19. října 2016

A kde na to bereš čas?


Už několikrát se mi stalo, že jsem s někým mluvila o tom, čemu se ve volném čase věnuju, načež mi ten člověk řekl, že on sám na takové věci nemá čas, i když by je rád dělal. Něco jako: "Ty jo, na to nemám čas, já jsem rád, že přijdu z práce domů a můžu si odpočinout." A ten odpočinek dost často vypadá tak, že se zapne televize, seriál, video hra nebo člověk jen tak bezcílně surfuje internetem.

Vůbec si nemyslím, že je něco špatného na relaxu v podobě sledování filmu, seriálu nebo surfování internetem, sama to dělám. Ale pokud takhle vypadá každý večer po práci a stane se z toho pravidlo, můžeme tak vybudovat docela nebezpečný stereotyp, který zabije všechny naše sny. Článek o tom, jak jsem byla sama dost závislá na sociálních sítích, jsem už napsala. V článku také zmiňuju, jak negativně to na mě působilo, jak jsem byla nespokojená.

Ještě chci dodat, že pokud někdo tráví všechen volný čas u televize nebo počítače, ale vyhovuje mu to a je spokojený, není na tom nic špatného, a tento článek asi nebude pro něj :).

Takže co s tím? Jak začít dělat, co chceme dělat, ale myslíme si, že na to nemáme čas? Může pomoct jedna jednoduchá technika. Vezměte si dva papíry. Na ten první si napište, co byste chtěli dělat, jak by měl ideálně vypadat váš volný den nebo volný čas po práci. Na druhý list papíru si napište jak skutečně váš volný čas vypadá.

No a pak už sami uvidíte, jak moc jsou si ty dva listy podobné, nebo naopak jak moc se liší. Tahle technika vám nejen ukáže, jestli své dny naplňujete tím, čím skutečně chcete. Zároveň díky ní poznáte, co děláte už jen tak ze setrvačnosti nebo z nudy, a co byste tedy mohli vyměnit za ty činnosti, které dělat opravdu chcete. Mně tahle technika pomohla srovnat si priority. Například mi došlo, že některé činnosti, které mi dřív přinášely radost, už dál dělat nechci, ale prostě jsem si toho nějak nevšimla.

Ano, až tak jednoduché to pro mě bylo. Možná to bylo i tím, že se u mě ty dva listy dost lišily a to mi otevřelo oči. Budu ráda, když se podělíte o vaši zkušenost, jestli techniku vyzkoušíte.

Související články

5 komentářů:

  1. Rada túto techniku vyskúšam, pretože vždy keď začne nový semester na vysokej, vždy nejako zliezam ku stereotypu a mám problém udržať si nejaký časový harmonogram. Asi to bude aj tým, že každý môj deň závisí od rozvrhu v škole a každý deň vstávam v inú hodinu a myslím, že odtiaľto sa potom odvíja aj môj deň a potom aj čas, kedy chodím spať. Rada by som si to zmenežovala nejako rozumne a našla si viac času na čítanie kníh alebo cvičenie, ale naozaj, ak sa nájde len trochu času pomimo školských povinnosti, tak hneď zapínam počítač a už surfujem... Myslím, že to robím preto, lebo je to pre mňa najľahšie (áno, som ukrutne lenivá) a nemám ešte veľkú motiváciu to meniť, takže nič proti tomu nerobím. Asi by to chcelo niečo motivačné aj pre takýchto ľudí ako som ja :D

    OdpovědětSmazat
  2. Já navážu na tvoji větu z úvodu já zastàvám ten nàzor, že ne že by člověk neměl čas, ale nechce si ho udělat.

    OdpovědětSmazat
  3. Ahoj Aneto, krásný blog. Snažím se o minimalistickou domácnost, ale zatím je v plenkách. Budu se vymlouvat na nedostatek času na uklízení. Pomalu uklízím, třídím a vyhazuji, ale není to tak rychle, jak bych si přála. Jsem mamka dvou rošťáků - teda abych byla přesná rošťandy a lumpa. Malá chodí do 2 třídy, takže když přijdu z práce a opočnu si (u svačiny) tak jdu zkontrolovat úkoly, a malá mi musí přečíst knížku. Pak si chvilku hrajeme - od jara do podzimu se snažím chodti každý den ven - podle počasí vypadá náš den. Takže v létě jsem až do večeře venku na zahradě - malá tam dělá i úkoly, prcek si hraje. Já si hraji z dětmi, nebo se věnuji zahradě nebo mému koníčku, což jsou ruční práce. Většinou po večeři následuje uklid kuchyně, žehlení prádla ( a že každý den mám jednu poračku - malý je neustýle špinavý )a pak koupání a ukládání dětí do postýlek. V mezičase blbneme. Já většinou ještě něco večer uklidím, ale zas to není moc - dělat hluk, když děti usínají není to pravé. Večer si pak sednu k TV a vezmu jehlice či háček a vytvářím dárky - k narozenimám, svátku, k Vánocům nebo jen tak pro radost.
    Je pravda, že se mě lidi ptají, kde na to beru čas. No a já říkám, že to dělám po chvilkách - i 10 min. mi stačí. No a to samé platí i o dětech. Kde beru čas být s nimi venku. Raději budu venku s děti a bude se jim věnovat, než abych byla doma a uklízela. Právě z tohoto důvodu se snažím o minimalistickou domácnost. Nemít moc věcí a nestat se jejich otrokem.

    Tereza

    OdpovědětSmazat
  4. Patrim take mezi ty, co ve volne chvili hned surfuji na netu a musim rict, ze tak nejsem vubec spokojena, protoze kdyz jdu potom spat, mam pocit, ze je za mnou NIC...ani prace ale ani skutecny odpocinek...ja si totiz u internetu doopravdy nikdy neodpocinu navic casto to cteni zajimavych clanku jako je treba tento sklouzne nakonec vzdy k bezduchemu klikani...je to prazdne...naopak zjistuju, ze i kdyz jsem z prace unavena a nic se mi nechce, tak prave treba jit behat/cvicit/podnikat neco skutecneho je neco, co vlije energii do unavenych zil...zejmena pohyb mi dobiji energii neskutecne.
    Anebo si opravdu jen lehnout a odpočívat - i to je pro me tezke, pokazde sahnu po mobilu. Ale pracuju na sobe a ted jsem objevila pole dance a tam se neskutecne tesim!!

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Děkuju za komentář. Mám sto stejně - když jsem bez energie, paradoxně pohyb nebo nějaká akce mě nabije víc, než bezduché projíždění internetu. Ale když se zadaří "nic nedělat" opravdu relaxačně - třeba když si dám vanu, čtu si, nebo jen tak ležím a pustím si relaxační hudbu, tak to je taky skvělá nabíječka. Se brouzdáním po internetu jsem měla dlouho problém, napsala jsem o tom článek Sociální sítě. V tuhle chvíli si dávám letní facebookový detox. Nedávám si žádný limit, jak dlouho to chci vydržet, prostě uvidím, co to se mnou udělá. Mějte hezký den :).

      Smazat

© 2016 Za málem. Většina fotografií na tomto blogu pochází z fotobanky unsplash.com. Používá technologii služby Blogger.