19. září 2017

Jak mě semlel obchoďák


Pamatujete, jak jsem jednou psala, že mě děsí nákupní centra přecpaná lidma a jak, i přes svou docela nedávnou vášeň k nakupování, nesnáším chodit po obchodech? No tak nedávno jsem tam musela. Protože bylo léto, a já potřebovala rychle plavky. Několik dní jsem se do té akce přemlouvala, protože mi stačilo, co jsem viděla z výloh - pro mě naprostá přehlídka nevkusu. Tedy pokud ve svých 28 letech nechci nosit plavky s banány, ananasy, volány nebo na sebe nechci upozorňovat neonovými barvami. Bylo mi jasné, že to bude peklo, ale řekla jsem si, že budu statečná. Obešla jsem snad všechny obchody široko daleko, ale nenašla jsem nic. Jediné plavky, které na sobě  neměly vzor pro čerstvou teenagerku, neměli v mojí velikosti. Tak jsem šla zklamaně domů s tím, že si plavky objednám na internetu, ač nerada.

A teď k hlavní části dnešního článku. Jak jsem tak chodila po těch obchodech, koukala po všudypřítomných trendy věcech, všimla jsem si, že se všude kolem mě pohybují taky trendy lidi. Všechny holky byly vystajlované, oblečené podle poslední módy (aspoň myslím) a já jsem si mězi nima připadala jako totální šmudla. Začala se mě zmocňovat nějaká depka, tak jsem radši šla. Než jsem došla domů, bylo to o dost lepší a doma už jsem to byla zase já. Mluvila jsem pak o tom s kamarádkou, která smýšlí dost podobně jako já, a uvědomila jsem si, že to pro mě byl asi tak trochu šok. Byla jsem takhle něco v obchodě shánět po hodně dlouhé době, a asi jsem z toho nějak vypadla. Najednou jsem si přišla se svým chudým šatníkem nějak méněcenně. A úplně jsem zapomněla, že mít minimum věcí a vyhnout se konzumu byl přece můj cíl. Kdyby mě nevyhnala ven depka, umím si představit, že bych si tehdy něco impulzivně koupila, jen abych se cítitla trochu líp. A vsadím se s váma, že bych tu věc na sebe vzala dvakrát a už by putovala do nadačního obchodu, nebo bych ji darovala na našem pravidelném dýchánku s kamarádkami.

Teď by možná mělo přijít nějaké ponaučení :). V tuhle chvíli mě napadá jedině to, že jsem si po delší době na vlastní kůži zkusila, jak moc mě/nás ovlivňuje okolí. Vlastně jsem jen na moment vystoupila ze svojí bubliny a dostala jsem pěknou facku. Po příchodu domů mi došlo, že v mojí bublině minimalismu je mi dobře. A možná to byl prostě jen špatný den pro nakupování. Jak to máte vy?
© 2016 Za málem. Většina fotografií na tomto blogu pochází z fotobanky unsplash.com. Používá technologii služby Blogger.