21. října 2018

Dalších 20 věcí, kterých se můžete zbavit


Dnešním článkem navazuju na seznam 15 věcí, kterých se můžete zbavit. Podle sledovanosti článků jsem si všimla, že vás podobné seznamy zajímají, proto jsem sestavila další. Opět jde o věci, které můžete poslat dál bez velkého rozmýšlení, protože je opravdu potřebovat nebudete. Samozřejmě každý jsme jiný, takže to neznamená, že tenhle seznam musíte slepě následovat, prostě si z něj vezměte, co vám dává smysl :).

1. Návody

Kolikrát jste vytáhli návod k pračce nebo k vysavači? Možná jste do nich nakoukli hned po zakoupení nového spotřebiče. Často zrovna když návod potřebujeme, nemůžeme ho najít. Všechny návody se ale dají najít online, takže není důvod ty tištěné skladovat.

2. Prošlé jídlo

Asi si řeknete, že přece nemáte doma prošlé jídlo. No v lednici možná ne, tam bývají netrvanlivé potraviny, ale co špajz? Opravdu můžete s čistým svědomím říct, že někde vzadu nenajdete prošlé koření nebo mouku?

3. Kuchyňské vychytávky

Mám na mysli všechny možné kráječe (ideálně na každý druh ovoce jiný), vykrajovátka, která nikdy nepoužijete nebo duplikáty něčeho, co stačí mít v kuchyni jednou.

4. Zbytečnosti z peněženky

Nedávno jsem si pořídila minimalistickou peněženku, která má jen jednu kapsu rozdělenou přihrádkou na mince. Musela jsem se proto zbavit všeho možného, co jsem měla ve staré peněžence. A to bylo, panečku, věcí! Našla jsem tam průkazku z práce, kde už víc než dva roky nepracuju, samozřejmě několik vizitek lidí, kterým jsem nikdy nevolala, účtenky, vstupenky do kina a hlavně karty, karty a zase karty (ty věrnostní). Všecko šlo pryč a jak se mi ulevilo :).


5. Knihy, které (znovu) nebudete číst

O knihách jsem nedávno napsala článek. Máte doma knihy, které jste už četli a znovu to neplánujete? Nebo knihy, které jste si koupili před půl rokem, a dodnes jste se k nim nedostali? K čemu mít doma knihy, které nikdo nečte?


6. Hrnky

Vypozorovala jsem, že s Matějem střídáme každý dva oblíbené hrnky, zatímco ty ostatní smutně stojí na poličce. Nechali jsme si ještě další tři pro návštěvy, a všechny ostatní poslali dál. 


7. Staré časopisy

Časopis, který jste jednou přečetli, velmi pravděpodobně nebudete číst znovu. Tedy pokud nejste můj Matěj, který mi už pět let tvrdí, že ty nahromaděné Levely ještě bude číst! Jak pěkné by to bylo, kdyby se jich zbavil, ale o tom jsem už psala tady.


8. Učebnice ze školy

Jakmile dostudujete, už ty knížky neotevřete, no fakt! Jó, taky jsem za knížky na vysoké utratila pěkný majlant (teda vlastně moji rodiče), takže jsem si je pár let nechávala z lítosti a nostalgie. Ale nemá to smysl. Některé jsem prodala a jiné darovala do knihoven.


9. Narozeninová přání

Často jsou obsahem krabic s nostalgickými předměty. I já takovou krabici mám (přece jen nejsem ještě úplně "bezcitný" minimalista, a a asi ani nebudu), ale narozeninová přání v ní nemám. Upřímně, co je na nich vlastně osobního? Drtivá většina přání, která lze sehnat běžně v obchodech, mají nevkusný design a text v nich bývá předtištěný. Každý rok je dostáváme od těch stejných lidí, ale je to jen taková formalita v obálce.


10. Přebytek věšáků

Zvlášť pokud jste už prošli minimalizováním šatníku, asi vám teď přebývají věšáky. Pryč s nimi, aspoň vás to nebude lákat je zaplnit.


11. Kosmetické taštičky

Skoro každá žena má víc než jednu kosmetickou taštičku. Přestože na cesty s sebou taháme pokaždé tu jednu oblíbenou a nejpraktičtější, doma se jich povaluje ještě několik. Nejčastěji se k nám dostanou tak, že byly k nějakému produktu, nebo byly tak roztomilé, že jsme je musely mít. Ať je to jak chce, používat je nebudeme.

12. Newslettery, které nečtete

Připravte si čaj, pusťte uklidňující hudbu a vrhněte se do klikání na "unsubscribe". Je to celkem otravný proces, ale ten "provzdušněný" e-mail za to stojí!


13. Spodní prádlo a ponožky v nereprezentativním stavu

Jedna kamarádka mi vyprávěla, že jí babička učila, že by měla vždy dbát na to, aby nosila jen pěkné spodní prádlo, kdyby se cokoliv stalo a ona by musela do nemocnice do spodního prádla. Nebo tak nějak to bylo :D. Pobavilo mě to, ale vlastně je to fakt. Proč nosit spodní prádlo, za které bychom se styděli, kdyby ho někdo viděl? A co děravé ponožky, nebo takové, které nemají druhou do páru? Pokud ovšem nenosíte rádi každou jinou, v tom případě je to v pořádku.


14. Prošlé léky

Už se vám stalo, že vás po dlouhé době překvapila nemoc, doplazili jste se k lékarníčce a našli tam jen prošlé léky?


15. Úklidové produkty

Není potřeba mít na každý účel jiný úklidový prostředek. Často stačí jeden univerzální, který se dá dokonce i vyrobit. Máte-li doma už několik měsíců nebo dokonce let prostředek na úklid, který nepoužíváte, je pravděpodobné, že s tím ani nezačnete, a můžete ho s klidem poslat dál.


16. Aplikace v mobilu

Smažte z mobilu všechny aplikace, které nepoužíváte. Uleví to nejen telefonu, ale i vaší hlavě. Navíc to šetří čas, když pak v mobilu něco hledáte.


17. Pomůcky ke koníčkům, kterým se nevěnujete

V dospělosti se už nemusíte nutit do koníčku, který vás nebaví. Ani se nemusíte cítit provinile, jestli vás dřív bavil a teď už ne. Malířský stojan, který jste několik let nepoužili, bude mít lepší využití jinde, a vám nebude denně připomínat, že jste se na malování vykašlali.


18. Dárkové taštičky

Kadý z nás je dostává, většina z nás je schovává, abychom v nich předali dál zase jiný dárek. To zní fajn, je to ekologické, jsem pro. Ale není potřeba mít jich doma plný šuplík. Já si nechávám jen ty, které se mi líbí, protože v těch, které se mi nelíbí, nechci dávat ostatním dárky. Jednou za čas nahromaděné tašky zanesu do nadačního obchodu.


19. Dózičky, vázičky, roztomilé krabičky

To asi známe hlavně my ženy. Vidíme někde roztomilou dózičku a hned ji chceme, i když nemáme tušení, co si do ní dáme. To je přece jedno, hlavně že je roztomilá. Chvíli dělá radost, po čase je z ní lapač prachu, který je nám líto poslat dál, protože jsme za něj daly peníze. Tak se jich zbavme a další už domů nenosme.

20. Vyschlé laky na nehty

V minulosti jsem měla krabičku s laky, ve které jich snad polovina byla vyschlá. Když jsem se chystala lakovat si nehty, kolikrát mě odradilo už jen to, jak jsem se musela krabičkou přehrabovat a hledat. Podobně jako s lékarničkou - je fajn, udržovat si ve sbírce jen ty laky, které jsou ještě použitelné. Takový přehled se samozřejmě lépe udržuje, pokud laků máme minimum. Já momentálně vlastním jen jeden.


Na závěr chci zdůraznit, že pokud se zbavujete věcí, většinu z nich nelze jen tak vyhodit. Mrkněte na článek, kde jsem psala o tom, kam můžete věci odnést.

11. října 2018

Minimalismus a knihy

Někde jsem četla, že když přijdete na návštěvu k někomu, kdo nemá doma žádné knihy, měli byste utíkat pryč, protože člověka, který nečte přece nechcete mít v životě. Ale co když je to jen minimalista? Neumíte si představit být vášnivým čtenářem a zároveň nemít doma knihy?  Přestože momentálně sama vlastním jen 4 knihy, dokážu pochopit každého, kdo se knih jen těžko zbavuje, nebo je dokonce hromadí. Před třemi lety jsem na tom byla stejně.

Hromadič knih

Nikdy jsem nebyla vášnivý čtenář, který měsíčně přečte pět knih, přesto jsem milovala mít jich doma hodně. Moje čtecí vášně se objevují ve vlnách - někdy čtu každý den po dobu třeba dovou měsíců, a potom zas půl roku nečtu, kromě článků, nic. Ráda jsem chodila do knihkupectví a ještě raději do antikvariátů. Právě z druhé ruky jsem domů nejřastěji nosila skvělé úlovky za 10 kč apod. Někdy jsem si koupila knihu, která mě zaujala jen svým názvem a nevěděla jsem o ní nic, jindy jsem si s nadšeným vykřikováním "to je zadarmo" kupovala nějakou klasiku, kterou přece musí mít každý doma. Tak se mi knihy hromadily, já je nestíhala číst a měla jsem z toho akorát výčitky svědomí. Navíc se mi běžně stávalo, že jsem měla rozečtených třeba i pět knih a měla jsem z toho v hlavě pěkný bordel.

Sejde z očí, sejde z mysli...

Když jsem se pustila do vyklízení a třídění věcí podle Marie Kondo, vyzkoušela jsem si nejprve na oblečení, jak osvobozující je to pocit. Hned druhou kategorií byly knihy, tam se mi ulevilo snad ještě víc. Všechny ty knihy, které na mě koukaly z poliček a soudily mě za to, že je nečtu, najednou zmizely, a mně jakoby z mysli zmizelo něco, co tam už delší dobu překáželo. Dnes si už samozřejmě nepamatuju snad ani jednu z těch knih, takže myslím, že tak zásadní pro mě nebyly.

Minimalismus ve čtení

Zbavení se většiny knih rozhodně neznamená, že bych teď nečetla. Dokonce mi připadá, že čtu paradoxně víc, než když jsem doma měla ty hordy knih. Asi je to právě tím, že zmizel ten pocit, že bych měla číst. Taky jsem si konečně přiznala, že nikdy nepřečtu vše a nebudu ve všem v obraze. To je taky celkem velká úleva. Někdy jsem měla pocit, že je toho k přečtení tolik, až přišla rozhodovací paralýza, kde vlastně začít. Často jsem si ukládala do záložek články, které mě zaujaly online, a to pak byl stejný případ jako s těmi knihami na poličce.


Jak je to u mě se čtením teď?

  • nikdy nečtu víc knih najednou
  • knihy si buď půjčuju nebo je mám v elektronické podobě
  • knihu si koupím jedině, pokud si myslím, že bych ji chtěla číst víckrát a vracet se k ní
  • pokud kniha nesplní předpoklad z předchozího bodu, posílám ji dál
  • nezlobím se na sebe, když třeba půl roku vůbec nečtu
  • nemám ambice přečíst všechno, co by mohlo být zajímavé

Čtečka je pro barbary! Nebo ne?

Rozhodně budu vždy upřednostňovat reálnou knížku před čtečkou. Před pár lety jsem nechápala, jak někdo může mít čtečku - to jsou přece barbaři, vůbec neumí ocenit vůni knížky a ten pocit při listování knihou! Myslela jsem si, že bych si čtečku nikdy nekoupila. Pak jsme ale byli v Thajsku, dva kamarádi tam čtečky měli a já jsem se přistihla, že jsem zatoužila po té svobodě vybrat si z několika knih podle momentální nálady, chtěla jsem mít možnost vzít si na cesty hned několik kih, nemuset řešit, jestli kniha není moc těžká nebo nezabírá moc místa v batohu. Za pár měsíců jsem čtečku dostala od Matěje, a je to prostě paráda! Kromě výhod při cestování se mi taky líbí, že se můžu kdykoliv rozhodnout, že si chci přečíst nějakou knihu, okamžitě ji koupit online a začít číst.

Druhá šance pro knihy

Když už se rozhodnete knih zbavit, můžete možná tápat, kam s nimi. Já se je zpočátku snažila prodávat v různých facebookových skupinách, ale to bylo strašně pracné (to se netýká jen knih) - musíte vše nafotit, lidi mají milion dotazů, domlouváte se na předání, oni pak nepřijdou, zkrátka zdálo se mi, že v tom topím děsně moc času. Nakonec jsem většinu knih darovala do knihovny. Knihy které byly v hodně dobrém stavu a byly drahé, jsem prodala přes Trh knih, tam totiž nemusíte nic fotit ani řešit - za malou provizi za vás vše řeší oni, dokonce vám i přijde smska, když si někdo vaši knihu koupí. Další variantou jsou i nadační obchody nebo bazárky s kamarády, o kterých jsem pala tady

Tak co? Pustíte se taky do třídění knihovny? A jak to máte s čtečkami? Dejte mi vědět v komentářích pod článkem, těším se :).
© 2016 Za málem. Většina fotografií na tomto blogu pochází z fotobanky unsplash.com. Používá technologii služby Blogger.