to v dnešní době moc není a tak vytahuji staré šaty - co jsem nosila na střední skoro před 20 lety, kabát jsem koupila kvalitní a tak si myslím, že mi jetě 10 let vydrží (mám ho už 6 let a stále vypadá jako nový). Boty také nosím nějaký ten pátek. Jen pro děti musím stále kupovat nové a nové věci neb rostou. Ale i tady se dá nakupovat efektivně. Mám sice kluka a holku, ale i holka může nosit modré věci a prcek to pak donosí. Takže se snažím kupovat neutrální a poté posílám v rodině dále. No a moje věci bude moc za chvilku nosti ta moje cácorka. Takže asi tak.
    Nákupní centra jsou děs hlavně v období vánoc nebo kdy protřebuji něco konktrétního a ono to není. Přijde mi, že všude je plno hadrů. Zrovna nedávno jsem na něco koukala. Na obrázku OK, ale ve skutečnosti děs. Zmuchlané, nekvalitní materiál - prostě hrůza. Asi se začnu učit šít a budu si věci šít. Na děti už to občas udělám, ale času je málo.
    L.

    OdpovědětVymazat
  8. Kupuji oblečení převážně přes internet. Občas jedeme kolem obchoďáku a řeknu si, že si ty džíny zkusím koupit, ale nakonec nemají moji velikost, nebo barvu nebo ten střih, co chci, takže si je ze stejného obchodu objednám z internetu, kde vše je (např. Esprit). Krásné kousky oblečení si nechávám šít na Fler, kde mi přijde super, že podpořím šikovné české ženy a navíc mám nádherné oblečení, které jen tak někdo nemá. Víc vydrží a víc si ho i vážím. Navíc, co mám dítě, už mi přijde naprostá ztráta času trávit čas v obchodech nakupováním, když si můžu "nakoupit" přes internet v době, kdy dítě večer spí, a zbytek času strávit smysluplněji.

    OdpovědětVymazat

© 2016 Za málem. Většina fotografií na tomto blogu pochází z fotobanky unsplash.com. Používá technologii služby Blogger.