Co si přeju k Vánocům?
V minulém článku jsem psala o tom, jaká jsme si nastavili doma předvánoční pravidla. Slibovala jsem taky, že napíšu článek o tom, co si přeju k Vánocům. Protože se Vánoce dost přiblížily, je možné, že je už docela pozdě k tomu, abych někoho inspirovala, ale třeba aspoň na příští rok :).
Takže, co si přeju k Vánocům? V posledních letech se mi velmi osvědčilo psát dopis Jěžíškovi, abych se vyhnula dárkům, které jsem nechtěla. Letos jsem si přála batoh od přítele. Ten fakt moc potřebuju, protože do práce jezdívám na koloběžce a to se s kabelkou dělá špatně :). Rodinu jsme požádali, aby nám nedávali nic, a přispěli nám na mixér, který dlouho chceme a není zrovna za hubičku.
Uvidíme, jestli se to povede a jestli skutečně nedostaneme nic, pro co nenajdeme využití. Ale velmi v to doufám. Letos poprvé se mi dokonce podařilo přesvědčit mamku, aby mi nedávala nic od Avonu, což považuju za velký úspěch.
Ale co si přeju ze všeho nejvíc, je odpočinout si, nestresovat se, užít si tu atmosféru s vánočními ponožkami :). A taky mám hroznou radost z toho, že jsme si letos pořídili stromeček v květináči z nadace Veronica. A pokud budeme šikovní a budeme se dobře starat, na jaře ho půjdeme vysadit do lesa. A málem bych zapomněla, chtěla bych být letos o Vánocích co nejmíň online a co nejvíc si užívat přítomnost.
A na závěr ještě trocha nostalgie. Dva dárky jsem už dostala (od kamarádek), a musím říct, že je vidět, že mě znají moc dobře. Od jedné jsem dostala doma vyrobenou kosmetiku, což mě hrozně potěšilo a oceňuju ten čas, který tvoření věnovala. Od druhé jsem dostala vánoční ponožky (hurááá, konečně je mám) a poukázku do cupcakekárny. K tomu není co dodat, holky jsou prostě skvělé a nejlepší. Jsem šťastná, že je mám.
Uvidíme, jestli se to povede a jestli skutečně nedostaneme nic, pro co nenajdeme využití. Ale velmi v to doufám. Letos poprvé se mi dokonce podařilo přesvědčit mamku, aby mi nedávala nic od Avonu, což považuju za velký úspěch.
Ale co si přeju ze všeho nejvíc, je odpočinout si, nestresovat se, užít si tu atmosféru s vánočními ponožkami :). A taky mám hroznou radost z toho, že jsme si letos pořídili stromeček v květináči z nadace Veronica. A pokud budeme šikovní a budeme se dobře starat, na jaře ho půjdeme vysadit do lesa. A málem bych zapomněla, chtěla bych být letos o Vánocích co nejmíň online a co nejvíc si užívat přítomnost.
A na závěr ještě trocha nostalgie. Dva dárky jsem už dostala (od kamarádek), a musím říct, že je vidět, že mě znají moc dobře. Od jedné jsem dostala doma vyrobenou kosmetiku, což mě hrozně potěšilo a oceňuju ten čas, který tvoření věnovala. Od druhé jsem dostala vánoční ponožky (hurááá, konečně je mám) a poukázku do cupcakekárny. K tomu není co dodat, holky jsou prostě skvělé a nejlepší. Jsem šťastná, že je mám.
P.S. Fotka je stará asi čtyři roky a došlo mi, že s holkama nemám žádnou pořádnou fotku z poslední doby. To by se mělo napravit :). Na druhou stranu jsem se zamyslela nad tím, jak dlouho se už známe a jaké mám štěstí, že jsem je potkala.