30. března 2016

Moje cesta k minimalismu

Minimalismus je slovo, které mi ještě před pár měsíci nic moc neříkalo. Slyšela jsem ho mnohokrát, ale moc jsem se nad jeho významem nezamýšlela. Co se změnilo v těch posledních měsících, že je mi minimalismus najednou tak blízký?

Na začátku mojí cesty bylo video na Youtube. Teď přichází ta chvíle, kdy se musím přiznat ke svému guilty pleasure, které je součástí mého života, skoro se to bojím napsat, už několik let - sledování lefestyle a beauty kanálů na Youtube. V určité fázi mě to pohltilo natolik, že byly dny, kdy jsem přišla z práce domů, a ještě dřív, než jsem se převlékla do domácího oblečení a udělala si nějakou svačinu nebo večeři, zapla jsem youtube a bezmyšlenkovitě jsem pak klikala na další a další videa. Probrala jsem se po hodině nebo dvou s tím, že už byl večer a skoro všechen můj volný čas byl pryč. Na jednu stranu mě ta videa bavila, protože jsem odjakživa strašně zvědavá a baví mě sledovat, jak žijí ostatní, ale stejně tak mě to i užíralo, protože jsem si moc dobře uvědomovala, kolik času nad tím ztrácím. Velmi podobně jsem to měla i s Instagramem a Facebookem. Nemluvě o tom, jak moc mě to ovlivňovalo ve vnímání a prožívání mého vlastního života. Ale o tom až v jiném příspěvku.

Teď se vrátím k tomu videu na Youtube, které mě k minimalismu přivedlo. Bylo to video od české Youtuberky, která si říká Bezega Ducková. U ní jsem poprvé na českém youtube zaregistrovala pojem minimalismus. Zmínila ho způsobem, který ve mě vzbudil zvědavost. Ve videu mluvila o tom, že se v životě potřebovala posunout dál, a zvolila si k tomu minimalismus. A protože i já jsem už dlouho cítila, že nejsem se svým životem spokojená tak, jak v tu dobu vypadal, zaujalo mě to. K mému zklamání ale Bezega pak mnoho dalších videí na téma minimalismu nenatočila, což je velká škoda, protože v českých kruzích je minimalismus stále málo diskutovaný. Odebrala jsem se tedy k hledání na zahraničních kanálech, a jak jsem zjistila, tam už minimalismus oslovil a pohltil velkou skupinu lidí. Existuje nespočet kanálů a blogů, které se minimalismu věnují. A všichni mluvili o tom, jak jim minimalismus změnil život, a já jsem si pořád říkala, co je na tom tak úžasného. Postupně čím dál víc jsem o minimalismu četla, začal mi celý ten koncept dávat smysl a zjistila jsem, že to je přesně ta cesta, kterou se chci vydat.

Kromě toho, že jsem spoustu volného času ztrácela neproduktivně, měla jsem potíž i s tím, že mě skoro nic nebavilo, i přesto, že jsem měla koníčky. Měla jsem dojem, že v mém životě chybí nějaká vášeň a nadšení. Poslední zhruba rok jsem měla pocit, že nějak v životě nemám směr. Mám už sice po škole a našla jsem si práci v oboru, ale pořád jsem měla pocit, že mi v životě něco chybí, abych byla šťastná. Pořád jsem žila v budoucnosti a říkala si „až budu mít tohle, nebo dosáhnu tohohle, budu spokojená“, jenomže cestu k tomu jsem si neuměla užít. Nechávala jsem se hrozně moc ovlivnit tím, co jsem viděla na sociálních sítích a záviděla jsem lidem kolem mě, že hodně cestují, že studují v zahraničí (přitom jsem byla sama půl roku na studijním pobytu v zahraničí), zkrátka měla jsem pořád dojem, že všichni kolem mě mají lepší život než já. Přitom když jsem se nad tím zamyslela racionálně, věděla jsem, že si nemám vůbec na co stěžovat –  mám práci, mám kde spát, mám úžasného přítele, na dovolenou jednou ročně taky jezdím, proč jsem teda pořád nespokojená? Neuměla jsem si na to odpovědět.

Když si to shrnu, k minimalismu mě vedly tyhle touhy


  • něco ve svém životě trvale změnit
  • žít vědoměji
  • stát se pánem svého času (pro začátek aspoň toho mimopracovního)
  • osvobodit se od vlivu okolí
  • ušetřit
  • najít směr, kterým se mám vydat

Poslední bod byl největším důvodem, proč jsem se do minimalismu pustila po hlavě a taky bude nejtěžší ho dosáhnout. Ty ostatní se mi v menší či větší míře dařily už po pár dnech nebo týdnech, což je mojí motivací a důvodem, proč se tomu věnuju dál a celý tenhle životní styl mi dává smysl.

Jak jsem minimalismus převedla do praxe

Co mě nakoplo a co můžu doporučit úplným začátečníkům, kteří třeba neví, z jakého konce minimalismus uchopit, je třicetidenní minimalistická výzva. Později jsem zjistila, že existuje více provedení výzvy, ale asi nejznámější je tato:

Největší benefit téhle výzvy vidím v tom, že je zaměřená na hodně různorodých oblastí, každý den se zaměřujete na něco jiného. Někdo třeba nemá žádný problém vydržet 24 hodin bez nákupu, ale bude pro něj problém vydržet den bez internetu. Zároveň si vyzkoušíte, v jakých oblastech života lze minimalismus uplatňovat (i když tam rozhodně nejsou všechny) a co s vámi jednotlivé úkoly udělají. Jednoduše vám výzva ukáže směr. Mě to ohromně bavilo, zapisovala jsem si, jak se mi to daří nebo nedaří. Samostatný post o výzvě je k přečtení zde.

Zároveň s výzvou jsem také objevila knihu Marie Kondo – The Life-Changing Magic of Tidying Up, o které mi vyprávěla kamarádka. Kniha pro mě byla skvělým průvodcem v úklidu bytu a zbavování se nepotřebných věcí. Kniha dala procesu uklízení a zbavování se věcí nějaký řád, a já jsem se necítila ztracená v tom všem harampádí.

V čem mě minimalismus pozitivně ovlivnil


  • jsem veselejší
  • více si užívám přítomnost
  • méně se zabývám tím, co dělá okolí a co si o mně myslí
  • ušetřím víc peněz než kdy dřív
  • říkám ne věcem, které nechci dělat
  • mnohem méně prokrastinuju
  • více se raduju z maličkostí
  • jsem produktivnější v práci
  • víc se hýbu (po víc než deseti letech jsem začala znovu tančit)
  • víc myslím na své zdraví
  • snižuju svou ekologickou stopu
  • trávím čas hlavně s lidmi, které mám ráda a obohacují mě

24. března 2016

15 věcí, kterých se můžete zbavit

V tomto příspěvku bych ráda popsala jednotlivé kategorie předmětů, kterých jsem se já zbavila. V našem bytě máme poměrně dost úložného prostoru, ale i tak nám to jistou dobu bylo málo. Začala jsem mít nepříjemný pocit, jako by mě ty věci dusily a já se nemohla pořádně nadechnout. Pokud to někdo máte podobně, následující seznam vám třeba pomůže si uvědomit, co máte doma tak nějak navíc.

1) Oblečení a doplňky, které nenosíte

Tohle zná snad každá dívka a žena. Skříň praská ve švech, ale stejně nemáte co na sebe. A napadlo vás někdy proč? Možná je skříň plná věcí, které vám buď nesedí, nebo se v nich necítíte, nebo vyšly z módy, nebo jsou natrhnuté. Tak si rezervujte jedno odpoledne a buďte k sobě upřímní. Opravdu tohle budu ještě nosit? Kdy jsem to měl naposledy na sobě? Je přece smutné, že u vás ve skříni to roky jen leží, ale někdo jiný by to s chutí a radostí nosil, ne? Stejně tak s doplňky. Šperkovnici máte přecpanou a je to v ní tak nepřehledné, že ani pořádně nevíte, co v ní máte. Přitom stejně dokola nosíte čtyři nebo pět oblíbenců. Často je to způsobeno tím, že věci kupujeme jen proto, že jsou ve slevě, tak máme pocit, že je tam za tu cenu nemůžeme nechat. Ale opravdu to tak je? Koupili byste si to, i kdyby to ve slevě nebylo? Pokud ne, tak to za to nestojí. Pokud navíc máte chuť a čas, můžete na tom slušně vydělat. Do toho!

2) Kabely 

Mám na mysli ty zamotané změti kabelů a šňůr, u kterých si ani nejsme jistí, od čeho přesně jsou. A dost možná jsou od něčeho, co už dávno nefunguje, nebo to ani nemáme. A když už budete třídit tahle klubka šňůr, vzpomeňte si, jestli náhodou nemáte doma schovaný starý telefon, který sice funguje, ale stejně byste ho nepoužívali, protože už je moc starý a nezvykli byste si na něj. Proč ho raději nedarujete někomu, kdo si telefon nemůže dovolit? A pokud nefunguje, zbavte se ho. Jen nezapomeňte, že elektroniku nemůžete jen tak hodit do kontejneru a zjistěte si, kam ve vašem městě tenhle typ odpadu patří.

3) Přebytek ručníků a ložního prádla 

Nejprve se podívejme na stav ručníků a náhradního povlečení. Je tam nějaká ta díra? Nebo je to seprané a vyšoupané? Pryč s tím. No dobře, můžete si nechat jeden škaredý ručník pro případ mytí čerstvě nabarvených vlasů, ale to je vše! A pokud máte všechny ručníky v perfektním stavu, ale stejně je jich trochu moc na to, že bydlíte sám nebo jen ve dvou, darujte je. Kdo potřebuje tolik ručníků? S ložním prádlem vás možná napadne argument "co když přijde návštěva". Ale fakt očekáváte tolik hostů? Máte vůbec tolik postelí? Pokud ano, je to v pořádku, jinak pryč s tím.

4) Dárky, které nevyužijete

Tohle je jedna z kategorií, kde asi budete mít pocity viny. Vždyť to byl dárek. No jo, ale vy ho nepoužíváte, vlastně se vám ani moc nelíbí, docela zabírá místo a jen se na něj práší. Někdy se stane, že se vám prostě jen dotyčný netrefil do vkusu. Ale bohužel někdy dostáváme dárky "z povinnosti". Teď mě nechápejte špatně, nemyslím to tak, že tomu člověku na vás nezáleží. Ale třeba jen neví, co vám má koupit a ví, že by vám něco koupit měl, protože je pozvaný na oslavu. Tak koupí nějakou zbytečnost, která může i vypadat hezky a třeba vás v okamžik rozbalení i potěší. Ale k užitku vám není a nakonec jen zabírá místo. Tak proč to stále mít? A víte co? Vsadím se, že ten člověk, který vám podobnou věc daroval, by si už ani nepamatoval, že vám to kdy dal. Ruku na srdce, kdo z nás si pamatuje všechny dárky, které kdy někomu dal? Existují různé nadační obchody, které na předmětu mohou vydělat pro dobrou věc (třeba nadační obchod Veronica).

5) Předměty z kategorie "může se to někdy hodit"

Já se přiznám, hodně dlouho jsem si schovávala různě vycpávky z balíků a bublinkové folie, protože jsem si vždy řekla, že se to bude hodit, až budu někomu něco posílat. Ale nikdy jsem to nevyužila, jen mi to zabíralo skoro celou poličku ve skříni. Dalším příkladem této kategorie je přítelův rozbitý xbox. Ano, opravdu, přítel si schovával asi tři roky rozbitý xbox s tím, že ho možná někdy prodá na součástky nebo se to někdy může hodit. Opravdu? Ne, vyhodili jsme ho, konečně. Tak přestaňte zaplňovat svůj životní prostor věcmi, které se možná někdy budou hodit.

6) Oblečení "na doma"

Třídíte oblečení, víte, že tenhle kus už určitě nosit nebudete, ale ještě se nosit dá, tak si ho odložíte na doma. Ano, je fajn se doma převléknout do pohodlného oblečení, ale není potřeba mít na doma třeba 20 triček. Já jsem měla tolik triček na doma, že bych je ani za celý rok nevynosila všechny, protože jsem stejně měla pár oblíbenců, které jsem točila pořád dokola. Ještě horší varianta je, když si na doma schováme něco, co jsme si koupili na normální nošení, ale nakonec se v tom necítíme, ale je nám líto se toho zbavit. A skutečně to budete doma nosit, když se v tom necítíte? Doma přece nikdo nechce, aby ho něco škrtilo nebo stahovalo, ne? A zcela zapomeňte na děravá, vytahaná a zapraná trička. To že jsme doma neznamená, že máme vypadat jako hastroši.

7) Kosmetika, kterou nepoužíváte

Koupili jste si produkt, který vám nesedl, nepoužíváte ho a jen zabírá poličku. A přitom někdo jiný by ho třeba uvítal, tak ho pošlete dál. Na vinted to darujte nebo prodejte, nabídněte kolegyni nebo kamarádce, ona má třeba jinou pleť. Mojí velkou slabostí kdysi byla tělová mléka a másla. Stačilo, že obal krásně vypadal, produkt nádherně voněl a už to bylo v košíku. Jenže pak jsem pokaždé narážela na problém, že se vlastně vůbec nemažu, nemám ráda, když se pak na mě lepí pyžamo, a tak se zas na krabičku jen prášilo, až produkt prošel a byl vyhozen. A řekněte, není to škoda peněz? Projděte si svoji sbírku, spočítejte, kolik dohromady stály věci, které moc nepoužíváte. Je to šok?

8) "Random" předměty

Tady řadím třeba různé reklamní předměty, které dostanete zdarma na nějaké akci, jako klíčenka, sluneční brýle s logem firmy, balonky a kdo ví co ještě. Pak to někam hodíte, tam se to chvíli válí, pak to dáte do šuplíku s podobným bincem a pak to jednou ročně třídíte a nakonec to stejně skončí v koši. Tak se toho zbavte jednou pro vždy a už takové předměty vůbec nenoste domů.

9) Propisky, které nepíšou

Vemte papír, zkuste co píše, zbytek do koše. A pokud jich píše 20, vážně jich potřebujete 20?

Edit: Do koše s propiskami rozhodně ne. Děkuju čtenářce, která mě na to upozornila v komentářích. Do nepíšících propisek je fajn koupit novou tuhu a využívat dál. A ty, které jsou přebytečné třeba někomu darovat.

10) Stovky papírů

Staré sešity ze školy, zápisy ze seminářů, vytisknuté prezentace a referáty, výpisy z banky, od operátora, z pojišťovny, výplatní pásky, staré pracovní smlouvy, návody k elektronice. Co skutečně musíte mít je rodný list, oddací list, pas, maturitní vysvědčení, VŠ diplomy, nájemní smlouvu, pracovní smlouvu, smlouvy z banky, aktuální záruční listy, ale všechno ostatní se dá vyhodit. K čemu vám jsou sešity ze školy. Kolikrát jste se do nich podívali? Nedá se dnes už vše najít na internetu? I ten návod k pračce najdete na internetu. Pokud máte hodně dokumentů, o kterých si myslíte, že se nesmí vyhodit, naskenujte je a pak vyhoďte. Stejně barva z papírů časem slézá a není to čitelné. Mějte jednu složku s nejdůležitějšími dokumenty a zbytek vyhoďte.

11) Věci, které jednou možná prodáte

Pokud jste je neprodali několik měsíců, už se k tomu nikdy neodhodláte. Buď je teď hned nafoťte, dejte na internet a prodejte, nebo se jich zbavte.

12) Sentimentální předměty

Tady pozor. Až budete procházet svoje věci a  říkat si, jestli něco potřebujete nebo ne, nepleťte si potřebnost se sentimantalitou. To že si schováváte plný šuplík věcí, které pro vás mají nějakou sentimentální hodnotu, neznamená, že ty věci potřebujete. Jak často ty věci vytahujete a ocháte nad nimi? Je potřeba mít schované lístky z kina nebo divadla jen proto, že jste tam byli před dvěma lety se svou první láskou? To že se těch věcí zbavíte neznamená, že se zbavíte té vzpomínky. Na svou první lásku pravděpodobně nezapomenete ani tak. A pokud jste k nějakému předmětu extra svázáni nějakou vzpomínkou, ale jen se vám válí v šuplíku, můžete si ho třeba vyfotit a pak darovat. Co je úplně zbytečné skladovat, jsou předměty, které vyvolávají špatné vzpomínky.

13) Vzorečky kosmetiky

Znáte to, v lékárně vám je přihodí k nákupu, vás potěší jaká je to milá pozornost, ale doma to letí někam do šuplíku a nikdy to nepoužijete. Vzorečky se hromadí a nakonec jsou prošlé. Pokud víte, že vzorečky nepoužíváte, ani je nenoste domů.

14) Sportovní pomůcky

Máte doma raketu na squash, protože jste si řekli, že budete chodit hrát, ale už dva roky jste ji ze skříně nevytáhli? Asi squash nebude vaše vášeň. Pokud jdete na squash jednou za rok, není až taková tragédie si tu raketu půjčit u nich. Taková raketa jen zabírá místo a vyvolává výčitky svědomí.


15) Digitální nepořádek


Rezervujte si jedno odpoledne a pořádně promažte složky v počítači. Já jsem si od střední školy v počítači schovávala všechny své staré referáty, seminární práce, maturitní otázky, články, ze kterých jsem čerpala k diplomce a podobně. Ale k čemu jsem to tam měla? Kdybych náhodou potřebovala zjistit informace o Janu Pavlovi II., o kterém jsem psala referát ve druháku na gymplu, můžu si to přece vygooglit, že? A co těch 300 fotek z každého výletu, kdy polovina z nich je nepovedených nebo rozmazaných?  Uvědomila jsem si, že staré fotky z výletů si prohlížím jen minimálně, a když už to dělám, tak mě v polovině odradí, že v každé složce je těch fotek tolik. Nechala jsem si jen ty opravdu srdcové.

Tak co, pustíte se do úklidu? Zpočátku to zabere nějaký čas a úsilí, ale výsledek za to stojí...

Edit: Článek o dalších 20 věcech, kterých se můžete zbavit najdete zde.


23. března 2016

Výhody minimalismu

Dnes se rozepíšu o výhodách minimalismu, protože mám pocit, že je to něco, co na mém blogu nemůže chybět. Asi každý, kdo o minimalismu čte a uvažuje nad tímto životním stylem, se ptá, co mu minimalismus přinese, proč by se měl zbavovat věcí a omezit nakupování nových. Ve spoustě bodů se budu určitě shodovat s tím, co napsali jiní, takže se zaměřím hlavně na mou osobní zkušenost a pokusím se popsat, jak to bylo u mě.

1) Více volného času 

Tuhle výhodu uvádím hned jako první z toho důvodu, že souvisí snad s každým dalším bodem. Je to jedna z výhod, kterou jsem pocítila nejintenzivněji a nejrychleji ze všech. Uvědomila jsem si, co si chci v životě nechat, a co je tam naopak navíc. Hodně mě minimalismus ovlivnil v tom, že jsem výrazně omezila ztrácení času na sociálních sítích. Chvíli jsem na nich byla až závislá. Na tohle téma bych ráda napsala samostatný příspěvek, takže jej nebudu příliš detailně rozvádět, ale ve zkratce můžu říct, že díky minimalismu jsem si uvědomila, kde ztrácím nejvíce volného času, změnila jsem to a začala se věnovat těm věcem, které jsem dělat chtěla, ale pořád jsem říkala, že na ně nemám čas.


2) Úklid je rychlejší

To zní logicky – když mám méně věcí, méně uklízím, úklid zabere méně času a mně zůstává více času na to, co chci skutečně dělat. Jen si představte, že v koupelně necháte skutečně jen ty předměty, které každodenně používáte. Těch ostatních se buď zbavíte úplně, nebo je schováte do skříňky u umyvadla. Odpadne vám ten krok, kdy musíte všechno sundat a pak to tam znovu skládat. A myslím, že my ženy té kosmetiky umíme nashromáždit a naskládat na vanu dost.

3) Je jednodušší udržet si uklizeno stabilně

Podrobněji o tom budu psát v příspěvku o knize Marie Kondo, protože to je kniha, která mě provázela začátkem mé cesty k minimalismu. Kniha je v podstatě celá zaměřená na to, jak jednou pořádně uklidit tak, abyste za týden neměli opět nepořádek a nemuseli uklízet hned znovu. Naučila jsem se nechávat všechny stolky a poličky co možná nejvíc prázdné, mimo dekoraci (které u mě není mnoho). Mívala jsem tendenci přijít domů z práce a hned odkládat různé letáky, dopisy, účtenky a papíry na stůl, který byl po týdnu zavalený zbytečnostmi. Teď se snažím to nedělat a úklid je mnohem snazší.

4) Příjemný domov

Jakmile jsem začala z bytu odstraňovat předměty, které byly zbytečné, prostor byl vzdušnější, čistší a vyzařoval z něj pro mě klid. Tím, že z okolí zmizely rozptylující předměty a nepořádek, začala jsem se domů vracet mnohem raději. Vždycky jsem si říkala, že na uklízení (mimo pravidelný úklid o víkendu) prostě nemám čas. Pořád jsem se vymlouvala, že když chodí člověk domů z práce v pět, pak má ještě nějaké aktivity a chce si odpočinout, těžko se mu udržuje pořádek. Jakmile jsem se ale zbavila přebytečných věcí, najednou byl byt pořád uklizený úplně automaticky, a navíc mi to pozitivně ovlivnilo náladu. Vím, že to zní pro někoho jako paradox. Někdo si nedovede představit, že by měl kolem sebe jen minimum nábytku a na něm skoro žádné předměty nebo dekorace, je to pak přece neútulné. I já jsem si to myslela. Jenže mít minimalistický domov neznamená jen bílý nebo černý nábytek zcela bez dekorace. U mě doma to takhle rozhodně nevypadá. Jde spíš o to nezavalovat se předměty, které nepoužíváme a které nám ani nedělají žádnou radost. Tyhle předměty mi lezly nejvíc na nervy. Pokaždé, když jsem uklízela, říkala jsem si – proč tohle vůbec mám? No a pak jsem se toho konečně zbavila a byla to úleva.


5) Soustředěná mysl 

Představte si, že máte dělat nějakou práci na počítači, třeba psát diplomku nebo seminárku. Stůl máte ale plný věcí – stojan přeplněný tužkami, další tužky válející se kolem, poházené papíry, použitý prázdný hrnek a talíř s ohryzkem... A teď máte něco začít psát. Jde to? Možná by pomohlo si na tom stole nechat jenom notebook a sklenici s vodou. Já sama jsem diplomku takto psala mnohem efektivněji. No a teď si představte, že si takhle uklidíte celý byt, nejen stůl. Na mě to mělo neuvěřitelně pozitivní vliv. Když jsem přestala být rozptýlená tím, co bylo všude kolem mě, měla jsem najednou prostor utřídit si vlastní myšlenky. Podobně jsem si uklidila svůj stůl v práci a pracuje se mi mnohem lépe a efektivněji. I když jsem vždycky říkala, že já jsem ten člověk, co se umí v chaosu vyznat a nevadí mu, zjistila jsem, že to není pravda.

6) Víc peněz

Začátek mé cesty k minimalismu z velké části souvisel i s potřebou šetřit. Mám podprůměrný plat a nikdy se mi nedařilo nic ušetřit. Řekla jsem si, že je potřeba s tím něco udělat. Byly doby, kdy jsem zbytečně utrácela za kosmetiku, kterou jsem nepotřebovala. Budu upřímná, dost to souviselo s mou závislostí na youtube kanálech o líčení a kosmetice. Taky jsem zhruba před rokem objednávala samé zbytečnosti z eBay. Jednou jsem si sedla, spočítala, kolik jsem na eBay za dva roky utratila, a zděsila jsem se. Tři tisíce za dva roky na předmětech, které stály průměrně tři dolary? A kde teď ty věci jsou? Uvědomila jsem si, že většinu z nich nepoužívám, někomu jsem je dala, nebo jsem je vyhodila. Takže jsem přestala s podobnými nákupy a moje peněženka to dost přivítala. Najednou jsem byla schopná ušetřit, zaplatit si kurz šití a tance, o kterých jsem dřív říkala, že jsou moc drahé a nikdy mi na ně z výplaty nevyjde. A jako bonus – první měsíc, kdy jsem se pustila do zbavování se nepotřebných věcí, jsem toho spoustu prodala a vydělala na tom.

7) Uvědomění, co je (pro vás) v životě důležité a jaký život chcete žít

Jakmile jsem si, nejen v bytě, ale i v životě nechala jen ty věci a lidi, které jsem kolem sebe skutečně chtěla mít, začala jsem vidět jasněji, co je pro mě důležité. Začala jsem si víc vážit těch věcí, které mi v životě zůstaly. Začala jsem ale i vidět, co je v mém životě špatně, s čím spokojená nejsem a začala jsem pracovat na tom, abych to změnila. Díky minimalismu pro mě najednou bylo neuvěřitelně lehké plnit svá novoroční předsevzetí. Vlastně jsem si je nikdy předtím ani nedávala, protože mi bylo jasné, že je nesplním. Teď to ale jde, a to jen proto, že mi došlo, co je pro mě opravdu důležité a čeho chci dosáhnout. Neznamená to ale, že toho pak hned dosáhnete, aspoň u mě to tak určitě není. Můžete na tom ale aspoň začít pracovat. Když nad tím teď přemýšlím, tak pro mě bylo hledání "smyslu" jedním z velkých důvodů, proč jsem se do minimalismu vůbec pustila.

8) Štěstí

Bylo pro mě osvobozující, když jsem se začala zbavovat věcí, a hlavně když jsem si uvědomila, že je nepotřebuju. Abych byla upřímná, dnes už si nepamatuju většinu věcí, které jsem vyhodila, a to jsem s tím procesem nezačala nijak dávno. A ve chvíli, kdy mi došlo, že většinu věcí, které jsem měla, vůbec nepotřebuju, napadlo mě, že štěstí je úplně někde jinde. Nebudu šťastnější, když budu mít více věcí. Co je pro mě důležité, jsou moji blízcí, zážitky (mnohdy spojené s nimi) a seberozvoj.


9) Vděčnost

Když jsem si v životě nechala jen to, co skutečně chci, co mám ráda, co mi dělá radost, a nebo co slouží nějakému účelu, začala jsem si těch věcí i víc vážit. Jsou to věci, ke kterým mám skutečný vztah a něco o mně vypovídají. Poslední roky bojuju s tím, že si nedokážu pořádně vážit věcí, které mi připadají samozřejmé, jako že jsem zdravá, že jsou moji blízcí zdraví, že mám co jíst, mám střechu nad hlavou, mám skvělého přítele. Pořád chci něco víc a jsem tak trochu nespokojená. Díky minimalismu se to ale hodně zlepšilo, a učím se čím dál víc být vděčná za vše, co mám.

10) Menší ekologická stopa

Kdo míň kupuje, má menší odpad a míň zatěžuje životní prostředí. Jsou věci, které jsem úplně přestala kupovat. O tom bych se ale ráda rozepsala podrobněji v samostatném příspěvku. Díky minimalismu jsem se začala zajímat o zero waste life. Určitě ještě nejsem ani v polovině cesty k tomu, aby naše domácnost byla zero waste, ale přimělo mě to více přemýšlet nad tím, co kam vyhazuju. Začali jsme ještě důsledněji třídit odpad a pokud to jde, snažím se některé předměty i znovu využít na něco jiného.

11) Nový život pro staré předměty

Proces zbavování se věcí mě hrozně bavil a naplňoval mě nadšením a radostí. Většinu věcí jsem darovala a prodala, jen naprosté minimum jsem vyhodila. Měla jsem hroznou radost, když jsem věděla, že ty předměty budou mít "nový život" s novým majitelem, který si jich bude vážit víc než já a využije je víc než já. Nikomu jsem žádné předměty nevnucovala, protože jsem nechtěla nikoho zahltit něčím, co nepotřebuje. Pracuju v Charitě, takže jsem ty předměty vždy jen rozmístila v čekárně s označením "K rozebrání", a během pár hodin byly pryč, rozebrány lidmi, kteří nemají tolik financí na to, aby si je koupili, a byl to skvělý pocit.

12) Nezávislost

V průběhu mého záchvatu debordelizace bytu jsem si uvědomovala čím dál víc, jak moc ulevující a osvobozující proces to je. Docházelo mi, jak jsem lpěla na věcech, které jsem nepoužívala a ani mi nedělaly radost. Měla jsem deset důvodů pro každou věc, proč se jí nezbavit. Ale jakmile přišel ten čas, kdy jsem byla přesvědčená, že potřebuju změnu, šlo to samo. A došlo mi, že nejsem závislá na věcech. Teda, na některých možná jo (co bych třeba dělala bez zubního kartáčku?), ale potřebuju opravdu všude samé dekorace, na které se jen chytá prach a už mě ani netěší? Nebo sentimentální předměty, které stejně leží v šuplíku a nevytáhnu je, jak je rok dlouhý? To uvědomění nezávislosti na předmětech byl tak skvělý pocit, že mě až mrzí, že je to neopakovatelné a podruhé už to nezažiju. Ale nemusí jít jen o nezávislost na věcech. Minimalismus vám může ukázat zcela jiné cesty a způsoby života, než na které jste byli zvyklí. Jsou třeba lidi, kteří díky minimalismu na sebe dokázali vzít riziko odchodu z práce a začali podnikat v tom, co je jejich vášní. Do toho mám já sama ještě hodně daleko, ale třeba někdy... 

19. března 2016

Začínáme

Ahoj, vítej na mém blogu. Jmenuju se Aneta, je mi 26 let, a v poslední době jsem propadla minimalismu.

Dlouho jsem měla pocit, že potřebuju v životě něco změnit, a cítila jsem se zavalená věcmi. Věcmi, které mě omezovaly a svazovaly. Hledala jsem a objevila minimalismus. Rozhodla jsem se, že bych ráda svou cestu k minimalismu zdokumentovala formou psaní blogu, který třeba osloví i někoho jiného. Připadá mi totiž, že mě tenhle životní styl v mnohém obohacuje. A co je to minimalismus?

Pro každého něco jiného – tuhle odpověď nesnáším. Jenže na jednu stranu existují lidi, kteří jsou schopni sbalit všechen svůj majetek do jednoho batohu (to zní minimalisticky, že?), a jiní mají věcí o dost víc a přesto můžou být minimalisté. Jak je to možné? Nejde totiž ani tak o to, kolik předmětů člověk vlastní, ale o to, co je to za předměty, co pro něj znamenají, jaké v něm vzbuzují pocity a jaké jsou důvody, proč je vůbec vlastní.

Z mého pohledu je minimalismus uvědomění, že

  • méně je více
  • kvalita je více než kvantita
  • vlastnit minimum předmětů udržuje mysl organizovanou a soustředěnou

Těmi předměty může být cokoliv – oblečení, knihy, doplňky, kosmetika, elektronika, bytová dekorace... Minimalismus je ale možné vidět i ve způsobu stravování, oblékání, cestování, nakupování, způsobu organizace času a podobně.
The secret of happiness, is not found in seeking more, but in developing the capacity to enjoy less.  –Socrates
Já chápu minimalismus jako vědomý život, a přesně o tom by měl být můj blog. Zaměřím se hlavně na to, co zajímá mě osobně, kde se já sama snažím minimalismus uplatňovat a proč. Popíšu, jaké mi minimalismus přináší benefity, v jakých ohledech se díky minimalismu zlepšil můj život, co mě k minimalismu přimělo nebo kdo mě inspiruje. Můžeme začít! 
© 2016 Za málem. Většina fotografií na tomto blogu pochází z fotobanky unsplash.com. Používá technologii služby Blogger.