Bouřky a jiné radosti
Zapsat si, co mě těší
Poslední dobou si všímám, že jsem se v prožívání přítomnosti hodně zlepšila a zjistila jsem, že je to tím, že se snažím každý den zaměřovat na malé věci, které mi dělají radost. Inspirovala mě k tomu moje kamarádka Anet, která taky píše blog. Nejen v tomhle článku píše o tom, jak ji těší malinkaté radosti a je díky nim šťastná. Sleduju její Instagram, a zjišťuju, že mě neustále ponouká k tomu zastavovat se a uvědomovat si, jaká krása mě obklopuje a jak šťastný život mám.Už víc než rok si píšu deník. Nijak pravidelně, prostě když mám chuť. Zpočátku jsem psala hlavně v obdobích, kdy mě něco trápilo a chtěla jsem se z toho vypsat, ale taky si to vše zaznamenat (můžu díky tomu sledovat, kam se posouvám). Jednou se mě ale Matěj zeptal, proč si tam píšu jen, když mám "depky". No a pak i Anet mě ve svém článku popostrčila k tomu, abych si psala, co mě těší. Teď je z vypisování seznamu radostí moje oblíbená činnost. Vždy jednou za pár týdnů nebo měsíců si na stránku nebo dvě vypíšu rekapitulaci toho, co mě v tom daném období dělá šťastnou. Potom když přijdou nějaké ty chmury, nalistuju zásobu inspirace, co by mi mohlo udělat radost.
Skoro všechno z toho je zadarmo
Dávnou jsou pryč doby, kdy jsem si uměla udělat radost skoro vždy jen tím, že jsem si koupila něco nového. Takové ty momenty, kdy se všechno zdálo na nic, a mě nenapadlo nic lepšího, než jít do obchodu a koupit si třeba něco na sebe. Teď ale vidím, že ty největší radosti, dost často bývají zadarmo (ano, uvědomuju si, jak pateticky to zní). Protože tyhle radosti v mém životě byly vždycky, jen jsem si je vůbec neuvědomovala a neuměla si je užít, často jsem je brala jako samozřejmost.
Radosti jaro/léto 2017
Takže proč se s takovými radostmi nepodělit i s vámi? Třeba to někoho z vás, podobně jako mě přednedávnem, inspiruje k tomu, abyste si víc všímali, co je kolem vás a co se děje v přítomném okamžiku.
- Letní bouřky - když jsem venku, bojím se jich (zvlášť ve stanu), ale když jsem doma a venku hřmí, obloha se osvětluje blesky a k tomu je pořádný slejvák, tak si lehnu do postele s oknem otevřeným dokořán a sleduju blesky, jak se hemží po obloze
- Šumění stromů - nemusím být ani v přírodě, abych si tohle užívala, stačí mi otevřít okno a poslouchat
- Zeleň u nás doma - pěstuju avokádové stromečky (už jich máme slušnou plantáž), stříhám kousky květin všude, kde se objevím a pak je doma nechávám vyhodit kořeny, a především vymýšlím květináče ze všeho možného - obal od cherry rajčat, plechovka od kukuřice, sklenice od marmelády nebo svíčky
- Růžová voda - můj ranní a večerní rituál, kdy si na vyčištěný obličej stříknu růžovou vodu, mě dokáže probrat i z té největší únavy
- Jízda na koloběžce - díky koloběžce si užívám každou ranní cestu do práce, kdy si můžu svištět z kopce (teď jsem byla pár dní nemocná a jezdit jsem nemohla, hned jsem poznala ten rozdíl přeplněné šaliny proti svobodě na koloběžce :))
- Pozorování hemžení lidí na nádraží - v poslední době jsem si zavedla takový rituál, kdy v práci alespoň třikrát denně vstanu od stolu s počítačem a na chvíli jdu sledovat z okna všechen shon a hluk na hlavním nádraží (ani nevím, co mě na tom baví)
- Pozorování ubíhající krajiny z okna vlaku - tady snad ani není co dodávat, nemiluje tohle každý?
- Příroda - přes týden jsem většinou zavřená v kanceláři nebo doma u počítače a pracuju, proto se snažím víkendy co nejvíc věnovat chození do přírody, poslední nejkrásnější zážitky mám z Jeseníků
- Ranní káva s Matějem - máme to štěstí, že ani jeden z nás nemusí být v práci moc brzy, takže si můžeme užít společnou ranní kávu a povídat si u toho o všem možném
- "Meditace" - dávám do uvozovek, protože se mi nedaří pravidelně meditovat v tom pravém slova smyslu, ale jsou určité činnosti, u kterých je meditace skoro přirozeným výsledkem - žehlení, mytí nádobí, šití, vyšívání, věšení prádla apod. (stačí to dělat tak nějak vědomě a zaměřovat se na každý jednotlivý pohyb, který dělám)
- Psaní deníku
- DIY věci - dodnes mám obrovskou radost z výroby domácího deodorantu, v poslední době jsem si vyrobila aromatické pytlíčky, které dávám přes noc do bot na osvěžení
- Focení - myslím, že moc fotit neumím, ale vyhrabala jsem u našich starý ruský foťák po dědovi z padesátých let, který se musí pět minut nastavovat kvůli jedné fotce, děsně mě to baví
A co vy? Máte nějaké činnosti nebo okamžiky, kdy úplně zapomenete myslet na to, co bylo nebo bude a jen si užíváte tady a teď? Podělte se v komentářích, jsem zvědavá na vaše radosti :).
