Za málem

17. března 2022

Ha, vsadím se, že takový titulek byste na mém blogu nečekali, co? Nebojte, hned vám to vysvětlím! Tenhle článek má ukázat, jak se může lehce stát, že si na sebe z minimalismu upletete bič. Nešli jste náhodou do minimalismu původně proto, aby vám zjednodušil život? To s bičem nejde moc dohromady.

Nemůžu si to koupit, jsem minimalistka

Nevím, jestli se mi to začalo dít, až když jsem byla na cestě minimalismu delší dobu, anebo jsem si toho dřív nevšímala. Před pár měsíci jsem si uvědomila, že když si nedám pozor, minimalismus mě omezuje.

Totiž opakovaně se mi děje, že mi vyvstane potřeba něco koupit a já ten nákup potom všemožně zpochybňuju. A ono je to vlastně dobře, vždyť to jde ruku v ruce s metodami, o kterých tady píšu. Před každým nákupem si říct, jestli to skutečně potřebuju, jestli to nejde nahradit jinak atd. atd. Jenže někdy se přistihnu, že jsem až moc extrémní a říkám si, že bych se přece měla obejít bez toho. Pojďme na konkrétní příklad.

Tuhle jsme koupili šuplíky k pracovnímu stolu, kterým jsem se opravdu dlouho bránila. Pořád jsem si říkala, že je to další kus nábytku. Že když budeme mít další šuplíky, bude nás to lákat zaplnit je. Musíme si poradit bez nich. Jenže bez nich byla realita taková, že se na stole pořád něco válelo a nebylo kam to uklidit. Nejen že to bylo rušivé vizuálně, ale taky válející se kabely a papíry ztěžovaly utírání prachu. Po měsících zvažování jsme šuplíky pořídili a hned se nám ulevilo.

A já si říkám, proč jsem měsíce řešila takovou prkotinu? Tady mě minimalismus jednoznačně svazoval.

Moje kamarádka to vyjádřila dost přesně:

"Víš co mi občas přijde? Že často děsně dlouho zvažuju nějakou věc, protože minimalismus. Pak se jednou naštvu, pořídím ji a kvalita života rázem výrazně stoupne."

To zatracené porovnávání a očekávání

Už jsem tady o tom jednou nebo dvakrát psala. Porovnávání je zlo (nejen v minimalismu). Je fajn sledovat na sítích někoho, kdo nás inspiruje, ale musíme si dávat pozor na to, že to co vyhovuje jednomu, nemusí vyhovovat druhému. S tímhle se opakuju pořád, minimalismus nemá žádná pravidla. Když budete sledovat minimalisty, kteří žijí s velmi malým počtem věcí a téměř žádným nábytkem, nutně vám to v hlavě vytvoří podvědomou představu o tom, že si musíte obhajovat naprosto každou věc, kterou chcete koupit.

Minimalismus má mnoho podob. Jde o to, aby vyhovoval vám, ne někomu, koho sledujete na Instagramu. Možná jste si v hlavě nastavili, že nechcete mít mnoho nábytku. Jenže vám potom chybí úložný prostor, takže se věci povalují na náhodných místech. To přece s minimalismem taky nejde moc dohromady. Přizpůsobte minimalismus vám a vašemu životnímu stylu.

12. března 2022

Moje druhá letošní výzva velmi úzce souvisí s tou první. Protože jsem hledala rovnováhu v používání Instagramu, rovnou jsem se zaměřila i na další můj zlozvyk, který souvisí s nadužíváním téhle sociální sítě –⁠ scrollování před spaním a po probuzení.

Modré světlo kazí spánek

Mobil si do ložnice bere asi skoro každý, už kvůli budíku. Já jsem ale často před usnutím scrollovala Instagram anebo i Tik Tok, civěla do displeje a nechávala se tím pohybem prstu uklimbat do spánku. Stal se z toho takový můj škodlivý rituál, kvůli kterému jsem chodila i dost pozdě spát. Utěšovala jsem se tím, že jas mám snížený, mám snížené modré tóny obrazovky a navíc přece nescrolluju blbosti, ale dozvídám se samé užitečné věci, že? Lhala jsem si do kapsy, byl to pěkně zvrácený zlozvyk. Neříkám, že jednou za čas není ok to udělat, ale na denní bázi, to je za mě velký špatný.

Modré světlo z obrazovek blokuje produkci melatoninu. Melatonin se začíná v těle tvořit zhruba hodinu po setmění a dává postupně tělu signál, že je čas jít spát (ano, správně bychom v zimě měli chodit spát dřív a obecně spát déle). Když ale těsně před usnutím koukáte do obrazovek s modrým světlem, melatonin se tvoří méně, tělo je z toho zmatené, hůře usínáte a i spánek je méně kvalitní.

Prokrastinace spánku?

Měla jsem tohle natolik vžité, že jít do postele pro mě neznamenalo jít spát, ale být ještě aspoň půl hodiny vzhůru a nasávat obsah sítí. Přemýšlela jsem, kde se tenhle zlozvyk vzal. Dělala jsem to vždycky, ale nikdy v takové míře. A došla jsem k závěru, že je to výsledek mého ambivalentního vztahu ke spaní, který se objevil po narození syna, respektive, když začal špatně spát.

Opakované buzení spojené s nočním kojením, které bylo v některých fázích na hranici mučení (rodiče malých dětí dobře znají) ve mně vyvolalo skoro až odpor ke spaní. Bála jsem se usnout, protože noci byly vyčerpávající. Kolik hodin, nebo jen minut spánku mě čeká, než zase vstanu? Usnu a za dvacet minut budu zase vzhůru? Dokonce jsem na pár měsíců přestala mít ráda svoji postel, dokonce celou naši ložnici. Brrr, no nebudu dál vzpomínat. :))

Naštěstí dnes už se tohle děje jen výjimečně, jinak mám více méně spánek dobrý. Ložnici a svoji postel už mám zase ráda, můžu tedy tuhle prokrastinaci spánku nechat za sebou.

Radši knihu

Podobně jako u minulé výzvy, i tady jsem potřebovala svůj zlozvyk nahradit něčím jiným, ideálně dobrým návykem. Protože jsem si nedokázala představit, že bych ze dne na den přišla do ložnice, lehnula si a hned usnula, začala jsem před spaním číst. Obvykle přečtu pár stránek, oči se mi zavírají a jdu spát.

Pozoruju nějaké výsledky?

Rozhodně díky tomu, že neberu mobil do ložnice, vidím několik pozitivních věcí:

chodím spát dřív
lépe se mi vstává
spánek je kvalitnější
snadněji usínám
ráno jsem soustředěnější

Moc bych si to chtěla udržet na pořád. Ale někdy jsou dny, kdy mobil do ložnice brát musím. Třeba když jdu spát a Matěj není doma, abych byla na příjmu, kdyby něco. V takové dny se pak aspoň snažím mobil jen odložit na noční stolek a ignorovat ho. A co vy? Chodíte do ložnice s mobilem? Chcete to zkusit bez?

3. března 2022

Dnes je to pátý den, co u nás bydlí maminka se dvěma dětmi (holčička 6 let a chlapeček 4 roky) z Ukrajiny. Za těch pár dní jsme nasbírali zkušenosti, které by se mohly hodit těm z vás, kteří o téhle pomoci taky uvažujete. V článku shrnuju nejdůležitější oblasti, na které se zaměřit.

Zázemí

Nabídněte ideálně neprůchozí pokoj. Budete tak mít víc soukromí vy i příchozí rodina. Ujistěte se, že v pokoji nic nepotřebujete, abyste do něj chodili co nejméně. Pokud tam máte nějaké běžně používané věci, přesuňte si je do vaší ložnice.

Vaši hosti budou chtít být v kontaktu s rodinou, takže budou hodně telefonovat anebo budou prostě na internetu sledovat, jak se situace vyvíjí. Takže je důležitý dostatek zásuvek a heslo na WiFi.

Ujistěte se, že ví, jak se ovládá topení a vysvětlete, že si ho mohou regulovat podle sebe. Po první noci je dobré se zeptat, jestli jim nebyla zima a případně poskytnout další přikrývku.

Do pokoje přichystejte jejich vlastní odpadkový koš, aby nemuseli s každým papírkem chodit do kuchyně anebo ať si neskladují odpadky někde v tašce.

Jídlo

Do pokoje připravte košík se svačinkami, ovocem nebo kapsičkami pro menší děti, aby se nemuseli stydět říct si o něco menšího mezi hlavními jídly.

Přichystejte skleničky a karafu s vodou, kterou si mohou snadno doplnit.

Připravte se na to, že jsou možná zvyklí na jiné jídlo. Pokud jim to vaše nebude chutnat, neberte si to osobně. Pro děti jsou jistota tousty, těstoviny nebo pizza.

Rodina, která je u nás, sladí výrazně více než my. Ke kávě, čaji nebo kakau je dobré dát volně k dispozici cukr, ať si mohou dát, kolik chtějí.

Hygiena

Hned při příjezdu se zeptejte, jaké hygienické potřeby jim chybí. Případně dokupte, anebo se domluvte s přáteli a rodinou, aby se zapojili a věci sehnali. Nestačí jim chybějící potřeby jen půjčit u vás doma. Myslete na to, že rodina se bude dál stěhovat a bude jim to chybět.

Na WC dejte na viditelné místo vložky a tampony.

Jazyková bariéra

Pokud nenajdete společný jazyk, dobře fungují překladače v mobilu. Některé neziskové organizace poskytnou tlumočníka na telefonu.

S dětmi se celkem dobře domluvíte rukama nohama, jsou bezprostřední a ukážou, co chtějí.

Zkuste mluvit slovensky. Slovenština je pro většinu slovanských národů srozumitelnější než čeština.

Soužití s dětmi

Ideálně ještě předtím, než do takové pomoci půjdete, myslete hlavně na vaše dítě/děti. Je vaše dítě společenské? Má rádo návštěvy? Dokáže se dělit o své hračky?

Připravte se na to, že děti (stejně jako dospělí) se mohou v takové situaci chovat všelijak. Mohou být hlučné, divoké. Rodiče nemusí mít kapacitu na ně hned reagovat. Neberte si to osobně. Nehodnoťte, jestli je to vhodné nebo ne. Nemějte očekávání, jak by se měli chovat, jsou v extrémní situaci. Na tohle téma napsala moc dobrý vysvětlující příspěvek Kate Trávníčková.

Sežeňte hračky přiměřené věku příchozích dětí.

Zvažte své možnosti a síly

Počítejte s tím, že je to ztráta soukromí a výstup z komfortní zóny. Jste stále v pohotovosti, stále v roli hostitele, zvlášť s malými dětmi, které mají hodně požadavků a ne vždy dokážou počkat.

V případě sdílené domácnosti důkladně promyslete, na jak dlouho je to pro vás komfortní. Lépe na kratší dobu, než abyste u toho vyhořeli.

Nenabízejte tuto formu pomoci, pokud se na tom všichni doma neshodnete. Nevyčítejte jiným členům domácnosti, pokud se rozhodnou, že tato forma pomoci není pro ně a nechtějí ubytování poskytnout.

Orientace v okolí

Proveďte rodinu po okolí. Ukažte jim park, obchod, lékárnu, záchytné body.

Pokud nemají internet v mobilu, vytiskněte/stáhněte offline mapu a body vyznačte.

Finanční náklady

Samozřejmě vám stoupnou náklady na jídlo a energie.

Možná budete pro rodinu kupovat i něco navíc (hygienické potřeby, oblečení, hračky, pokud tyto věci nezískáte třeba od známých).

Zvažte zakoupení české SIM karty a dobití kreditu, případně i zakoupení mobilních dat.

Pokud jste minimalisti

Máte-li doma hraček tak akorát pro své dítě, budete možná potřebovat nějaké navíc, půjčte si od kamarádů. Doporučuju poté hračky nedávat dětem hned všechny k dispozici, ale postupně je obměňovat podle toho, jak bude přicházet nuda nebo budou hračky okoukané.

Bude-li u vás rodina déle než týden, zvažte, jestli máte dostatek povlečení, ručníků a přikrývek. My u nás máme pro hosty jen jedno povlečení, na výměnu další ne. Na týden to stačí, ale na déle už bychom museli půjčovat.

Promyslete, jestli máte dostatek nádobí, abyste nemuseli pořád dokola umývat. Případně opět můžete půjčit.

Není to nic pro vás? To je v pořádku!

Po mém sdílení na Instagramu se mi ozvalo několik lidí, že jsem je inspirovala a také nabídnou své prostory k bydlení. To je skvělé, fandím jim.

Ozvalo se taky pár lidí, kteří si naopak díky mému sdílení uvědomili, že to nebude pro ně a tento typ pomoci nakonec nenabídnou. Pokud to tak máte, je to úplně v pořádku! Není třeba si to vyčítat. Nejste o nic horší. Je dobře, že znáte své hranice a nechcete je překročit. Pokud byste ubytování nabídli pod tlakem okolí anebo přes své velké obavy, nemuseli byste se cítit dobře a to by neprospělo nikomu. Je tolik jiných cest, jak můžete pomoci.

P.S. Jen takový vtípek na závěr. Když o nás vysílali reportáž v Událostech České televize, jeden kamarád mi říkal, že jsem měla propagovat i minimalismus a říct, že máme tak málo věcí, že jsme si k nám mohli v pohodě nastěhovat další tři lidi. :)

23. února 2022

Právě čtete první ze série článků o výzvách, které jsem si pro sebe vymyslela v roce 2022. Poprvé něco takového zkouším. Tenhle nápad přišel, jako skoro všechny, úplně spontánně. Znám se, takže mám trochu obavu, že to nedokončím. Rychle se pro věci nadchnout a ne všechny dokončit je moje součást, a já ji přijala.

Proč Instadetox?

Jako všechny sociální sítě je Instagram dobrý sluha, ale špatný pán. Já mám tendence nechat se jím pohltit a trávit na něm víc času, než by mi bylo milé. Ač může být plný inspirace a naučit nás mnoho nového, má i svoji temnou stránku, která může vyvolávat negativní pocity. Třeba závist, pocity nedostatečnosti, zmatení, co vlastně chceme nebo nás může ponoukat k nákupu něčeho, co nepotřebujeme.

Vše zmíněné se mi občas v menší nebo větší míře děje, a vadí mi to. Obvykle se mi stává, že zpozoruju různé signály, které mi říkají, že je třeba nějak zakročit. Buď na Instagramu trávím najednou mnoho času, sahám po něm úplně automaticky bez nějakého cíle, scrolluju a scrolluju, anebo si začínám všímat, že mám z některých sledovaných účtů negativní pocity či toužím mít doma něco, co vidím u jiných.

Mým dlouhodobým cílem je stav, kdy dokážu s Instagramem zacházet tak, aby se tyhle věci neděly, anebo se alespoň děly v menší míře a méně často. Chci s ním zacházet vědomě a ve svůj prospěch. Už před rokem jsem podobný detox absolvovala, ale trval jen týden. Uvědomila jsem si, že mi to velmi prospělo, ale byla to krátká doba na to, abych dokázala najít nějaké pravidla psychohygieny na sítích. Proto jsem si tentokrát dala celý měsíc.

Bylo to až překvapivě snadné

Hodně pomohlo, že jsem si úplně odinstalovala aplikaci. Neřekla bych, jak čistě jen absence té ikony v mobilu pomůže. Po asi dvou týdnech jsem si aplikaci zase nainstalovala, protože jsem potřebovala komunikovat s někým, kdo jinou platformu nepoužívá. Nepodváděla jsem, nescrollovala jsem obsah. Úplně mě ale dostalo, že jakmile tam ikona zase byla, párkrát se mi stalo, že jsem úplně bez přemýšlení Instagram automaticky zapnula. Hned po načtení feedu mi to ale došlo a zase jsem ho zavřela. Ale chápete to? Takový reflex?! Docela děsivé...

K mému překvapení jsem zjistila, že bych neměla problém se Instagramu úplně vzdát. Po pár dnech mi skoro vůbec nechyběl. Teda až na pár výjimek, bylo asi pět lidí, na které jsem si čas od času vzpomněla a říkala si, že mě zajímá, čemu se teď věnují. A naopak mi automaticky vyvstali na mysl lidi, které chci po návratu přestat sledovat.

Změny, které jsem díky instadetoxu pozorovala

Více času pro ostatní aktivity a taky že čas plyne pomaleji
Kvalitnější napojení na lidi kolem mě
Zmenšila se touha po dokonalém instagramovém životě
Méně porovnávání s ostatními
Větší citlivost k tomu, co doopravdy chci já, ne moje okolí

Poslední bod je můj osobní favorit. Troufám si tvrdit, že s tím má problém mnoho z nás.

Vědět, čím scrollování nahradit

Už z minulého instadetoxu jsem věděla, že mojí automatickou reakcí je zakázanou činnost něčím nahradit. Scrolluju často, když se mi naskytne chvilička, kterou nevím, jak vyplnit. Někde čekám, nemám zrovna co na práci a nemá smysl nic moc začínat, anebo před spaním či po probuzení. V takových momentech jsem si všimla, že jsem prostě začala scrollovat jinde, většinou na Facebooku, který už jinak spíš nepoužívám. Tomu jsem tentokrát chtěla zamezit.

Chtělo to plán. Protože když nemáte plán, je snadné nahradit jeden zlozvyk jiným, což nedává smysl.

Čtení

Řekla jsem si, že budu mít pro tyhle okamžiky vždy něco ke čtení. I kdybych přečetla jen dvě stránky. Byla jsem dost překvapená, kolik se toho dá přečíst i za malou chvilku. Navíc to nemusela být nutně vždy knížka, třeba i jen článek, který bych jinak odložila na neurčito (takže spíš na nikdy).

Rychloúklid

Když nebyla chuť na čtení, zkoušela jsem rychlouklízení. Očima jsem proskenovala pokoj a objevila, co se kde válí a nemá tam co dělat. A zase pro mě velké překvapení, co vše se dá poklidit třeba za minutu.

Být přítomná

Budu upřímná, bohužel jsem často scrollovala taky ve chvíli, kdy jsem si třeba hrála s Vilim. Však to znáte, někdy nastanou taková hluchá místa, kdy vás dítě ke hře sice potřebuje, ale nic zásadního tam neděláte, tak vám občas sjede ruka na telefon a už jste chycení. Protože co si budeme nalhávat, někdy je to hraní nuda. Mě tohle dlouhodobě štve, nechci, aby Vili vnímal mobil jako součást mojí ruky.

Díky tomu, že nebylo co scrollovat, mohla jsem být mnohem víc přítomná a myslím, že to Vili jednoznačně vnímal. Neříkám, že před ním telefon nikdy do ruky nevezmu, často si píšu s kamarádkami na Messengeru, ale je to výrazně lepší. A netýká se to vlastně jen jeho, ale všech dalších lidí, se kterými trávím čas.

Pomůžou pravidla k rovnováze?

Už jsem psala, že bych se dokázala Instagramu úplně vzdát. Jenže to není to, co bych chtěla, protože je tam obsah, který je pro mě užitečný. Takže jak to udělat, abych po návratu na Instagram nespadla zase tam, kde jsem byla?

Celoživotně u sebe pozoruju přístup "všechno nebo nic". Poslední roky je to výrazně lepší, ale ty tendence pořád mám. Určitě to někdo z vás zná taky. Dáte si kostičku čokolády a řeknete si, že už je to stejně jedno, sníte půl tabulky. Sedíte večer na gauči, scrollujete, všimnete si, že jste tam už půl hodiny, řeknete si, že už je to jedno a jste tam minimálně další hodinu.

Jenže ono to není jedno! Půl hodina nebo dvě hodiny na sítích, to je velký rozdíl. V každém momentě si můžu říct, že už stačilo a dál scrollovat nebudu. Říká se tomu poslouchat svoje potřeby.

Protože mi poslouchání potřeb ne vždy jde samo od sebe, přemýšlela jsem nad nějakými pravidly, která by mi v tom pomohla. Třeba to pomůže i vám:

Do ložnice bez mobilu (nescrolluju před spaním a po probuzení - víc bude v únorové výzvě)
Nechodit na sítě bez jasného cíle
Jakmile cítím, že bezmyšlenkovitě scrolluju, zastavit to
Pokud vnímám, že ve mně něčí profil vyvolává negativní pocity, zvážím unfollow
Aplikace Digitální rovnováha (funkce večerka přepne mobil do černobílého módu, nastavení časového limitu na sociální sítě, vypnutí notifikací apod.)
Pravidelný den offline

P.S. Před několika lety jsem psala článek na podobné téma. Musím teď zpětně říct, že jsem byla naivní, když jsem si myslela, že jsem svou tendenci k závislosti na sítích vyřešila. Uvidíme, jak tomu bude tentokrát.

13. prosince 2021

Tohle nebude ani tolik článek, jako spíš fotogalerie. Chtěla jsem někam dát na jedno místo fotky vánoční výzdoby, kterou jsem u nás doma loni nebo letos v adventu vyrobila. Mým přáním je, aby fotky sloužily jako inspirace, nikoliv jako zdroj stresu nebo porovnávání se. Takže pokud vás vyrábění nebaví anebo celkově výzdobu moc neřešíte, nenechte se rozhodit. :)

Pomeranče na větvi na okně

Náklady skoro nulové a jaká paráda! V lese jsme našli větev, kterou máme silonem přidělanou ke garnýži už celoročně, jen obměňujeme výzdobu. Světýlka jsou z Ikea na baterky a jsou dost chytrá! Každý den se samy zapnou ve stejný čas a po šesti hodinách se vypnou. Nechávám je na větvi taky celoročně a svítíme s nimi celý podzim i zimu, nejen na Vánoce.

Vánoční "stromeček"

Závěs s pomerančem, badyánem a skořicí

Pomeranč s korálkem a větvičkou

Hvězda z papírových tašek

Tahle hvězda je vyrobená z rozstříhaných papírových tašek z nákupů. Návod najdete na Instagramu úžasně tvořivé a nadané Zuzany Vršanské ve výběrech jako "hvězdička".

Věnec z vyšívacího kruhu

Adventní kalendář

Ušít 24 stejných pytlíčků je po chvíli trošku nuda, ale s podcastem v uších to jde lépe. Hlavní ale je, že pak máte vystaráno na x let dopředu a pytlíčky už pak stačí jen naplnit.

Stáhla jsem si také adventní kalendář od zmiňované Zuzany Vršanské (24 krásných ilustrací) a za každý rozbalený pytlíček a snědenou dobrotu připnu kolíčkem jednu z nich. Stáhnout můžete tady.

8. listopadu 2021

Rozhodli jsme se Vilimu udělat hrací koutek. Prozatím jsou v jeho koutku jen tyhle tři obrázky, které jsme pořídili z e-shopu Poster store, odkud mě oslovili s nabídkou spolupráce. Nabídka obrázků pro děti je tam obrovská, měla jsem problém si vybrat. Mají ale samozřejmě sortiment i pro dospělé, tam je toho ještě víc. :) Moc děkuju Poster store za krásné plakáty i rámy.

Pro vás, mé sledující, nabídli slevu na plakáty 45%, která platí ode dneška, 8.11. do 14.11. pokud zadáte kód AN45H (neplatí na Kolekce umělců).

Dětský pokoj Vili zatím mít nebude, přestože místnost na to máme. Zatím spí stále s námi (ve své postýlce přiražené k mojí) a myslím, že ještě nějakou dobu tomu tak bude. Odjakživa je kontaktní dítě, má rád naši blízkost i ve spánku, a i my si to užíváme. Dokud nám to tak bude vyhovovat, měnit to nebudeme.

Můžeme si díky tomu užívat výhod multifunkčního pokoje, který je prozatím částečně pracovnou a částečně pokojem pro hosty. A protože je dost velký, stane se z něj částečně i hernička. Vili nemá mnoho hraček, doposud je všechny má v Kallax skříňce, kterou máme v obýváku pod televizí. Uvolnili jsme ji pro něj, a naše knihy dali dočasně do komory (od mala je totiž vytahoval a ničil, vysvětlit se to zatím moc nedalo). Dlouho nám to tak vyhovovalo, Vili chce pořád trávit čas společně s námi, když jsme v obýváku, rozhodně se neděje, že by si hrál sám a už vůbec ne v jiné místnosti. Myslím, že pro dvouleté dítě je to normální, takže se mi dětský pokoj zatím zdá zbytečný. Nakonec by si podle mě stejně během dne všechny hračky donesl zase do obýváku.

Přesto jsme se rozhodli, že bychom pomalu chtěli začít vytvářet oddělený prostor pro jeho hraní. Místnost, kde bude mít herničku, je hned vedle obýváku a vedou do ní velké dvoukřídlé dveře. Když se otevřou dokořán, vznikne v podstatě jako jedna velká místnost, takže se toho tolik nemění, spíš to bude opticky víc oddělené a my snad už nebudeme v obýváku tolik zakopávat o hračky.

Dále do koutku plánuju ještě vlaječky ze zbytků látek, které už mám skoro ušité. Vili bude mít brzy narozeniny. Od babičky dostane knihovničku a od nás hrací koberec se silnicí. No a to hlavní, komoda na ukládání hraček? To bude Trofast z Ikea, kterou se už týdny snažím sehnat z druhé ruky, ale zatím se mi to nedaří. Ještě chvíli budu zkoušet, ale asi to nakonec dopadne tak, že koupíme novou. Nenašla jsem totiž nic jiného, co by se mi pro ukládání hraček tolik líbilo.

Tak se těšte na druhý díl, kde už vám snad ukážu koutek celý, se vším všudy. :)

Jak to mají vaše děti? Od kdy měly samostatný pokoj a od kdy ho opravdu využívají?

P.S. Ještě si Matěj vybrat tuhle abstrakci k sobě do pracovny.

23. října 2021

Před rokem, v roce 2020, to bylo poprvé, kdy jsem na Instagramu realizovala projekt Minimalistické Vánoce. Sdílela jsem několik příspěvků na různá témata týkající se Vánoc. U každého tématu jsem popisovala, jak to doma děláme my, aby naše Vánoce byly minimalističtější, a v komentářích jsme se všichni vzájemně inspirovali. Projekt měl mezi sledujícími na Instagramu úspěch, dostávala jsem zprávy o tom, že jim mé sdílení pomohlo k minimalističtějším Vánocům. To je něco, co mi dává velký smysl a ráda bych tuhle myšlenku šířila mezi co nejvíc lidí.

Proto jsem se letos rozhodla všechny informace shrnout do jednoho průvodce, kterého si teď můžete zdarma stáhnout! Do průvodce jsem zahrnula i všechny cenné tipy, které jsem získala od mých sledujících a přidala jsem i některá témata navíc.

Stáhnout průvodce

Tady je malá ukázka toho, co v průvodci najdete...