7. března 2018

Moje pravidla (ne)nakupování

Před nějakou dobou jsem se na Facebooku zamýšlela nad tím, jestli by pro mě mělo smysl zkusit si nějaký dlouhodobější zákaz nakupování. Takový zákaz by se samozřejmě netýkal potravin, nutné drogerie a dalších věcí běžné denní potřeby, bez kterých se neobejdu (nebo si aspoň ráda myslím, že se bez nich neobejdu:)). Jeho cílem by bylo zkusit si striktně zakázat nakupování veškerých blbin, které nepotřebuju, včetně oblečení, knih apod. Impluzem k tomu mi byla Cait Flander (Blonde on a Budget), o které jsem tady už jednou psala. Momentálně totiž čtu její knihu Year of less, ve které popisuje svůj rok bez nákupů. Brala to opravdu zodpovědně, důkazem je třeba to, že když se jí roztrhaly jediné kalhoty, nejdřív je zkoušela zašít (přestože nikdy nešila), a až pak si koupila nové.

Pod mým zamyšlením na Facebooku vznikla diskuze, díky které jsem si uvědomila, že vlastně takový zákaz nepotřebuju. Vždyť já už jsem přece svoje nakupovací vášně dávno zkrotila a snažím se vyhýbat impulzivním nákupům. Navíc jsou věci, které jsem přestala kupovat úplně. Rozhodla jsem se proto, že větší smysl mi dává sepsat si pravidla, která při (ne)nakupování dodržuju. Takže zákaz sice nebude, ale nebuďte zklamaní, na konci článku vás čeká jiné překvapení, takže čtěte do konce :). A teď už hurá na pravidla.

Nenakupuju nic, co nepotřebuju 

Přiznejme si to, často si umíme pro sebe obhájit, že nějakou věc opravdu nutně potřebujeme.Takže kdybych chtěla, tohle pravidlo se dá snadno obejít. Ženská umí být dost kreativní, když si chce obhájit, proč nutně potřebuje třetí skoro stejné boty. Je fakt, že boty teda rozhodně nejsou můj problém, ale nějaké slabé místo by se u mě určitě našlo. Takže mám-li pocit, že něco potřebuju nebo chci, přejdu k druhému pravilu.

Počkám minimálně měsíc, jestli i pak to budu chtít/potřebovat

Nenechte se zmást, já jsem vždycky byla (a ve spoustě oblastí stále jsem) děsně netrpělivý člověk. Jakmile jsem něco chtěla, muselo jsem to mít hned. Takže tohle pravidlo pro mě není žádná brnkačka. Na druhou stranu si ho ale někdy užívám. Díky němu jsem si totiž uvědomila, jak pomíjivé moje touhy po hmotných věcech jsou, a jak málo je těch věcí, které doopravdy chci i po třiceti dnech. Někdy stačí jen dva dny, aby mi došlo, že ta věc je blbost a žádný benefit mi do života nepřinese.

Vyhýbám se trendům

Ať je to kosmetika, oblečení nebo bytové doplňky, snažím se vyhýbat nakupování trendových věcí. Ale vzhledem k té masáži ze sociálních sítí, to není vůbec jednoduché. Už dávno se vyhýbám kamenným obchodům klasických řetězců a je to už aspoň rok a půl, co jsem přestala na Facebooku sledovat svoje oblíbené obchody. Ale reklamám se na sociálních sítích nevyhnu ani tak. Takže občas mám nutkání něco koupit, to víte že jo :). Největší výzva je v tomhle pro mě Instagram a Pinterest. Je tam plno fotek vystajlovaných bytů a různých serepetiček, o nichž mám někdy tendenci mylně se domnívat, že mě udělají šťastnější. Ale když ono to na těch fotkách vypadá tak hezky! Jenže za prvé já to stejně neumím nakombinovat tak hezky, jako je to na Pinterestu a za druhé, pozor přijde překvapivá pointa, ty věci mě šťastnější neudělají. Nehledě na to, že trend pomine, za rok nebo za dva přijde zase něco jiného, a zase mě to bude nutit chtít něco dalšího. Ani nápad!

Nekupuju nic do zásoby

Tady je to jednoduché. Ať je to kosmetika nebo cokoliv do domácnosti, vždy kupuju až ve chvíli, kdy daný produkt dopotřebujeme, nemám doma žádné zásoby.

Nekupuju nic, co bych nekoupila, kdyby to nebylo ve slevě

Určitě jste si aspoň jednou v životě řekli něco jako "Za ty prachy, no nekup to". Je to takové obhajování nákupu tím, že to byl přece strašně výhodný kup, protože jindy ta věc stojí třikrát víc. Ale koupila bych si tu věc, kdyby nebyla ve slevě? Většinou by odpověď byla ne. Když si takhle odpovím, nákup si zakážu. Dokonce je fajn si položit otázku, jestli bych si danou věc koupila, i kdyby byla třikrát dražší. Díky tomu zjistím, jak moc danou věc chci/potřebuju.

Bude se mi to líbit i za rok?

Touhle otázkou obvykle vyřadím z nákupního seznamu něco, co by pro mě bylo jen chvilkovou radostí nebo něco, co je jen krátkodobý trend. Jak už jsem psala kdysi, zkuste si projít pár svých nákupů za minulý rok (třeba v mailu, pokud jste nakupovali online) a zamyslete se, kde je daná věc dneska. Používáte ji? Dělá vám stále radost? Když jsem si před dvěma lety prošla historii svých nákupů na Ebay, zjistila jsem, že 90% těch věcí jsem buď nekomu dala, rozbily se, nebo se někde válely nepoužívané (ještě před tím, než jsem provedla čistku domácnosti). Stejně tak si ještě před uskutečněním nového nákupu představuju, jak se ohledně té věci budu cítit řeba za rok.

Hodí se to ke mně a k tomu v co věřím?

Upřednostňuju jednoduchost, přírodní barvy a materiály, věci, které jsou kvalitní a dlouho vydrží. Záleží mi na tom, aby firma, která věc vyrobila aspoň trochu myslela na životní prostředí a pracovní podmínky lidí, kteří produkty vyrábí. Mám ráda věci vyrobené v Česku nebo aspoň v Evropě. Podmínek se najde možná ještě pár, a samozřejmě málokdy nějaký výrobek splňuje všechny. Jde mi o to, aby daná věc byla aspoň přiměřeně v souladu s tím, čemu věřím, že má smysl. Takže pochopitelně laciné plastové blbosti z asijských eshopů tímhle pravidlem obvykle neprojdou.

Dělám si průzkum

Když už se rozhodnu něco nového koupit, pokaždé (pokud s daným produktem nemám předchozí zkušenost) si dělám průzkum trhu, zjišťuju, jaké jsou možnosti, čtu si recenze a dávám si na čas. Protože minimalismus znamená upřednostnit kvalitu nad kvantitou, chci, aby mi věci vydžely dlouho. Jedná-li se o oblečení, snažím se hledat varianty pomalé módy. Jedná-li se o kosmetiku, hledám varianty, které jsou eko, přírodní a ideálně i netestované na zvířatech. To se často pojí s vyšší cenou, ale jakmile kupuju jen to skutečně nutné, najednou není takový problém dát za oční krém víc, než bych dala v době mých shopaholických návyků. Důkladný průzkum a promyšlný nákup mi pomůže v tom, aby mi koupené věci vydržely dýl a já nemusela za chvíli zase nakupovat.

Hledám alternativy

Díky minimalismu jsem si uvědomila, že věc, kterou já potřebuju a sháním, může nědo jiný mít a nemusí ji používat. Využívat téhle skutečnosti je minimalistické i ekologické. Už na blogu psala aspoň dvakrát o pravidelných bazárcích, které pořádáme s kamarádkami. Jde o holčičí večer, kdy si vyměníme oblečení, které nechceme. Co se neudá, putuje do nadačního obchodu. Stejně to ale může být i s elektronikou nebo věcmi do domácnosti. Potřebuju-li něco, snažím se to sehnat přeś kamarády. Případně existuje komunita lidí (najdete ji jako LETS), kde je možné věci nabízet i získávat. Nedávno jsem se do komunity LETS přidala v Brně, jakmile se tam trochu rozkoukám, napíšu o ní článek. Ale využít se dá i Facebook, kde je spousta bazárkových skupin. Nedávno jsem objevila třeba Zero waste kolotoč. No a pak jsou tady samozřejmě klasické sekáče. Navíc věci si můžete i půjčovat. Proč kupovat něco, co využijete dvakrát do roka?

Další alternativou (a zároveň výzvou) je pokusit se být kreativní a využít to, co už mám doma. Už jsem s vámi kdysi sdílela moje nadšení z vyrábění květináčů ze všeho možného, abych je nemusela kupovat. V tomhle tématu nechci zabíhat do detailu, protože chystám samostatný článek.

Výzva na rok 2018

A je tady slibované překvapení. Trošku mě mrzelo, že se nakonec do zákazu nakupování pouštět nebudu. Ani ne tak kvůli mně, ale kvůli vám. Vím, že podobné výzvy máte rádi a že byste si možná rádi přečetli, co mi takový zákaz dal. Rozhodla jsem se proto, vymyslet si pro sebe jinou výzvu, která by pro vás mohla být zajímavá. Vlastně to nemusí být výzva jen pro mě, ale bude fajn, když se přidáte i vy. O co teda půjde?

  • Po celý rok 2018 si budu zapisovat, co jsem si pořídila (kromě potravin a běžné drogerie, kterou pravidelně kupuju). Je už sice březen, ale od ledna jsem toho mnoho nekoupila, takže jsem si těch pár věcí dopsala zpětně. 
  • Ke každé věci si napíšu svoje dojmy bezprostředně po zakoupení (včetně toho, proč danou věc vůbec kupuju a jak čekám, že mi bude užitečná). 
  • Na konci roku 2018 napíšu, jak se ohledně daného nákupu cítím po roce. Zda mi koupený produkt slouží skutečně tak, jak jsem si původně plánovala a jestli z něj mám pořád stejnou radost. 
  • Samozřejmě vám to vše sepíšu do článku!
Sama jsem na to ohromně zvědavá, myslím, že to může taky mnohé ukázat, co říkáte? Jdete do toho někdo se mnou?

P.S. K článku bych ještě ráda dodala, že samozřejmě nejsem Bůh a netvrdím, že se mi všechna pravidla vždy daří 100% dodržovat. Nemyslete si, že jsem si za poslední dva roky nekoupila nic, co bych později vyhodnotila jako zbytečný nákup. Nerada bych, aby to tahle působilo. Tahle pravidla jsou pomocníci, nemá to být něco, co má působit jako důvod k pozdějšímu nadávání sama sobě :).

Související články

15 komentářů:

  1. Hezky napsáno. Mě minuly nákupy na Ebay a Aliexpress - tam prostě nenakupuji. Také jsem omezila nákupy oblečení v loňském roce. Letos jsem investovala do kožené bundy, kterou jsem si přálo už cca 3 roky. Předloni jsem dostala koženkovou budnu od kamarádky a na podzim jsem zjistila, že se trhá. Takže jsem si řekla, že konečně nadešel čas na nákup kvalitní kožené. Už ji mám po 2 měsících hledání doma v šatníku.
    Včera mě překvapilo, že třeba obchod Camaieu už má výprodej na jarní kolekci. Teprve před cca 14 dny jsem zaregistrovala, že má jarní věci - loni jsem sháněla 3/4 nebo 7/8 kalhoty ( v červnu) a již nebyly. Bylo mi řečeno, že mají jenom zbytky a že jsem přišla pozdě. Tak jsem vytáhla svoje 20 let staré 3/4, které nosím občas na kolo nebo jsem je nosila s dětmi ven. A v těchto kalhotách jsem vyrazila do práce. Stále vypadají jako nové. Už ani nevím, proč jsem je nenosila - jo už vím, protože jsem je po porodech neoblíkla a pak už jo, ale zase jsem nechodila do práce a tak byly na hromáce - děti, kolo, výlety. Teď už vyprovádají 7/8 kalhoty a jiné jarní oblečení. Tak nevím, zda půjdo koupit nové. Budu muset vyzkoušet ty co mám doma a pak uvidím. Mrknu do krám, zda tam budou nějaké opravdu hezké, jinak asi zůstanu u těch starý ověřených. Přece jenom kvalita je kvalita nebo mě napadlo ustříhnout nějaké dlouhé co nenosím, neb jsou dost široké. Těchto kalhot mám doma také dost - široké nohavice - ty se už asi nenosí. Všechno je to oblečení, které jsem nosila před dětmi a po dětech už se nenosili, takže možná vytáhnu šicí stroj a kalhoty ustříhnu a zúžím a určitě ještě nadělají dost parády.
    T.

    OdpovědětVymazat
  2. Moc hezký článek. Já měla s nakupováním asi už problém. Když jsem omezila kupování věcí sobě, vyrovnávala jsem si to na nakupování věcí pro děti. Jelikož jsem nyní opět na rodičovském příspěvku a už jsem nechtěla stále brakovat vlastní úspory, udělala jsem razantní krok. Problém je u mě totiž jen nakupování online (žijeme v obci, kde není za co utrácet) a tak jsem nechala manžela, ať mi změní heslo k účtu a je to. Nemůžu nakupovat a je klid. A když něco opravdu chci, na účet mě samozřejmě pustí :) ale nekupuji už impulsivně jakoukoliv blbost mě napadne a je pravda, že mě většina věcí po pár dnech opravdu sama přejde a já jsem teď ráda, že jsem to nekoupila... Do výzvy jdu, je to dobrý nápad :)

    OdpovědětVymazat
  3. Ta výzva zní dobře, děkuju za inspiraci, taky vyzkouším. S nakupováním sice problém povětšinou nemám, ale občas nějaký ten impulzivní nákup provedu... a pak se za měsíc chytám za hlavu :D A další kapitola jsem nákupy pro děti, různé věci, které "nutně potřebují"...

    OdpovědětVymazat
  4. Něco podobného této výzvě dělám zhruba poslední rok, mám na to tabulku v Excelu :-) Hlavně si píšu o věcech, které jsem vracela (nakupuju obvykle na Zootu, Bibloo, Eobuv apod.), a zjistila jsem, že u mě je opravdu zásadní kupovat věci až ve chvíli, kdy je potřebuju - tzn. tak, abych si je mohla vzít ideálně hned zítra. Když mi leží třeba 14 dní ve skříni, tak pomine ta prvotní radost z nákupu (i když se tou věcí ani nechodím "kochat") a navíc mě začne lákat dostat zpátky ty peníze. Opravdu by mě zajímalo fungování těch eshopů, protože já se dost kontroluju, ale stejně jsem třeba loni tak 10 věcí tímto stylem vracela. A co teprve lidi, kteří na to kašlou, nebo to dokonce mají jako zábavu...

    Co se té tabulky týče, je to zpětně docela zajímavé čtení, doporučuju opravdu se (trochu) rozepsat :-) Píšu si i o věcech, které se naopak povedly, taky jich pár bylo - například zimní bunda, kterou jsem koupila už v září(!!!), ale prošvihla jsem vrácení, protože v Espritu je "jen" 14 dní, a dokonce jsem pak v prosinci zjistila, že ji skoro o tisícovku zlevnili. To bolelo, ale nakonec byla vlastně super - teplá i hezká.

    Teď mám od února do konce dubna zákaz nakupování, na povoleném seznamu mám jen pár jarních věcí pro děti. Zjistila jsem, že se mi pak líp odolává nějakým nutkáním - prostě když ne, tak NE. Ani díky tomu nemám potřebu někde brouzdat a vybírat dopředu. Taky můžu doporučit.

    Měj se hezky, těším se na další článek.
    Helena

    OdpovědětVymazat
  5. Zajímavý článek k zamyšlení. Možná bych se taky mohla ohlédnout za svými nákupy jestli byly k něčemu a nebo jen pro tu chvilkovou potěchu. Hezkou neděli :)

    OdpovědětVymazat
  6. Kde bych prosím mohla najít ty alternativní květináče?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Báro, zmiňovala jsem je i s fotkou tady: http://www.zamalem.cz/2017/07/bourky-jine-radosti.html
      A chystám ještě článek o tom, jak využívám věci, které už dosloužily. Tam to bude taky :).

      Vymazat
    2. Dík moc! Jsou to běžné věci, které by mě ani nenapadly, že můžou vypadat tak hezky;)

      Vymazat
  7. Já musím říct, že čím jsem starší, tím víc se umím držet na uzdě. Dospěla jsem do bodu, kdy prostě nemusím mít všechno. Naopak, nepotřebuji skoro nic. Nedávno mi bylo skoro až divně, když jsme byli se známými ve švýcarském Lucernu. Oni si úplně nadšeně kupovali kravské zvony a bločky a skleničky s obrázky tamních historických mostů a já úplně nešťastně bloumala krámem a říkala jsem si, co bych měla z toho, kdybych si něco takového koupila. Podobná situace se opakuje i v obchodech s oblečením. Občas chodím brouzdat po obchodem s mojí mamkou, která má vždy neutuchající potřebu pořídit mi něco nového. Je nadlidský úkol vysvětlit jí, že mě tam žádný kousek nezaujal, a že opravdu nepotřebuji další svetr, když už mám doma tři. Člověk si k tomu ale asi musí dojít, uvědomit si, co se mu líbí, co mu dokáže zpříjemnit den apod. Protože někdo si koupí sošku andílka a má z ní radost dva roky, někdo jí jen posadí vedle sošky budhy a hned o ní neví.
    Na druhou stranou ale musím přiznat, že se neumím moc držet na uzdě, co se týče knih. Brzy si budu muset pořídit větší knihovnu, protože knih se zatím vzdát nedokážu. Ale kdo ví, třeba jednou...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky za komentář a zprostředkování vaší zkušenosti :). Se suvenýry a podobnými "serepetičkami" (jak tomu říká moje mamka) to mám podobně. Ale musela jsem si k tomu dojít, kdysi to byl spíš pravý opak. Z každé své cesty jsem musela mít něco na poličku. Někdo k tomu dojde a někdo ne, protože mu takové nákupy prostě dělají radost. Ale když je ten člověk takto spokojen, tak proč ne. Myslím, že je to prostě o tom, abychom se cítili dobře. S mamkou to mám podobně, taky by mi pořád něco kupovala. Už se mi celkem podařilo jí vysvětlit, že většinu věcí, které by mi ráda dala, nevyužiju. Věřím, že do budoucna to bude jen lepší :).

      Vymazat
    2. Tak to já si většinou z každé cesty přivezu malý náprstek, jako památku a hodně vyfocených fotek. To mi stačí. Mamka také měla tendenci mi něco kupovat a teď kupuje dětem. Neustále jí říkám, že nic nepotřebují a hračky už vůbec ne. Ale pokaždé něco přiveze. Snad jednou dojde k tomu, že je přestane vozit. Naštěstí to není tak často, tak se to dá vydržet.

      Vymazat
  8. Snažím se nekupovat zbytečnosti. Zrovna včera jsem si šla koupit do claire's čelenku. Moje cácorka v pátek tam odtud přinesla krásnou čelenku - látková, široká. Přesně takovou hledám. Tak jsem tam včera zašla a že si ji koupím. Vybrala jsem si barvičku. Cácorka si vybrala ještě silnější čelenku - jsem ráda neb má dlouhé vlasy a nechává si narůst dlouhou ofinu, kterou má neustále v očích. Tak jsem si řekla, že když ji bude nosit, tak proč bych jí to nekoupila. U pokladny na mě paní prodavačka vyrukovala, že když si vyberu ještě jednu věc, tak mám 3 další věci zadarmo. Já na to, že né. Že chci nic dalšího,jenom to co jsem si vybrala. Koukala na mě jako na vraha, že nechci zadarmo 3 další jejich krásné doplňky. Prostě jsem chtěla jenom to co jsem si vybrala a né další 3 krámy do domácnosti. Asi jsem byla jediná, která odmítla jejich lákavou nabídku. Ona zas tak lákavá není nebo asi pro někoho je. Já se snažím minimalizovat svou domácnost a tak prostě nebudu kupovat něco co nepotřebuji.
    T.

    OdpovědětVymazat
  9. Minimalismu se věnuji už dlouho, ale nenakupování je otázka běhu na delší trať.
    Ujíždím na knihách a dokonce jsem se neprozřetelně zaregistrovala do Knižního klubu, takže teď musím ještě rok a půl kupovat.
    Zaujala mě připomínka k suvenýrům, také jsem měla tendenci stále něco pořizovat, ale teď si z dovolených jako vzpomínku vozím jen to, co se dá vypít nebo sníst. Sále ještě posílám pohlednice, ale už si je nekupuji pro sebe na památku, pouze si ty nejhezčí vyfotím.

    OdpovědětVymazat
  10. Přesně - nenakupovat nic, co nepotřebuji! To je můj největší boj :) Líbí se mi i ta připomínka o nakupování ve slevě. Myslím si, že slevy jsou obecně velkým lákadlem pro nakupující. Člověk si řekne, že za tu cenu se to vyplatí, ale přitom vlastně nakupují něco, pro co původně ani nepřišli. Takže sleva ano, pokud je to něco, co potřebuji, ale ne kupovat věci jenom z toho důvodu, že mají lepší cenu. O nákupech na ebay nebo aliexpressu ani nemluvě :)

    OdpovědětVymazat
  11. Sice už je leden 2019, ale ten nápad se zapisováním je skvělej, asi do něj půjdu :) Terka

    OdpovědětVymazat

© 2016 Za málem. Většina fotografií na tomto blogu pochází z fotobanky unsplash.com. Používá technologii služby Blogger.