20. ledna 2018

Jak na pomalou módu

Minimalismus jde podle mě ruku v ruce s udržitelným způsobem života, což se odráží taky v tom, jakým způsobem nakupuju oblečení. Samozřejmě první a nejdůležitější zásada pro mě je, nakupovat jen to, co opravdu potřebuju a vyhýbat se impulzivním nákupům. V praxi to znamená, že nakupuju, případně vyměňuju (dočtete se dále) oblečení zhruba jednou za půl roku, někdy méně. Když už ale opravdu potřebuju něco nového do svého šatníku, je pro mě důležité přemýšlet taky nad tím, odkud se ten kousek vzal, kdo ho ušil a za jakých podmínek. Prostě nechci podporovat firmy, pro které šijí dělníci na druhém konci světa za nedůstojnou mzdu v nebezpečných podmínkách. Navíc se mi většina kousků za 99,90 Kč brzy rozpadla. Když někde vidím něco podezřele levného (ani to nemusí být oblečení, týká se to třeba i dekorací do bytu), říkám si, že to nebude jen tak. Pravděpodobně za tím stojí vykořisťování někde daleko, kde to nevidíme. V tomto článku se nebudu podrobně věnovat tomu, co je pomalá a rychlá móda. Říkám si, že kdo na článek se zájmem klikl, asi to už ví. Kdybyste přece jen tápali, může pomoct tento článek nebo sledujte organizaci Na zemi. Takže jaké jsou možnosti, pokud chcete zvolit cestu pomalé módy?

Sekáče

V sekáči můžete s čistým svědomím nakupovat oblečení od klasických řetězců jako je H&M, Zara apod., protože daný kousek už jednou někdo koupil, takže tyhle firmy nepodpoříte. Navíc přispějete k tomu, že se oblečení, které je ještě v pořádku a  nositelné, využije dál a neskončí někde na skládce. Na výrobu kousku ze sekáče nebyly využívány žádné nové zdroje, takže je to i nejudržitelnější způsob nakupování oblečení. Výhodou je, že v sekáčích můžete najít opravdické poklady, ať už jde o styl z dob minulých, který v dnešních obchodech jen tak neseženete, nebo třeba o kašmírový svetr za 15 Kč. Nevýhodou je, že prostě musíte hledat a hledat, a mnohdy můžete odejít s prázdnou, zvlášť pokud sháníte hodně specifickou věc. Chápu, že kdo se v tomhle moc nevyžívá, asi tímhle nechce ztrácet čas. Pro tento případ je vhodný můj druhý tip.

Bazárky s kamarádkami

Skoro každá ženská (a vsadím se, že i chlap) má doma čas od času něco, co nenosí, tak proč to nedat dohromady ve skupině a nevyměnit? Tohle děláme s holkama pravidelně. Každá posbírá doma oblečení, které už nenosí a přinese ho na večírek. Potom postupně prezentujeme daný kus oblečení a ostatní se hádají, kdo si ho zkusí první :). Kousky vyměňujeme nezávisle na jejich původní ceně nebo na tom, kdo toho kolik přinesl a kolik si toho odnáší. Navíc, můžu vám říct, že je to neskutečná radost, když vidíte, že svetr, který se vám doma válel nevyužitý, udělal radost vaší kamarádce a hlavně pak vidíte, že ho fakt nosí a sluší jí :). 

Pokud kolem sebe nemáte podobné nadšenkyně, nevadí. Třeba se vám podaří najít nějakou oficiálně organizovanou akci, kde to funguje podobně. A když ne, můžete ji zkusit zorganizovat sami. K čemu máme ty internety, že jo? V Brně je to například pravidelně pořádaná Hadrárna. Tam už to většinou nefunguje na principu výměny, ale normálně za oblečení platíte. Nicméně dá se vyjednávat a vidíte, kdo oblečení nosil. Já jsem tam jednu dobu měla oblíbenou prodejkyni, která má podobný vkus jako já, a věděla jsem, že u ní vždy něco najdu.

Nemůžu nezmínit Vinted (bývalý Votoč vohoz), ačkoliv by mohl patřit spíš do bodu výše. Je to ale trochu jiný sekáč, řekněme že i sociální síť. Můžete tam oblečení prodávat, kupovat, měnit, nebo i dávat zadarmo. Najdete si své oblíbené prodejce, se kterými máte třeba podobný vkus, a hlavně si tam můžete najít přesně to, co hledáte, aniž byste se museli prohrabovat hromádkami hader, jak to v některých kamenných sekáčích bývá. 

Česká výroba a Fair trade

Když nechcete tričko vyrobené v Bangladéši, není lepší řešení, než si sehnat takové, které bylo ušité v Česku. Jasně, je to malinko složitější, nenajdete ho v každém obchodě a i cena bude vyšší. Věřím ale tomu, že kdo má chuť se o slow fashion zajímat, tohle ho nezastaví. Navíc se to krásně doplňuje s minimalismem, protože když si nebudete moct oblečení impulzivně koupit v kdejakém řetězci, donutí vás to hledat, věnovat výběru čas. To způsobí, že si koupi třeba ještě rozmyslíte (pokud danou věc zas tak nepotřebujete), no a pokud ne, budete mít s největší pravděpodobností mnohem kvalitnější kus než třeba z H&M. Samozřejmě se i tak může stát, že se vám tričko začne párat. Podle mojí zkušenosti je ale mnohem jednodušší zboží případně reklamovat u malých lokálních firem než ve velkých řetězcích. Tyhle firmy většinou bývají o dost vstřícnější a mají větší zájem o zákazníka.

A že vůbec nevíte, kde hledat? Je fakt, že se v tom člověk na začátku může trochu ztratit. Já jsem na tohle téma našla podnětnou diskuzi na Vinted, kde uživatelky doporučují, kde nakupují etickou módu. Taky je fajn prohledat Fler, kde je spousta šikovných a tvořivých lidí. V Brně doporučuju třeba Reparádu nebo Naše věci. Zapomenout nesmím ani na Vasky ze Zlína, od kterých mám zimní boty, a je to po dlouhé době, co mi drží už druhou sezónu a věřím, že ještě pár sezón držet budou. Doporučuju taky chodit na různé Dyzajn markety, kde čeští tvůrci prodávají své výrobky. No zkrátka když člověk hledá, najde.

Nemusíte vždycky sázet jen na českou výrobu. Můžete se řídit taky označením Fair trade (férový obchod). Seznam dalších značek, které se zabývají férovou módou najdete zde.

Šití

Asi jste si všimli, že šít si vlastní oblečení, se opět vrací do módy. Já sama jsem šít začala před třemi lety, když jsem se přihlásila do kurzu. Věřte mi, že jsem si myslela, že na ruční práce budu levá, a nevěřila jsem, že mě to bude bavit (jsem dost netrpělivý člověk). Nakonec mě šití nadchlo a trpělivost si díky šití trénuju. Začala jsem dokonce i vyšívat. Už jsem si ušila několik sukní, mikinu, dvoje šaty, trička, a teď zrovna pracuju na takovém svetrokabátku  kapucí. Když to zvládnu já, tak i vy, fakt! Nebudu vám lhát, to moje šití není dokonalé, často nešiju úplně rovně, ale říkám si, že je aspoň v detailu vidět, že jsem to šila sama :). Ale dobře, chápu, že ne každému se do toho vůbec chce pouštět, takže doporučuju třeba oslovit někoho v okolí, o kom víte, že šije. Třeba se mu bude hodit nějaký přivýdělek.

Zlatá střední cesta

Ráda bych zdůraznila, že není potřeba nic hnát do extrému. Co si budeme nalhávat, nakupovat slow fashion je prostě obtížnější (co se týče dostupnosti i ceny). Pokud se vám daří vše nakupovat mimo klasické řetězce, jste skvělí a můžete se pochválit. Ale pochvalte se i když se vám to daří jen trochu. Nebuďme na sebe přísní. Podle mě je úspěch už jen to, že nad něčím takovým přemýšlíme a snažíme se hledat alternativy. Když si jednou za čas něco koupím v klasickém řetězci, nejsem na sebe naštvaná. Někdy prostě danou věc potřebuju rychle, nemám na slow fashion alternativu peníze nebo se mi ji nedaří sehnat. Říkám si, že když budeme v nakupování oblečení minimalisty a budeme opravdu kupovat jen to, co je potřeba, už to samo o sobě udělá velký rozdíl!

Ráda bych se víc naučila nakupovat v sekáčích, ale ne vždy mám trpělivost tam hledat. V posledních letech mě nejvíc zásobují bazárky s kamarádkami a moje šití :). A jaké jsou vaše tipy na pomalou módu? Využíváte některou z možností, o které jsem psala?

15. ledna 2018

Tady a teď – 1. část

V mých článcích a příspěvcích na Facebooku jsem mluvila o bytí v přítomnosti už tolikrát, že by si tohle téma zasloužilo samostatný článek. Nebo dva! Bytí tady a teď je něco, co se učím zhruba poslední rok a půl, a rozhodně se nedá říct, že bych byla mistr a mohla někoho učit, jak na to. V článku se chci spíš zamyslet nad tím, proč je to pro mě důležité a v čem mi soustředění na přítomný okamžik pomáhá.

Zas nějaký trend?

Někdo si možná  řekne, že je to zase nějaký výstřelek nebo trend, který pomine. Je fakt, že v určitých kruzích se o prožívání přítomnosti v poslední době mluví víc, a může to být otravné. Je ale taky pravda, že to není žádná novinka. Vzpomínám na kurz meditace, který jsme s kamarády absolvovali na naší dovolené v Thajsku. Kurzem nás provázel buddhistický mnich, který během celého dne upozorňoval na to, jak je zbytečné se v myšlenkách zabývat minulostí nebo budoucností. Dokonce i v psychoterapii se s bytím tady a teď pracuje, a není to žádný nový koncept. The minimalists o tomhle tématu mluví v některých svých podcastech a celkově si všímám na zahraničních Youtube kanálech, že to lidi zajímá. Myslím, že je to i tím, že jsme často zahlcení vším možným - informacemi, sociálními sítěmi, prací, reklamami. Někteří z nás mají zkrátka potřebu vracet se sami k sobě.

Proč přítomnost?

Třeba se ptáte, proč byste se měli zaměřovat na přítomnost, když je nutné myslet a plánovat dopředu. Jasně, v něčem je dobré mít jasno předem, je fajn vědět, kam směřujeme a proč něco děláme. Raději jen krátce pro ujasnění - nemám na myslí žití z minuty na minutu bez jakékoliv vize do budoucna (i když možná i to má na čas své kouzlo:)). Jde mi o to, že když už něco dělám, snažím se v danou chvíli být co nejvíc přítomná hlavou. Protože minulost už nezměníme a budoucnost nikdo nezná.

Spokojenost 

Když se soustředím na přítomnou chvíli, hlavou mi neběží nějaké strachy z budoucnosti nebo pochybnosti ohledně něčeho, co se odehrálo v minulosti. Od přírody jsem věčně nespokojený tvor a mám sklon vidět výrazněji vždy to negativní. Ale od doby, kdy se snažím být víc v přítomnosti pozoruju, že se to lepší. Najednou si uvědomuju, že mám opravdu spokojený život (klepu na dřevo!). Většinou, když mě přepadnou nějaké chmury, je to proto, že se v mysli zabývám budoucností nebo minulostí. Přitom když se nad tím zamyslíme, jak často se nám plní naše nejhorší obavy?

Hlubší zážitek

Často se mi stávalo, že mi Matěj připomínal nějaký náš společný zážitek, ale já jsem si ho nepamatovala. Vždycky jsem si myslela, že je to mou špatnou pamětí. Teď mi ale dochází, že je to tím, že jsem vždycky měla problém být v daném okamžiku plně přítomná, a proto mi část z něho unikla. Poslední zhruba rok si uvědomuju, že si dokážu užívat věci, které jsem dřív ignorovala nebo mi nepřišly zajímavé - světlo dopadající do našeho bytu těsně před západem slunce, popíjení horkého čaje zatímco venku je zima a prší, křupající sníh pod nohama apod. (další podobné kýčovité malé radosti si můžete přečíst tady).

Všímání si detailů

Vlastně nevím, jestli je to v něčem zajímavé, ale změnu pozoruju taky v tom, že si mnohem víc všímám věcí a lidí kolem mě. Vzpomínám na jednu moji kamarádku. Jdeme po ulici a ona mi říká: "Všimla sis té holky? Byla hezky oblečená." A já jsem nikdy nevěděla. Šla jsem s pohledem do země, ponořená do myšlenek, vůbec jsem si nevšímala, co se kolem mě děje. Další častá situace byla, že mi někdo  říkal, že mě potkal, mával na mě, a já nic. Taky jsem si po pěti letech v Brně všimla jedné úchvatné budovy, jak je krásně zdobená kytkami. Chodila jsem kolem té budovy každý den.

Vděčnost

Mnohem víc se uvědomuju, že mám kolem sebe spoustu lidí a věcí, za které jsem vděčná. Cože věcí? No jo, nějaké věci kolem sebe mám :). A vážím si jich mnohem víc než dřív. Vím, zní to divně a sama si přijdu trapně, když píšu takové klišé. Ale víc si teď vážím toho, že mám každou noc kam složit hlavu, že si vlastně žiju v blahobytu (ono je na tom něco pravdy, že minimalismus nás zajímá hlavně proto, že žijeme ve společnosti nadbytku). Koho si ale vážím nejvíc, je Matěj. Uvědomuju si, že fakt není samozřejmost, že mám vedle sebe člověka, se kterým se navzájem přijímáme se vším všudy. Už končím s tou patetickou částí, představu máte :D.

Pořádek v hlavě

To je jasné. Když se člověk snaží v danou chvíli soustředit jen na přítomný okamžik, nemá v hlavě spoustu nepořádku, který se tam jinak běžně vkrádá a všechno ztěžuje.


Teď si možná říkáte, že to je všechno moc hezké, ale jak toho docílit, když myšlenky skáčou jak splašené. Nebudu lhát, není to ani trochu lehké, a sama to rozhodně nezvládám tak, jak bych chtěla. V příštím článku se můžete těšit na pár tipů, které mi pomáhají.


6. ledna 2018

Kosmetika 100% Pure

O značce 100% Pure jsem slyšela jen samou chválu. Na svých stránkách se pyšní přesně tím, co v kosmetice hledám - netestují na zvířatech, produkty jsou ze 100% přírodních surovin té nejvyšší kvality bez toxinů a navíc obaly všech produktů jsou z recyklovaného materiálu (například i z plechovek). Dočíst se můžete i fakt, že všechny kanceláře této firmy jsou napájeny sluneční energií. Nejvíc se mi ale líbí, že je to jediná kosmetika, která je vyrobena z barevných pigmentů ovoce a zeleniny. Na rozdíl od jiných značek tedy neobsahuje žádná chemická barviva. I jejich konzervační látky jsou pouze přírodní. Více informací o značce se dočtete zde.

Jak asi tušíte, tahle kosmetika není z nejlevnějších. K narozeninám jsem si proto pečlivě vybírala, co bych vyzkoušela, samozřejmě podle toho, co nejvíc využiju. Nejvíc chvály jsem četla na oční krém z kávových zrn.  Druhou volbou byla okurková čisticí pěna, protože k čištění pleti dlouhodobě hledám nějakou přírodní variantu. Odkaz na pěnu nepřidávám, protože se mi ji na webu nedaří najít, možná ji přestali vyrábět.

Kávový oční krém by měl zmírňovat tmavé kruhy pod očima, zmenšovat váčky pod očima a také působit proti vráskám. Přiznám se, že jsem oční krém nikdy nepoužívala moc pravidelně, ale teď se snažím opravdu poctivě, kávový krém používám ráno i večer. Vidím jeho účinky a jsem s ním moc spokojená. Nemám problém s váčky, ale spíš s tmavými kruhy. Za půl roku používání vidím, že mi kruhy zesvětlaly. Vrásek pod očima už taky pár mám, a protože používám minerální make up, vrásky se mi vždy zvýraznily. To s používáním očního krému zmizelo, oční okolí mám hydratované.

Okurková čisticí pěna mě ale tolik nenadchla. Pleť vyčistila průměrně a dělala se mi po ní na obličeji suchá místa, takže jsem ji ani nedopoužívala. Docela mi vadila i její vůně.

Vyzkoušeli jste některé produkty od 100% Pure nebo se ke koupi teprve odhodláváte? Já bych ráda zkusila i tvářenku, ale s tou si počkám až mi dojde ta, kterou teď používám. Co by to jinak bylo za minimalismus :)?

3. ledna 2018

3×5 minimalistická výzva

Konečně jste se dočkali, minimalistická výzva je zdarma ke stažení!

V červnu 2017 na Facebooku a Instagramu proběhla minimalistická výzva (#3x5vyzva), kterou jsem vytvořila s kamarádkami Janou a Denisou z blogu Balancujeme. Výzvy se účastnilo několik stovek lidí, každý den jsme na Facebook přidávali jeden úkol. Ve staženém souboru najdete všechny úkoly pohromadě.

Výzva je rozdělena do tří týdnů, které jsou věnovány materiální, digitální a mentální oblasti. Když jsem já sama s minimalismem začínala, pomohla mi tehdy třicetidenní výzva, díky které jsem poznala různé oblasti, kde lze minimalismus aplikovat (můžete si o tom přečíst článek). Třicet dnů je ale pro někoho hodně, proto jsme se rozhodly vytvořit výzvu, která obsahuje 15 úkolů. Každý úkol má lehkou i těžkou variantu, takže si přijde na své ten, kdo chce jen malou ochutnávku minimalismu, ale i ten, kdo se chce do minimalizování pustit po hlavě.

Tak už dost řečí a pojďte do toho!

STÁHNOUT VÝZVU

P. S. Za grafické zpracování celé výzvy (i mého blogu) děkuji mému Matějovi.


© 2016 Za málem. Většina fotografií na tomto blogu pochází z fotobanky unsplash.com. Používá technologii služby Blogger.