7. března 2018

Moje pravidla (ne)nakupování

Před nějakou dobou jsem se na Facebooku zamýšlela nad tím, jestli by pro mě mělo smysl zkusit si nějaký dlouhodobější zákaz nakupování. Takový zákaz by se samozřejmě netýkal potravin, nutné drogerie a dalších věcí běžné denní potřeby, bez kterých se neobejdu (nebo si aspoň ráda myslím, že se bez nich neobejdu:)). Jeho cílem by bylo zkusit si striktně zakázat nakupování veškerých blbin, které nepotřebuju, včetně oblečení, knih apod. Impluzem k tomu mi byla Cait Flander (Blonde on a Budget), o které jsem tady už jednou psala. Momentálně totiž čtu její knihu Year of less, ve které popisuje svůj rok bez nákupů. Brala to opravdu zodpovědně, důkazem je třeba to, že když se jí roztrhaly jediné kalhoty, nejdřív je zkoušela zašít (přestože nikdy nešila), a až pak si koupila nové.

Pod mým zamyšlením na Facebooku vznikla diskuze, díky které jsem si uvědomila, že vlastně takový zákaz nepotřebuju. Vždyť já už jsem přece svoje nakupovací vášně dávno zkrotila a snažím se vyhýbat impulzivním nákupům. Navíc jsou věci, které jsem přestala kupovat úplně. Rozhodla jsem se proto, že větší smysl mi dává sepsat si pravidla, která při (ne)nakupování dodržuju. Takže zákaz sice nebude, ale nebuďte zklamaní, na konci článku vás čeká jiné překvapení, takže čtěte do konce :). A teď už hurá na pravidla.

Nenakupuju nic, co nepotřebuju 

Přiznejme si to, často si umíme pro sebe obhájit, že nějakou věc opravdu nutně potřebujeme.Takže kdybych chtěla, tohle pravidlo se dá snadno obejít. Ženská umí být dost kreativní, když si chce obhájit, proč nutně potřebuje třetí skoro stejné boty. Je fakt, že boty teda rozhodně nejsou můj problém, ale nějaké slabé místo by se u mě určitě našlo. Takže mám-li pocit, že něco potřebuju nebo chci, přejdu k druhému pravilu.

Počkám minimálně měsíc, jestli i pak to budu chtít/potřebovat

Nenechte se zmást, já jsem vždycky byla (a ve spoustě oblastí stále jsem) děsně netrpělivý člověk. Jakmile jsem něco chtěla, muselo jsem to mít hned. Takže tohle pravidlo pro mě není žádná brnkačka. Na druhou stranu si ho ale někdy užívám. Díky němu jsem si totiž uvědomila, jak pomíjivé moje touhy po hmotných věcech jsou, a jak málo je těch věcí, které doopravdy chci i po třiceti dnech. Někdy stačí jen dva dny, aby mi došlo, že ta věc je blbost a žádný benefit mi do života nepřinese.

Vyhýbám se trendům

Ať je to kosmetika, oblečení nebo bytové doplňky, snažím se vyhýbat nakupování trendových věcí. Ale vzhledem k té masáži ze sociálních sítí, to není vůbec jednoduché. Už dávno se vyhýbám kamenným obchodům klasických řetězců a je to už aspoň rok a půl, co jsem přestala na Facebooku sledovat svoje oblíbené obchody. Ale reklamám se na sociálních sítích nevyhnu ani tak. Takže občas mám nutkání něco koupit, to víte že jo :). Největší výzva je v tomhle pro mě Instagram a Pinterest. Je tam plno fotek vystajlovaných bytů a různých serepetiček, o nichž mám někdy tendenci mylně se domnívat, že mě udělají šťastnější. Ale když ono to na těch fotkách vypadá tak hezky! Jenže za prvé já to stejně neumím nakombinovat tak hezky, jako je to na Pinterestu a za druhé, pozor přijde překvapivá pointa, ty věci mě šťastnější neudělají. Nehledě na to, že trend pomine, za rok nebo za dva přijde zase něco jiného, a zase mě to bude nutit chtít něco dalšího. Ani nápad!

Nekupuju nic do zásoby

Tady je to jednoduché. Ať je to kosmetika nebo cokoliv do domácnosti, vždy kupuju až ve chvíli, kdy daný produkt dopotřebujeme, nemám doma žádné zásoby.

Nekupuju nic, co bych nekoupila, kdyby to nebylo ve slevě

Určitě jste si aspoň jednou v životě řekli něco jako "Za ty prachy, no nekup to". Je to takové obhajování nákupu tím, že to byl přece strašně výhodný kup, protože jindy ta věc stojí třikrát víc. Ale koupila bych si tu věc, kdyby nebyla ve slevě? Většinou by odpověď byla ne. Když si takhle odpovím, nákup si zakážu. Dokonce je fajn si položit otázku, jestli bych si danou věc koupila, i kdyby byla třikrát dražší. Díky tomu zjistím, jak moc danou věc chci/potřebuju.

Bude se mi to líbit i za rok?

Touhle otázkou obvykle vyřadím z nákupního seznamu něco, co by pro mě bylo jen chvilkovou radostí nebo něco, co je jen krátkodobý trend. Jak už jsem psala kdysi, zkuste si projít pár svých nákupů za minulý rok (třeba v mailu, pokud jste nakupovali online) a zamyslete se, kde je daná věc dneska. Používáte ji? Dělá vám stále radost? Když jsem si před dvěma lety prošla historii svých nákupů na Ebay, zjistila jsem, že 90% těch věcí jsem buď nekomu dala, rozbily se, nebo se někde válely nepoužívané (ještě před tím, než jsem provedla čistku domácnosti). Stejně tak si ještě před uskutečněním nového nákupu představuju, jak se ohledně té věci budu cítit řeba za rok.

Hodí se to ke mně a k tomu v co věřím?

Upřednostňuju jednoduchost, přírodní barvy a materiály, věci, které jsou kvalitní a dlouho vydrží. Záleží mi na tom, aby firma, která věc vyrobila aspoň trochu myslela na životní prostředí a pracovní podmínky lidí, kteří produkty vyrábí. Mám ráda věci vyrobené v Česku nebo aspoň v Evropě. Podmínek se najde možná ještě pár, a samozřejmě málokdy nějaký výrobek splňuje všechny. Jde mi o to, aby daná věc byla aspoň přiměřeně v souladu s tím, čemu věřím, že má smysl. Takže pochopitelně laciné plastové blbosti z asijských eshopů tímhle pravidlem obvykle neprojdou.

Dělám si průzkum

Když už se rozhodnu něco nového koupit, pokaždé (pokud s daným produktem nemám předchozí zkušenost) si dělám průzkum trhu, zjišťuju, jaké jsou možnosti, čtu si recenze a dávám si na čas. Protože minimalismus znamená upřednostnit kvalitu nad kvantitou, chci, aby mi věci vydžely dlouho. Jedná-li se o oblečení, snažím se hledat varianty pomalé módy. Jedná-li se o kosmetiku, hledám varianty, které jsou eko, přírodní a ideálně i netestované na zvířatech. To se často pojí s vyšší cenou, ale jakmile kupuju jen to skutečně nutné, najednou není takový problém dát za oční krém víc, než bych dala v době mých shopaholických návyků. Důkladný průzkum a promyšlný nákup mi pomůže v tom, aby mi koupené věci vydržely dýl a já nemusela za chvíli zase nakupovat.

Hledám alternativy

Díky minimalismu jsem si uvědomila, že věc, kterou já potřebuju a sháním, může nědo jiný mít a nemusí ji používat. Využívat téhle skutečnosti je minimalistické i ekologické. Už na blogu psala aspoň dvakrát o pravidelných bazárcích, které pořádáme s kamarádkami. Jde o holčičí večer, kdy si vyměníme oblečení, které nechceme. Co se neudá, putuje do nadačního obchodu. Stejně to ale může být i s elektronikou nebo věcmi do domácnosti. Potřebuju-li něco, snažím se to sehnat přeś kamarády. Případně existuje komunita lidí (najdete ji jako LETS), kde je možné věci nabízet i získávat. Nedávno jsem se do komunity LETS přidala v Brně, jakmile se tam trochu rozkoukám, napíšu o ní článek. Ale využít se dá i Facebook, kde je spousta bazárkových skupin. Nedávno jsem objevila třeba Zero waste kolotoč. No a pak jsou tady samozřejmě klasické sekáče. Navíc věci si můžete i půjčovat. Proč kupovat něco, co využijete dvakrát do roka?

Další alternativou (a zároveň výzvou) je pokusit se být kreativní a využít to, co už mám doma. Už jsem s vámi kdysi sdílela moje nadšení z vyrábění květináčů ze všeho možného, abych je nemusela kupovat. V tomhle tématu nechci zabíhat do detailu, protože chystám samostatný článek.

Výzva na rok 2018

A je tady slibované překvapení. Trošku mě mrzelo, že se nakonec do zákazu nakupování pouštět nebudu. Ani ne tak kvůli mně, ale kvůli vám. Vím, že podobné výzvy máte rádi a že byste si možná rádi přečetli, co mi takový zákaz dal. Rozhodla jsem se proto, vymyslet si pro sebe jinou výzvu, která by pro vás mohla být zajímavá. Vlastně to nemusí být výzva jen pro mě, ale bude fajn, když se přidáte i vy. O co teda půjde?

  • Po celý rok 2018 si budu zapisovat, co jsem si pořídila (kromě potravin a běžné drogerie, kterou pravidelně kupuju). Je už sice březen, ale od ledna jsem toho mnoho nekoupila, takže jsem si těch pár věcí dopsala zpětně. 
  • Ke každé věci si napíšu svoje dojmy bezprostředně po zakoupení (včetně toho, proč danou věc vůbec kupuju a jak čekám, že mi bude užitečná). 
  • Na konci roku 2018 napíšu, jak se ohledně daného nákupu cítím po roce. Zda mi koupený produkt slouží skutečně tak, jak jsem si původně plánovala a jestli z něj mám pořád stejnou radost. 
  • Samozřejmě vám to vše sepíšu do článku!
Sama jsem na to ohromně zvědavá, myslím, že to může taky mnohé ukázat, co říkáte? Jdete do toho někdo se mnou?

P.S. K článku bych ještě ráda dodala, že samozřejmě nejsem Bůh a netvrdím, že se mi všechna pravidla vždy daří 100% dodržovat. Nemyslete si, že jsem si za poslední dva roky nekoupila nic, co bych později vyhodnotila jako zbytečný nákup. Nerada bych, aby to tahle působilo. Tahle pravidla jsou pomocníci, nemá to být něco, co má působit jako důvod k pozdějšímu nadávání sama sobě :).

© 2016 Za málem. Většina fotografií na tomto blogu pochází z fotobanky unsplash.com. Používá technologii služby Blogger.