27. března 2021

Veškerá pečující kosmetika, kterou vlastním II

Článek o mé pečující kosmetice jsem psala v zimě 2018. Od té doby se toho dost změnilo, zejména v péči o pleť. Celkově jsem používala 13 pečujících produktů, z nichž 7 bylo v plastovém obalu. 

Ubylo produktů a také plastu, takže mám radost. I když nemůžu říct, že by to bylo výsledkem nějaké záměrné snahy, prostě to tak nějak vyplynulo. V té době mi popisovaná kosmetika vyhovovala, zejména co se týkalo péče o pleť, kde jsem používala lety prověřenou Biodermu. Mám problematickou pleť a různé experimenty se mi dříve neosvědčily, z neúspěchů jsem byla unavená a frustrovaná. Postupně ale nazrál čas zase něco nového zkusit, a ono to funguje! Zároveň jsem některé produkty ze své rutiny úplně vyřadila.

Ještě bych chtěla říct, že nejde o žádnou spolupráci ani reklamu na Purity vision. :D Prostě mi jen jejich kosmetika vyhovuje v tom, že má velmi jednoduché složení, je ve skle, je finančně dostupná a dá se sehnat lehce v drogerii.


Péče o pleť

Čisticí tuhé mýdlo Mýdlovar

Používám ráno i večer k vyčištění pleti. Má v sobě aktivní uhlí a tea tree. Nevysušuje mě jako tomu bylo u mýdla na bázi aktivního uhlí, které jsem dříve zkoušela od značky Lush.


Heřmánková voda Purity vision

Heřmánek je doporučovaný pro citlivou a problematickou pleť jako přirozené tonikum, protože je antibakteriální. Květinová voda (z jakékoliv květiny) je zároveň doporučována jako základ pro nanášení oleje.

Jojobový olej Purity vision

Používám každé ráno i večer po vyčištění pleti a nanesení heřmánkové vody. Z olejů jsem měla na základě minulé špatné zkušenosti strach. Dřív jsem zkoušela arganový olej, který byl doporučován i pro problematickou pleť, ale nadělal mi na pleti obrovskou paseku. Jednak se mi zanítily póry a udělaly se mi velké podkožní boláky, ale zároveň v jiných částech se mi pleť vysušila až se loupala, což se mi nikdy nedělo.

Dlouhodobě mi spousta z vás doporučovala jojobový olej, jako vhodný právě pro problematickou a mastící se pleť. Jojobový olej je výjimečný tím, že optimalizuje množství mazu na jakémkoliv typu pleti. Tzn. suchou hydratuje, u mastné přebytečný maz vyrovná, jakkoliv paradoxně zní vyrovnávat mastnotu mastnotou. Po nanesení se neuvěřitelně rychle vstřebá a pleť je citelně vyživená a hydratovaná. Zatím jsem z něj nadšená a považuju ho za můj objev několika posledních let.

Přestala jsem používat jakýkoliv oční krém, protože mi vyhovuje i na oční okolí.

Marocký jíl

Ten je v mé péči o pleť novinkou, zatím testuju, ale první používání mi bylo moc příjemné. Marocký jíl se míchá buď s obyčejnou vodou a používá se jako maska. Používám obvykle jednou týdně, pokud si vzpomenu. :D

Dá se po smíchání s vodou využít i ke každodennímu čištění, ale to já nedělám. Mám pleť poměrně citlivou a myslím, že by to pro mě nebylo takhle často dobré. Jíl je sice úplně jemný, ale přece jen jsou to zrníčka, jakkoliv malá, která možná působí i trochu abrazivně. Aspoň tak mi to říká můj pocit. :)


Péče o vlasy

Tuhý šampon Ponio

Ten používám už snad dobrých pět let a nedám na něj dopustit. Skvěle myje, Matěje zbavil dokonce i lupů, moc příjemně voní. Já už nejsem zvyklá skoro na žádné parfemace, ale tenhle šampon mi vůní nijak nevadí.

Vyhovuje mi, že je tuhý, je to skvělé na cestování, zabere málo místa, nemůže se rozlít a samozřejmě není balen v plastu.


Kondicionér Urtekram

Ten tady nemám nikde na fotce, protože ho momentálně nemám a nepoužívám. Mám teď kratší vlasy a po porodu jich mám znatelně méně, takže se mi necuchají a kondicionér teď nepotřebuju. Uvádím ho sem, protože předpokládám, že se k němu vrátím. Je to taky moje několikaletá stálice, konkrétně mi vyhovuje severská bříza. Bohužel se prodává v plastu, nicméně já s ním opravdu šetřím a posledně mi vydržel rok.


Péče o tělo

Tuhé mýdlo Mýdlovar

Taky není na fotce, protože v době psaní článku jsem měla mýdlo rozpoužívané a to nebylo k fotce úplně estetické, chápete? :D Střídám a zkouším různé druhy z nabídky, a zatím všechny mi vyhovovaly.

Mýdlovar mám moc ráda, to už asi víte, doporučuju ho pořád a není to žádná spolupráce. :D Produkty jsou dokonce schváleny i přísnými pravidly facebookové nontoxic skupiny, navíc je to rodinná firma mé známé z vysoké školy a já je vždy moc ráda podpořím. Ráda se umývám mýdlem, které vyrobil někdo, koho znám a komu zcela věřím, že do něj dává jen to nejlepší, takže nemám strach s ním umývat i syna.. Příběh za vznikem firmy je moc dojemný, přečtěte si tady.


Bambucké máslo Purity Vision

Používám k výrobě deodorantu a příležitostně se s ním mažu, když mám nějaká suchá místa, což bývá v zimě na rukou anebo ho používám jako balzám na rty. Někdy mívám suché holeně, tak občas namažu i ty. Celé tělo nemažu ničím, nikdy jsem si na to nezvykla a myslím, že to moje pokožka ani nevyžaduje.

Deodorant můj domácí anebo kamenec

Deodorant střídám buď svůj (recept tady) anebo kamenec, který jsem si v poslední době taky oblíbila. Mám teď od značky Balea, ale dá se sehnat více značek a pohybují se různě i cenově. Popravdě nevím, jak moc velký rozdíl v nich může být, když je to prostě kámen?


Nic dalšího z péče o tělo nevyužívám a nic nepostrádám. Momentálně jsem se všemi produkty maximálně spokojená.


Vyřadila jsem

  • Krém na ruce (místo něj bambucké máslo)
  • Krém na oční okolí (místo něj jojobový olej)
  • Manna univerzální krém z bambuckého másla (na rty bambucké máslo)
  • Gel na intimní hygienu (přestala jsem používat zcela)
  • Krém na obličej (místo něj jojobový olej)
  • Micelární voda/olej na odličování (odličuju se pomocí hadříku z mikrovlákna, bez použití produktu)
  • Olejíček na péči o nehty (přestala jsem používat zcela)


22. března 2021

Čeho vlastním jen jeden kus?

K tomuhle článku mě inspirovalo několik videí, které jsem na toto téma viděla. Přijde mi to jako fajn inspirace a zamyšlení. Třeba zjistíte, že u některých položek taky nepotřebujete duplikáty. :) Můj seznam asi nebude úplný, napsala jsem, na co jsem si zrovna vzpomněla. Jen tak, na vykopnutí diskuze.

Dioptrické brýle

Jedna optika, kolem které jsem jezdila do práce měla na výloze slogan "Představte si, že byste měli brýle pro každou příležitost.", a ve mně tahle představa většinou vyvolala spíš paniku, což určitě nebyl záměr sloganu. Stačí mi, že řeším, co si vzít na sebe za oblečení. Muset k tomu řešit ještě i brýle, no uf!

O mých brýlích jsem psala příspěvek. Pokud sháníte nové, doporučuji k přečtení. :)

Hřeben

Mívala jsem několik kartáčů, vlastně ani nevím proč. Vždy jsem ve výsledku používala jen jeden. Už roky mám Tangle teaser, který před pár lety doporučovala každá influencerka. :D Zatím drží, funguje, nemám důvod ho měnit, přestože je z plastu.

Nosítko

Přestože náš syn byl první rok skoro výhradně nosící, nikdy jsem nepropadla touze koupit si víc nosících pomůcek. Na začátku jsme měli půjčené dva šátky, ale stejně jsem používala jen jeden. Později jsme zkoušeli různá nosítka (z půjčovny Matáta) a jakmile jsme našli to pravé, už jsme u něj zůstali a naprosto nám stačí jen to jedno.

Na Facebooku ve skupině nosící komunity rodičů jsem viděla, že pro někoho je to taková vášeň, že má třeba i deset šátků a několik nosítek. Ve výsledku si myslím, že člověk stejně nosí jen pár oblíbenců, a zbytek jsou pak spíš sběratelské kousky.

Legíny

Kalhoty vůbec nenosím. Většinou k sukním a šatům nosím buď punčocháče nebo legíny. Ač jsou legíny mým nejčastěji nošeným kusem oblečení, mám pouze jedny. 

Je fakt, že zvažuju, že by se mi hodily ještě jedny, ať mám na výměnu, ale v současné covidové situaci si vystačím i s tím jedním párem. když je třeba je vyprat, do druhého dne je mám suché a můžu je zase nosit. Kdybychom měli sušičku, asi bych ani ty druhé nezvažovala.

Zimní šála

Mám jednu zimní šálu, a popravdě už druhou zimu ani tu jednu nenosím. S dítětem se mi zdá šála nepraktická, jak se k němu musím pořád sklánět, každou chvíli ho zvedat atd., šála mi jen překáží. Mám jeden nákrčník, který je praktický na nošení a ten je teď můj nejlepší kamarád. 

Obal na telefon

Nikdy jsem neměla touhu měnit obaly na telefon a mít jich víc. Ze stejného důvodu jako s těmi brýlemi.

Náušnice

Byla jsem náušnicový maniak! Měla jsem desítky párů a musela jsem mít každý den jiné, přesně sladěné k oblečení. Jak jsem ale přičuchla k minimalismu, postupně jsem je redukovala jen na ty nejoblíbenější a nejuniverzálnější, a zjistila jsem, že je to tak osvobozující! Nakonec jsem skončila jen s jedním párem, který nosím už několik let a nikdy nesundávám.

Opasek

Mám jeden kožený hnědý pásek, který nosím k některým šatům, a naprosto mi stačí. Dokonce jsem ho získala na jednom z našich výměnných bazárků s kamarádkami.

Legíny na cvičení

Obecně oblečení na cvičení mám velmi málo. Já nejsem milovník cvičení. Cvičím spíš ve vlnách, když mě to popadne, obvykle mě to drží pár týdnů a pak zase dlouhé měsíce nic. Ne že by to bylo něco, na co jsem pyšná, ale naučila jsem se to takhle přijmout a netrápit se tím.

Takže proč mít víc než jeden kus oblečení na cvičení?

Plavky

Mám jedny plavky, které jsem si nechala ušít na míru, protože jsem nedokázala najít plavky, které by vyhovovaly mojí představě a požadavkům. Psala jsem o nich tady. Věřím, že mi vydrží ještě hodně let. Jsou oboustranné, tak se z nich dají nakombinovat až čtvery různé plavky! :D

Rtěnka

Hodně dlouho jsem měla jednu červenou rtěnku, to je taková klasika pro každou ženu, že? Ale skoro jsem ji nenosila, jen na opravdu zvláštní příležitosti. Takže jsem se jí zbavila. Místo ní jsem si pořídila takovou, kterou jsem schopná a ochotná nosit na každodenní nošení (pokud mám na to chuť). Je to tahle.

Kelímek na kávu

Bývaly doby, kdy jsme jich doma měli víc. Teď máme jen jeden, většinu času ho využívám já, je taky oficiálně můj, pod stromečkem bylo na jmenovce moje jméno. :D Ale občas si ho půjčí i Matěj anebo moje mamka když přijede a jde na procházku s Vilémem. Za dva roky častého používání se mi osvědčil moc dobře.

Boty na každou sezónu/příležitost

  • Zimní boty Vasky
  • Podzimní boty Mustang 
  • Černé obyčejné tenisky
  • Sandále
  • Pohorky
  • Boty na sport
  • Pantofle na doma

Víc bot momentálně nemám a nevnímám, že by mi chyběly. 

Snad až na baleríny anebo nějakou společenskou obuv (smířila jsem se s tím, že podpatky pro mě nejsou), ale ty jsem obecně v minulosti využívala tak málo, že mi je líto si je kvůli tomuhle pořizovat. Za poslední rok jsem jen jednou potřebovala boty, které jsem neměla, a to bylo na pohřeb. Půjčila jsem si je.

Tohle léto budu možná muset vyměnit sandále, které po dvou sezónách už bohužel nejsou v moc reprezentativním stavu. Máte někdo tip na nějaké, které vydrží déle?

Ještě je dobré říct, že pokud má člověk tak málo bot, je o to nutnější se o ně dobře starat a taky dodržovat hygienu. V práci jsem se z uzavřených bot vždy přezouvala, abych v nich neseděla celý den apod.

Dekorativní kosmetika

Od každého produktu dekorativní kosmetiky, kterou používám, mám jen jeden kus. Tzn. jeden korektor, jednu řasenku atd. Často vidím, že mají ženy více značek jednotlivých produktů, ale většinu z nich nevyužívají.

Pokud nejste make-up artistka anebo není líčení váš velký koníček, třeba toho tolik nepotřebujete.

Pečující kosmetika

Tady je to stejné jako u té dekorativní. Nač mít víc šamponů, krémů apod.? Ani do zásoby kosmetiku nikdy nekupuju.

Pyžamo

Mám jen jedno opravdické pyžamo, jakože kalhoty a tričko k tomu. Když ho zrovna peru, vezmu si nějaké větší tričko, obvykle z Matějova šatníku. :D

———

A jak to máte vy? Čeho máte doma jen jeden kus a úplně vám to stačí?



14. března 2021

Minimalismus a hračky

V říjnu 2020 měla na našem festivalu Stačí málo jednu z přednášek Marcela z blogu Žijeme minimalismem o tom, že víc hraček znamená méně hry. Dala si práci s tím, že si našla spoustu výzkumů na tohle téma, a více méně všechny se shodovaly na tom, že přemíra hraček není pro děti vůbec dobrá.

Zaujala mě statistika, podle které průměrné americké dítě dostane za rok 40 hraček!

Co způsobuje přemíra hraček?

  • Dítě si hraček méně váží.
  • S větším počtem hraček si dítě dohromady hraje kratší dobu než s menším.
  • Dítě tráví více času těkáním mezi hračkami, zkoumáním co daná hračka dělá, a méně času skutečným hraním.
  • Nižší kreativita a fantazie.
  • Pro dítě je těžší udržet pozornost.
  • Nerozhodnost s čím si bude dítě hrát.
  • Dítě hračky nezvládá samo uklízet.

Možná to všichni tak nějak tušíme, jak ale doopravdy zajistit, aby dítě mělo hraček tak akorát? 

Od chrastítka k chaosu

Než se pustím do konkrétních tipů, chci zdůraznit, že velkou roli hraje, jak staré máte dítě. Miminko první asi měsíc nepotřebuje žádnou hračku. Potom si celkem dlouhou dobu vystačí s pár základními věcmi, jako je třeba chrastítko nebo něco co šustí. Dítě se navíc ještě moc nehýbe, tak ty hračky ani neroztahá po bytě. No zkrátka na začátku je to celkem pohoda (i když určitě jsou i rodiny, kde má miminko chrastítek deset, protože babičky a návštěvy :)).

Postupem času si ale myslím, že to začíná být výzva i pro nás minimalisty. Najednou je dítě čím dál tím víc přes den bdělé, je třeba ho zabavit a rozvíjet, a tak můžeme mít tendenci zahltit ho hračkami.

No a když už pak máte dítě, které si i samo řekne, že chce nějakou novou hračku, kterou třeba vidělo u kamaráda, nebo je dokonce už i ovlivnitelné reklamou, je to zase další velká výzva. Tam my ještě nejsme ani zdaleka (syn má rok a čtvrt), ale i tak se mi už občas zdá, že je toho nějak moc. 

Jak omezit množství hraček

V následujících bodech shrnu, co se osvědčilo nám, ale věřím, že se to bude dál vyvíjet a měnit, tak později vyjde třeba nějaký update. zejména čekám velkou změnu v době, kdy synovi už nebude jedno, že jsem mu nějakou hračku vzala, ale začne si to určovat sám.

Pravidla pro pořizování nových hraček

Nastavení pravidel je základ. A to nejen pro nás jako rodiče, ale (hlavně) pro prarodiče a další blízké, kteří by potenciálně mohli naše dítě obdarovávat hračkami. 

Tady bych ráda odkázala na článek, kde jsem psala o tom, jak komunikovat s blízkými ohledně dárků. Není to sice přímo zaměřeno na děti, ale dá se to skvěle aplikovat i na ně. 

Smiřte se s tím, že to nebude hned. Bude nějakou dobu trvat, než vaše rodina pochopí, že nemá vašemu dítěti pořizovat nevyžádané dárky a už vůbec ne dárky jen tak anebo dokonce pokaždé, když se vidíte. Obrňte se trpělivostí, jednou se to povede, anebo se dočkáte alespoň výrazného zlepšení.

U každého z nás se liší představa o tom, jaké je přijatelné množství hraček v domácnosti. Já tady rozhodně nebudu diktovat přesné počty, ani jak by to mělo u vás doma vypadat. Každý z nás ví nejlépe, co nám vyhovuje. Většinou, když už množství hraček přesahuje hranici komfortu, poznáme to.

Příklady pravidel, které můžete zavést:

  • žádné dárky "jen tak"
  • žádné dárky mimo stanovený seznam/dárky předem konzultujte
  • od každého jeden dárek (Vánoce, narozeniny)
  • dárek max do x cm (určete si dle vašeho prostoru:))
  • každý dárek mimo stanovený seznam zůstává u darujícího
  • žádné hračky, které hrajou, jsou z plastu, mají mnoho částí a jsou náročné na úklid, jsou z Číny (doplňte dle vaší filozofie)

Pravidelné třídění hraček

Přestože budete dodržovat pravidla pro pořizování hraček, budete potřebovat hračky pravidelně třídit. Některé mohou být rozbité, nemusí už vaše dítě bavit, můžete si uvědomit, že daná hračka bude lepší až na pozdější věk, jiná hračka bude vaše dítě rozčilovat, nebo se ukáže jako nebezpečná, u další zjistíte, že je příliš náročné ji každý večer uklízet (stavebnice, Lego), no prostě důvodů je spousta.

Z mojí zkušenosti se až v praxi ukáže, jestli si dítě s danou hračkou hraje nebo ji jen roztahá po bytě anebo ji úplně ignoruje a zbytečně zabírá místo. Takže je úplně v pořádku změnit názor, přehodnotit situaci a hračku vyřadit.

Krabice "na později"

Pokud vyhodnotím, že na nějakou hračku je syn ještě malý, dávám ji do krabice v komoře. Ale limituju se velikostí té krabice, tzn. nebudu tam ládovat hračky donekonečna, abychom se nezavalili věcmi, které teď nepoužíváme.


Krabice pro rotaci hraček

Hračky, které syna aktuálně baví, redukuju tak, že vždy má k dispozici jen jejich část  a zbytek dávám do krabice, opět do komory. Jednou za čas hračky obměňuju a takhle pořád dokola rotují. Hračky se mu tak neokoukají a nenudí ho.

Je hračka vhodná pro dítě věkově? 

Jasně že nebudete dávat dvouleťákovi chrastítko anebo tříměsíčnímu miminu stavebnici. Ale ne vždy je to takhle jednoduché. :D

Konkrétní příklad od nás je Lego Duplo, magnetická stavebnice a chytání rybiček na magnetky. Vše jsou to hračky, které mají více částí a přivádí mě k šílenství. 

Zpočátku to vypadalo, že všechny tyhle hračky syna baví a rád si s nimi hraje, takže je měl k dispozici a já jsem se smířila s tím, že každé poledne a každý večer, když syn usne, na čtyřech sbírám ze všech koutů bytu milion částí, někdy lovím rybičky v záchodě, ve vaně nebo v pračce, jindy kostky Lega hledám pod gaučem a tak. Poslední dobou jsem si ale uvědomila, že s tímhle typem hraček si ten náš chlapeček vlastně vůbec nehraje. Nebo jak to říct? Je s nimi v interakci, ale nenazvala bych to hraním. Lego ho baví prostě jen rozsypat, protože to dělá obrovský hluk, a to je přece sranda. Kostičky k sobě ještě nikdy nespojil. Rybičky na magnet chytá sotva půl minuty, ale pak je největší sranda chodit po bytě s prutem v puse, z čehož mě jímá hrůza, že si ji zarazí do krku. Magnetická stavebnice se dočkala poskládání maximálně ode mě nebo od Matěje, když jsme se s ní snažili zaujmout synovu pozornost. V jeho očích slouží jen k rozházení po bytě.

Takže jsem si řekla, že tohle už ne. Prostě je na tyhle hračky ještě malý, ač se může zdát, že ho baví. Nejdřív jsem schovala většinu částí a nechala mu jen asi třetinu. Ale popravdě, ono už je jedno, jestli těch kusů sbíráte milion, nebo čtvrt milionu, furt je to strašně otravné :D. Takže pro teď jsem se rozhodla tyhle hračky schovat a zkusit je vytáhnout až za nějaký čas. Z Lega jsem mu nechala jen 4 autíčka, protože s těmi si hraje. Možná čas od času mu ty hračky vytáhnu, pokud si s ním budu chtít sednout a ukázat mu, jak fungují, ale na každodenní běžnou hru, kdy ho nechávám, aťsi dělá co chce, to už ne.

A kdyby někdo chtěl namítat, že ho máme naučit to po sobě uklidit, jako kdybych slyšela sebe, když jsem neměla děti :D. On to zatím vůbec nechápe, a i když se snažím před ním uklízet a vysvětlovat, co a proč dělám, on hned vytáhne to, co jsem před vteřinou schovala. :D


Sledujte, s čím si dítě (ne)hraje

Každé dítě některé hračky zajímají více a některé méně. Ty, které úplně ignoruje anebo ho nezajímají tolik, můžete s klidem buď poslat dál anebo je nechat na později. Zbytečně ho rozptylují od hraní s jinými hračkami, zabírají místo a přidávají práci s úklidem.

U batolat se to může měnit klidně z týdne na týden. Já třeba někdy dávám synovi do krabice na hraní i věci z kuchyně, které ho zrovna zaujaly, např. obracečku. Za týden ale vidím, že už ho nezajímá, takže si ji vezmu zpátky.

Omezte se prostorem

Mějte jasně stanovené, který úložný prostor je vyhrazen pro hračky, ať už je to jeden box, jedna polička anebo celá skříňka, mějte jen tolik hraček, kolik se do nich vejde. Pokud máte hraček víc a víc, není to signál k tomu, že byste měli rozšířit úložné prostory, ale naopak, měli byste redukovat množství hraček.

Půjčování hraček/SWAP

Pokud si hračky chcete nechávat pro další dítě anebo je odkládáte až na později, nemusí vám všechny zabírat místo v úložných prostorech. Můžete je dočasně půjčit kamarádkám, které mají dítě zrovna ve věku, kdy by si s danou hračkou vyhrálo.

Pokud si hračku půjčíte anebo vySWAPujete vy sami, má to pro vás tu výhodu, že pokud si s ní dítě nebude hrát, nemusí vás to mrzet, prostě hračku vrátíte anebo pošlete zase dál, nepřijdete o žádné peníze.

My jsme měli od kamarádky půjčenou Albi tužku, abych zjistila, jestli bude syna bavit. Zjistili jsme, že si s ní hraje jen chvilku a pak ji dává do pusy, takže opět, ještě je na ni malý, tužku jsme vrátili a sami ji zatím pořizovat nebudeme.

Když ho hračka baví, nemusí ji hned mít taky

Určitě jste někdy zažili, že vaše dítě nadchla nějaká hračka na návštěvě a vy jste hned měli tendenci pořídit mu ji taky. Anebo ho něco zaujme u babičky a ta vám chce hračku dát s sebou domů.

Zkuste se smířit s myšlenkou, že existuje opravdu velká spousta zajímavých hraček, a vaše dítě je nikdy nebude mít všechny. Dokonce bych řekla, nemusí je mít všechny. 

Nemůžete se spolehnout na to, že by vaše dítě ta hračka bavila i doma, třeba jen zrovna ten den mělo náladu si s ní tolik hrát. Ale hlavně je fajn představa, že některé oblíbené hračky má dítě u babiček nebo u kamarádů. Alespoň máte o důvod víc je navštěvovat a vaše dítě se tam má na co těšit.

Není Montessori jako Montessori aneb kašlete na trendy

A na závěr jeden bonus, který by vydal spíš na samostatný článek, ale s tímhle tématem taky souvisí, tak snad ho ještě dočtete. :)

Montessori je teď totální buzzword. Když je hračka označena jako Montessori, hned je větší šance, že ji rodiče koupí, protože je to teď in. Ale ví vlastně vůbec všichni, co to znamená? Někdo si myslí, že je to prostě jakákoliv dřevěná hračka. V poslední době by se mohlo zdát, že je to dřevěná duhová hračka.

Já nejsem žádný odborník na Montessori, tak mě v tomhle neberte úplně za slovo, ale u některých hraček vnímám označení Montessori jen jako marketingový tah. Připadá mi to jako celkem podobný fenomén jako je třeba greenwashing.

Teď to napíšu hodně zjednodušeně a hodně letem světem. Montessori přístup k dětem vychází z Montessori pedagogiky, která je založená na pozorování dětí a toho, co v daném věku zrovna potřebují, o co se zajímají a co je dobré u nich v té dané chvíli rozvíjet. Snaží se vést děti k samostatnosti. Montessori hračka má dítě bavit, ale zároveň jej rozvíjet a podpořit v něm zvídavost, pomoci uspokojit jeho potřebu být v nějaké činnosti úspěšné.

Co je ale hodně důležité, Montessori pracuje s takzvaným senzitivním obdobím, což je časový úsek, kdy dítě vykazuje zvýšený zájem o nějakou konkrétní činnost, kterou chce trénovat a opakovat. V tomto období jde dítěti učení dané činnosti lépe než učení něčeho jiného. Proto je důležité nabízet dítěti vhodné aktivity, případně pomůcky/hračky. 

Naopak pokud bude rodič dítěti nabízet aktivitu nebo hračku v nevhodnou dobu, kdy na to třeba ještě není zralé a danou činnost nedokáže, může ho tím spíš frustrovat, dítě zažívá neúspěch.

Já vnímám podstatu Montessori spíš jako celkový přístup k výchově a péči o dítě. Umožnit mu podílet se na chodu domácnosti, mít pro dítě připravené prostředí, které pro něj není frustrující, umožnit mu zkoušet dělat věci samo apod.

Spoustu Montessori aktivit můžete pro dítě vytvořit z toho, co už máte doma a není potřeba k tomu kupovat speciální hračky. Dokonce bych řekla, že některé hračky, které jsou označovány jako Montessori jsou až příliš překombinované a vyvolávají spíš zmatek. Doporučuju ke sledování profil Kate Trávničkové na Instagramu, kde dává denně inspirace z jejich Montessori života s dětmi. Uvidíte, že to opravdu není o hračkách.

Tato hračka je podle mě dost překombinovaná. Nedovedu si ani představit, jak staré dítě by všechny ty aktivity mělo zvládnout. Navíc, představte si zase ten úklid. :D Foto je z Googlu, jedno z prvních, když zadáte "Montessori toy".

K přemýšlení nad tímhle tématem mě přivedla na Instagramu i Respektující máma. Ptala se proč například dávat dítěti na hraní dětskou kuchyňku, kde má dřez s kohoutkem, ze kterého neteče voda? Dítě vidí, že v naší dospělácké kuchyni voda teče. Nezmate ho to? Tady mi dává větší smysl mít učící věž a prostě vzít dítě s sebou do kuchyně.

Abych to shrnula, ne každá hračka s označením Montessori musí být dobrá pro vaše dítě. Nekupujte hračky podle toho, co je trendy, ale podle toho, co zajímá vaše dítě, ať už se to dá označit za Montessori nebo ne.

———

A co vy? Jak to máte s hračkami? Přerůstají vám přes hlavu anebo pravidelně třídíte a máte je pod kontrolou?


© 2016 Za málem. Většina fotografií na tomto blogu pochází z fotobanky unsplash.com. Používá technologii služby Blogger.