2. ledna 2021
Vše co jsem pořídila v roce 2020
Už třetím rokem se držím tradice a vydávám článek se seznamem všech věcí, které jsem v uplynulém roce pořídila. Pomáhá mi to mít přehled o tom, jestli jsou mé nákupy uvážené, promyšlené a smysluplné.
Minulé dva roky (tady a tady) jsem byla se svým počínáním celkem spokojená. Letos to bohužel říct nemůžu. Už jsem o tom psala na Instagramu, bylo toho hodně, víc, než by mi bylo milé a než jsem byla doposud zvyklá. Už v létě jsem cítila, že mi v tom není dobře. Nicméně nejednalo se o neuvážené nákupy, ale o věci, které jsem promýšlela a považovala je za nutné (obnova šatníku, nákup nábytku do nového bytu a taky sem tam něco spojeného s dítětem).
Většinu věcí pro Viléma tady nezmiňuju (vyšel na tohle téma článek, co jsme dokoupili k výbavičce).
Protože možná někdo z vás ani nedojde až do konce, napíšu to rovnou sem na začátek. Pro příští rok si dávám závazek, že chci nakupovat mnohem mnohem méně a dostat se tak zase na svůj (ne)nakupovací standard.
Leden
1. S láskou o dětském spánku
Tuhle knihu zná asi každý rodič, který někdy řešil spánek svého miminka. Lenka Medvecová Tinková má i skvělý podpůrný účet na Instagramu Prosím spinkej.
Knihu jsem přečetla někdy v průběhu šestinedělí a natolik mě uklidnila a ujistila ohledně spousty věcí, že jsem litovala, že jsem ji nečetla už v těhotenství. Ke knize se dodnes pravidelně vracím, protože zdaleka není jen o spánku. Je to prostě laskavý průvodce pro všechny rodiče, ať už jste kontaktní nebo ne, ať vaše dítě spí v postýlce nebo s vámi v posteli, Každý si v ní najde to, co potřebuje.
Tento nákup zpětně hodnotím jako potřebný a maximálně využitý (půjčila jsem i několika kamarádkám). Kniha si získala stálé místo v mé knihovně, což se povede málokteré.
2. Kojicí šaty Brundibára
Tyto šaty mi vlastně koupila mamka "za porod". Brundibára se specializuje na kojicí šaty v krásných barvách a vzorech. Ty moje jsou z hořčicové teplákoviny s lesními zvířátky. Miluju je já i Vilém. Vždycky si je na sebe beru, když jdeme k doktorovi a jeho od malička uklidňuje se dívat na černobílá zvířátka na látce.
Slow fashion kus oblečení, který mi sloužil celý rok a ještě sloužit bude (i když nebudu kojit).
Březen
3. Koncept kontinua
Knihu Koncept kontinua jsem pořídila v online antikvariátu. Kniha mi ale nesedla stylem psaní (přestože obsahově by byla s mým přístupem asi na stejné vlně), nudila mě a já jsem ji nakonec nepřelouskala a prodala ji na Trhu knih.
Zpětně vyhodnocuju jako zbytečný nákup, ale alespoň byl z druhé ruky a kniha je už zase v oběhu. :)
4. Mobil
Rozhodně jsem ho nepotřebovala nutně. Starý celkem fungoval, i když sem tam mě už zradil. Dlouho jsem zvažovala koupit mobil z druhé ruky, ale nakonec jsem to zavrhla s tím, že elektronika se tolik ničí, že by to nemuselo mít smysl a mohla bych brzy skončit zase tam kde jsem byla.
Minulý mobil jsem měla asi čtyři roky a věřím, že tento alespoň další čtyři roky vydrží.
O udržitelnosti tady nemůže být řeč.
Duben
5. Rtěnka Any
Tady mě popadlo nějaké období touhy po nové dekorativní kosmetice. Asi jak na mě padala tíha toho všeho (uplakané miminko a omezení plynoucí z covidu), měla jsem potřebu udělat si radost. Rozhodla jsem se alespoň podpořit mladou Youtuberku a tvůrkyni vlastní kosmetiky Not so funny Any.
Co vám budu povídat, rtěnku jsem na sobě měla párkrát, s rouškou to nejde moc dohromady.
Rozhodně zbytečný nákup, ale zatím se jí nezbavuju, věřím, že až bude období roušek za náma, dám jí šanci.
6. EOS balzám na rty
Toto je velmi podobný případ jako rtěnka výše. Navíc mi tento balzám ani trochu nevyhovuje, takže jsem ho hned darovala dál.
7. Tenisky Lidl
K svátku jsem od Matěje dostala kožené tenisky z Lidl shopu. Objednala jsem jedny černé a jedny růžové a nemohla si vybrat, které si nechám, tak jsem si nechala oboje (tento rok jsem udělala pár neminimalistických rozhodnutí). Po čase jsem ale zjistila, že růžové, které byly o číslo menší, mě odírají. Takže jsem je dala mojí mamce. Černé ale nosím, mimo zimu, skoro pořád.
Slow fashion to rozhodně není, ale někdy jsem už celkem zoufalá z hledání slow fashion alternativ, které by fakt vydržely dlouho. Někdy to jde trochu proti sobě. Protože sice si koupíte něco lokálního v duchu slow fashion, ale pokud to nemá velkou výdrž a za dva roky kupujete zase, ztrácí to smysl minimalismu i zero waste. Dlouho jsem pokukovala po teniskách Bohempia, ale zkušenost několika mých známých, kdy se boty hned rozpadly, mě odradila.
Květen
8. Tričko Reparáda
Za poukázku, kterou jsem dostala od milého k Vánocům jsem pořídila bambusové tričko z Reparády, Na mém seznamu už bylo dlouho.
Nosím ho často, vyhovuje mi.
9. Šaty Reparáda
Bambusové osudové (tak se oficiálně jmenují) šaty z Reparády jsem chtěla už snad od doby, co Reparádu znám, to je ještě z dob, kdy půjčovali oblečení a já jsem byla na výšce :). Mají krásný nadčasový střih, dají se díky bambusu nosit v létě i v zimě.
Myslím, že věci z Reparády u mě v šatníku vydrží opravdu dlouho, je to prostě moje srdcová značka.
10. Punčocháče Muhehe
Slow fashion punčocháče jsem doposud neměla. Mně se popravdě punčocháče zdají jako natolik spotřební zboží, že mi bylo líto za ně dávat víc peněz. Jenže kalhoty nenosím, a tak jsou legíny nebo punčochy moje každodenní uniforma.
Bohužel ale nemůžu říct, že by měly tyhle konkrétní punčocháče o moc větší výdrž než ty z řetězce. Takže do dalších už investovat nebudu, přestože jsou krásné a příjemné.
Červenec
11. Kojicí šaty / 12. Tričko Jako máma
Kojicí oblečení značky Jako máma je rafinované v tom, že se dá různě kombinovat. Základ jsou šaty nebo tílko s hlubokým výstřihem a přes to se dává krátké tričko, jakoby crop top. Takže i pokud máte doma nějaký crop top z jakéhokoliv jiného obchodu, bude to s šaty nebo tričkem od Jako máma kompatibilní a můžete pohodlně a diskrétně kojit.
Nosila jsem a stále nosím hojně. :)
13. Sukně Jako máma
Černá sukně s krajkou, která se hodí jak na běžně nošení, tak třeba i do divadla. Taková mi v šatníku dlouho chyběla a nemohla jsem jí odolat. Ne že bych ji vyloženě potřebovala, ale chtěla jsem jeden takový kousek, se kterým budu moct kombinovat různé topy a nosit ji tak na různé příležitosti.
14. Kožená kabelka Eggo
Přesně takovouhle kabelku jsem si přála už asi deset let! Nikdy jsem nenašla takovou, která by se mi líbila a zároveň byla ušitá v ČR a kvalitně, aby mi vydržela snad až do smrti (což fakt věřím, že tahle vydržet může). Objevila jsem tuhle skvělou, krásnou nejlepší od lokální značky Eggo a dostala jsem ji k narozeninám od mého muže. <3
Já kabelky moc nenosím, spíš batoh. Ale tahle je maličká, ale zároveň velká akorát na mobil, peněženku, klíče a plátěnou tašku. Je praktická ke kočárku i k nosítku. Doposud jsem nosila jednu o podobné velikosti, kterou mám už asi pět let ze sekáče (ta už našla novou majitelku díky SWAPu) a čekala jsem na tu pravou srdcovou, která ji nahradí. Tak tady je.
Srpen
15. Termo taštička
V horkých letních dnech, kdy jsme s Vilémem jeli občas na koupaliště anebo jsme byli celý den venku, jsem potřebovala udržet v chladu jogurt nebo jinou svačinu. Pořídila jsem proto malý termo box/taštičku. Vybrala jsem nějakou no name z náhodného e-shopu, který mi zrovna Google našel, abych měla tašku co nejdřív u sebe. V dané chvíli jsem neměla možnost čekat, až se něčeho podobného bude někdo zbavovat na SWAPu.
Ukázala se jako dobrý pomocník i při delším cestování, kdy chci mít jistotu, že se mi v autě nic nezkazí.
O udržitelném nákupu tady taky nemůže být řeč. Plánuju ji ale využít na maximum a případně pak ještě poslat dál, kdybychom ji už nevyužili.
16. Mama batoh
Psala jsem o tom už na Instagramu, dlouho jsem se koupi klasického mamabatohu (batoh s milionem kapes a různých vychytávek) vyhýbala. Jenže jsem každý den střídala i několikrát kočár a nosítko. Na kočáru jsem měla přebalovací tašku, k nosítku jsem si brala batoh, takže jsem musela pořád přeskládávat věci tam a zpět. Usoudila jsem, že tenhle mama batoh bude nejpraktičtější, abych nemusela věci přesouvat a jen jednoduše přehodit batoh ze zad na kočárek (má k tomu speciální háčky, které můj běžný batoh nemá).
Bohužel je to nákup z asijského e-shopu, což se u mě stalo po opravdu hodně dlouhé době. Na českých či evropských e-shopech jsem našla pouze přeprodej z Asie.
17 / 18. Dvě trička Reparáda
Na Instagramu jsem nabízela k prodeji Babyvak (textilní kolébku), kterou jsme pořídili pro Viléma, ale bohužel v ní nechtěl být. O koupi neměl zájem nikdo, ale ozvala se mi majitelka obchodu Reparáda, že by měla zájem o SWAP. Takže jsem si vybrala dvě nová trička (protože to první se mi opravdu moc osvědčilo).
19. Skříň Pax
Na konci června jsme se stěhovali do většího bytu. Nebylo to ani tak proto, že by nám chyběl prostor nebo že bychom chtěli dětský pokoj (ten budeme zařizovat až tak ve Vilémových dvou letech). Stalo se to vlastně docela náhodou. Náš minulý byt změnil majitelku, a ta nám plánovala celkem dost zvednout nájem. Ale protože jsme měli štěstí v neštěstí, sehnali jsme větší byt, který byl ve výsledku levnější než kolik by si nová majitelka brala za ten menší :D. No to jsem celkem odbočila…
V minulém bytě jsme měli téměř veškeré vybavení naše, kromě šatní skříně a jídelního stolu a židlí. To jsme tedy museli dokoupit.
Po dlouhém hledání jsme se nakonec rozhodli pro systém Pax z IKEA, který umožňuje sestavit si skříň přesně dle vašich představ, a to včetně poliček, šuplíků, háčků a jejich umístění.
Snažili jsme se opravdu přemýšlet nad tím, co ve skříni budeme mít a jak ji budeme využívat, aby vznikla skříň na míru a neměla nic nadbytečného a nic jí nechybělo. S výsledkem jsme spokojeni. Skříň je tak akorát, ani malá, ani velká. A dokonce jsme si ji navrhli hlubokou jen 35 cm, což je báječné v tom, že máte o všem přehled, nic se vám neztratí v útrobách skříně a navíc vás to nutí nemít věcí hodně.
20. Jídelní stůl a židle
Opět jsme pořídili z IKEA, jako ostatně skoro celé vybavení našeho bytu. Ve výsledku vždy dojdeme k tomu, že IKEA má vše nejhezčí a i ceny jsou příznivé. Navíc často je jejich nábytek i dost chytře vymyšlen.
Jako mladší jsem snila o tom, že až budeme mít jednou vlastní bydlení (což se stejně asi nikdy nestane :D), chtěla bych si ho vybavit jedinečnými kusy nábytku vyrobenými na míru anebo osobitým nábytkem třeba z druhé ruky.
Jenže obojí má svá úskalí. Nábytek na míru není vůbec levná záležitost a v danou chvíli si to nemůžeme/nechceme dovolit. A nábytek z druhé ruky není snadné sehnat tak, aby odpovídal našemu vkusu a byl zároveň v dobrém stavu. To by vyžadovalo víc hledání, čekání a trpělivosti, a to jsme v danou chvíli neměli. Jednalo se o nábytek, který jsme prostě potřebovali co nejdřív.
21. Botník
Jednoduchý, bílý, opět z IKEA. Bot máme oba opravdu málo. Aktuálně nošené máme v botníku před dveřmi bytu a ty neaktuální jsou v botníku, takže nikde v bytě se nám neválí boty, a to mi moc vyhovuje.
22. Rozkládací postel
Protože obě rodiny máme daleko, každá jejich návštěva u nás je spojena i s přespáním. V předešlém bytě to bylo v obýváku na gauči, teď mají luxus vlastního pokoje. :) Tam jsme pořídili postel s úložným prostorem (využíváme pro extra povlečení a peřiny), která se dá rozložit na dvojpostel. Do budoucna bude fajn i třeba pro nějaké Vilémovy kamarády na přespávačky. :)
Září
23. Olivia
V oblasti knih jsem měla minimalismus dost zmáknutý. Buď jsem si je půjčovala, nebo je měla elektronicky. Když se ke mně dostala nějaká fyzická kniha, většinou jsem ji po přečtení poslala dál. S mateřstvím pro mě přišla éra nakupování knih o výchově. První rok Vilémova života jsem si totiž moc neuměla představit, že bych s ním šla do knihovny a dokázala si tam něco v klidu vybrat. Navíc čtu teď tak ohromně pomalu, že bych si každou knihu musela o dva měsíce prodlužovat.
Rozhodla jsem se proto knihy kupovat z druhé ruky, většinou v nějakém online antikvariátu anebo na Trhu knih. Knihu Olivia jsem ale z druhé ruky nesehnala, proto jsme pořídila novou, ale v tomto případě jsem byla ráda, že jsem mohla podpořit její autorku. Tu najdete na Instagramu jako Vědomá máma.
Kniha Olivia je plná velmi praktických příkladů situací, které s dítětem od jeho narození až zhruba do tří let zažíváte. Co vás tyhle situace mohou naučit, jak k nim můžete přistupovat jinak, než jak to obvykle rodiče dělají, jak se díky dítěti můžete mnohému naučit i o sobě. Díky téhle knize mi naplno došlo, že nejde ani tak o výchovu toho malého človíčka, ale především o práci se sebou, svými emocemi, očekáváními, přesvědčeními jak by něco mělo nebo nemělo být a proč.
Knihu si v knihovně rozhodně nějaký ten měsíc, možná i rok nechám, protože se k ní vracím. Až nebude potřebná, najde nového majitele.
24. Montessori batole
Tuhle knihu jsem sehnala z druhé ruky a ještě jsem se k ní bohužel naplno nedostala. Přečetla jsem zatím jen pár kapitol.
25. Polička
To vám je vtipný příběh, že o něm snad napíšu i samostatný příspěvek na Instagram :D. Když jsme se nastěhovali do nového bytu, řekla jsem si, že pořídíme pár nějakých poliček, ať mám kam dát kytky a nějaký ten obrázek. Kdo má dítě, tak chápe, že tyhle věci musí být vysoko mimo dosah. :D
Líbila se mi polička, která vypadá jako domeček, přesně jsem věděla, kterou kytku do ní dám. Našla jsem si jednu na internetu, objednala a když přišla, zjistila jsem, že je totálně malilinkatá a skoro nic se na ni nevejde. Abyste rozuměli, já mám odjakživa problém s odhadem vzdálenosti a velikosti podle napsaných rozměrů. :D Nejdřív jsem ji chtěla vrátit, ale pak jsem si řekla, že si ji necháme jako takovou připomínku mého nepřesného odhadu a pro pobavení. :) Stala se domečkem pro figurku dřevěného koně, kterého mám ze Švédska (pro toho jsem nikdy neměla důstojné místo, takže to byl asi osud).
26. Poličky na kytky
Z e-shopu Čisté dřevo jsme si objednali čtyři poličky, které vypadají jako z palet a nejsou nijak ošetřené ani nabarvené. Dvě máme v budoucím dětském pokoji a dvě v obýváku nad sedačkou. Dělají mi velkou radost.
Říjen
27 / 28. Trička na kojení z Vinted
Na Vinted jsem si pořídila dva crop topy, které se dají nosit k výše zmíněným kojicím šatům a tričku z jako máma. Chtěla jsem víc věcí, ve kterých bych mohla pohodlně kojit, protože Vilém dlouho skoro nic nejedl a já jsem plně kojila až snad do devíti měsíců.
Teď zpětně to byla asi zbytečnost, protože s covidem a opatřeními jsme velkou část roku strávili doma, kde jsem střídala tři outfity a spoustu z koupeného jsem zatím skoro neměla možnost vynosit.
29. Nosicí mikina z Vinted
Protože moje nosicí bunda je spíš podzimní a je tenká, potřebovala jsem hrubší nosicí mikinu, kterou bych pod bundu dala. Minulou zimu byl ještě Vilém tak malý, že jsme se spolu vešli do jedné mojí větší mikiny.
Pořídila jsem teplejší mikinu, původně z Bonprixu. Mikinu využívám skoro denně a slouží nám moc dobře.
Listopad
30 / 31. Síťové tašky
Moje síťovka se mi po šesti letech roztrhala, takže byl čas pořídit si novou, vzala jsem rovnou dvě, protože na menší i větší nákupy se mi síťovka osvědčila jako nepřekonatelná. Umí se nafouknout do fakt velkých rozměrů a unese víc než unesu já (20 kg).
Koupila jsem tuhle u Česká síťovka a k tomu jednu klasickou elastickou.
32. Verunity art plakát
Hodně let jsem nekupovala žádné dekorace a spíš jsem si je vyráběla (různě jsem dekorovala květináče, nebo něco vyšila či přesvědčila Matěje, aby něco namaloval). V novém bytě jsem měla otuhu mít nějaký obrázek a podpořit něčí tvorbu. Vybrali jsme plakát od Verunity art, konkrétně tento.
33. Kalhotky Maia a kalhotky Majtki
Rozjela jsem misi hledání ideálních slow fashion kalhotek, které si zamiluju, vydrží a až doslouží, budu je kupovat znovu a znovu. Na základě ankety na Instagramu jsem si vybrala ke zkoušení značky Majtki a Maia. Bohužel ani jedny mi 100% nevyhovují, i když samozřejmě se jejich kvalita a pohodlí nedá srovnat s kalhotkami z klasického obchodu.
Určitě je nosit budu, ale další zkusím asi ještě od jiné značky. Protože kalhotky z klasických obchodů se mi vždy hrozně rychle rozpadnou.
Tipů mám hodně (pokud vás to zajímá, na mém Instagramu najdete výběr Lokální značky a tam jsou všechny značky kalhotek shrnuty), ale člověk to prostě musí zkusit, každému sedí něco jiného.
34. Rámeček na plakát
V IKEA jsme objednali rámeček na výše zmíněný plakát. Nepodařilo se mi vySWAPovat takový, jaký byl potřeba a opět se mi nechtělo čekat, už jsem plakát chtěla mít vystavený. :)
35. Postelové rošty
Rošty pod našimi matracemi už jsme měli snad osm let, a bylo to na nich znát, začaly vrzat (i když na tu cenu 8 let vlastně dobrý!) Navíc to byly ty nejlevnější z IKEA, protože dražší jsme si tehdy nemohli dovolit. Takže jsme pořídili kvalitnější.
36. Vánoční světýlka
Pro letošní výzdobu a stromeček jsme museli pořídit dva nové světelné řetězy. Jeden jsme pořizovali v IKEA a jeden na Alze. Jsou s časovým spínačem a na baterky (používáme dobíjecí).
37. Podzimní boty z druhé ruky
Zase jsem se zbavila jednoho předsudku. Ještě nedávno jsem si říkala, že boty z druhé ruky bych si asi nikdy nekoupila. Nedošlo mi ale, že použité boty nemusí znamenat prošlapané, smrduté a zničené.
Tyhle úžasné podzimní/zimní kožené boty jsem adoptovala od Petry, která je inzerovala jako téměř nenošené. Koupila si je před rokem ve velkém nadšení, ale bohužel neodhadla velikost (taky se vám to někdy stalo? :) ). Mám je za míň než polovinu původní ceny, a podle provedení si myslím, že mi určitě pár let vydrží.
Mně se moje podzimní boty loni rozbily a od té doby jsem nebyla schopna sehnat nové, nesnáším nákupy bot. :D A tyhle jsou navíc na zip, což s batoletem opravdu oceníte. :)
———
Jak jste to letos měli s nákupy vy? Dařilo se vám nakupovat jen to, co jste opravdu potřebovali? Anebo jste udělali i nějaký ten přešlap nebo koupi, která se nakonec ukázala jako zbytečná? Dejte mi vědět do komentářů.
27. října 2019
Minimalistická peněženka
V dnešním článku se s vámi chci podělit o moji radost z minimalistické peněženky. Je to peněženka značky Playbag a mám ji od podzimu 2018. Zároveň chci inspirovat ty z vás, kteří ještě stále máte velkou peněženku, ve které nosíte spousty karet a dost možná i nepořádku a účtenek. Sama jsem to tak měla, a už bych se k tomu nevrátila.
Ještě stručně k tomu, proč zrovna Playbag (nejedná se o spolupráci). Ano, je to kožená peněženka, takže o etice se dá polemizovat, já vím. Dlouho jsem hledala nějakou, která by splnila všechny mé požadavky a nebyla kožená, ale nenašla jsem. Nakonec jsem usoudila, že peněženka z kůže mi velmi pravděpodobně vydrží několik let, ne-li celý život (možná s potřebou výměny zipu). Kdybych si koupila jednu takovou peněženku jednou za deset let, myslím, že to není taková hrůza.
No ale zpět k tomu, co od peněženky vyžaduju a co v ní nosím. Chtěla jsem peněženku, která bude v podstatě jen taková kapsička s jedním zipem a ideálně bude mít vevnitř nějaké rozdělení a řešení pro drobné. Chtěla jsem, aby se do ní nevešlo nic jiného než bankovky, mince a karty. A jak jsem k tomuhle došla? Všimla jsem si, že když někam cestujeme, vždycky nechávám svoji velkou peněženku doma a používám malou taštičku, do které dám jen místní měnu, platební kartu, občanku a průkazku pojišťovny. Na cestách mi to takhle maximálně vyhovuje a nic nepostrádám, tak proč bych toho běžně měla nosit víc? No a vskutku se ukázalo, že vše ostatní byly zbytečnosti.
Dokonce když jsem dělala pořádek v té staré velké peněžence, našla jsem tam fakt jen skoro samý nepořádek (účtenky, věrnostní kartičky na razítka z restaurací, kam nechodím, slevové kupóny ani nevím odkud apod.). Nejvíc mě zarazila kartička, kterou jsem používala v práci, ve které jsem už tři roky nepracovala! Vůbec jsem netušila, že ji s sebou denně nosím.
Dnes mám v peněžence pouze platební karty, občanský průkaz, kartičku pojišťovny a hotovost (i když tu většinou nemám :D). Nic dalšího s sebou nosit nepotřebuju. Možná se ptáte, jestli používám nějaké věrnostní karty. Pár ano - drogerie DM, Česká pošta (abych nemusela vyplňovat podací lístky) a Ikea. Na to je skvělá aplikace do mobilu Stocard, kam si všechny kartičky nahrajete a nemusíte je nosit s sebou.
Tak co? Inspirovala jsem vás probrat svoji peněženku a vyměnit ji za nějakou menší?
23. května 2018
Moje zkušenost s Ecoegg
Výhody
- ušetříte peníze
- snížíte produkci obalů (od pracích prášků, aviváží, gelů apod.)
- ušetříte čas (vajíčko jen hodíte do pračky, nic se nemusí dávkovat, nepřidává se aviváž apod.)
- jednodušší údržba pračky (není potřeba čistit šuplík na prací prostředek)
- vajíčko je šetrnější k přírodě
- vajíčko je šetrnější k pokožce (vhodné pro alergiky, atopiky, děti)
- vajíčko je šetrnější k oblečení (např. sportovní oblečení nebo spodní prádlo)
- funguje při nízkých i vysokých teplotách (lze prát od 15 do 60 stupňů)
- neničí oblečení ani jeho barvy
Nevýhody
- nevypere 100% nečistot
- nemá silnou vůni (pro někoho naopak výhoda)
- vajíčko je z plastu, kuličky jsou taky balené v plastu (tedy není 100% zero waste)
- nevím přesně, z čeho kuličky jsou
6. ledna 2018
Kosmetika 100% Pure
Jak asi tušíte, tahle kosmetika není z nejlevnějších. K narozeninám jsem si proto pečlivě vybírala, co bych vyzkoušela, samozřejmě podle toho, co nejvíc využiju. Nejvíc chvály jsem četla na oční krém z kávových zrn. Druhou volbou byla okurková čisticí pěna, protože k čištění pleti dlouhodobě hledám nějakou přírodní variantu. Odkaz na pěnu nepřidávám, protože se mi ji na webu nedaří najít, možná ji přestali vyrábět.
Kávový oční krém by měl zmírňovat tmavé kruhy pod očima, zmenšovat váčky pod očima a také působit proti vráskám. Přiznám se, že jsem oční krém nikdy nepoužívala moc pravidelně, ale teď se snažím opravdu poctivě, kávový krém používám ráno i večer. Vidím jeho účinky a jsem s ním moc spokojená. Nemám problém s váčky, ale spíš s tmavými kruhy. Za půl roku používání vidím, že mi kruhy zesvětlaly. Vrásek pod očima už taky pár mám, a protože používám minerální make up, vrásky se mi vždy zvýraznily. To s používáním očního krému zmizelo, oční okolí mám hydratované.
Okurková čisticí pěna mě ale tolik nenadchla. Pleť vyčistila průměrně a dělala se mi po ní na obličeji suchá místa, takže jsem ji ani nedopoužívala. Docela mi vadila i její vůně.
Vyzkoušeli jste některé produkty od 100% Pure nebo se ke koupi teprve odhodláváte? Já bych ráda zkusila i tvářenku, ale s tou si počkám až mi dojde ta, kterou teď používám. Co by to jinak bylo za minimalismus :)?
6. července 2017
Bambusový kartáček Curanatura
Čistit si zuby bambusem? Jsem panda nebo co?
Možná se ptáte, jestli bambusový kartáček skutečně vyčistí zuby tak dobře, jako ten plastový. Já jsem byla dlouhou dobu zastánce kartáčků Curaprox, nedala jsem na ně dopustit. Bála jsem se, že by ty bambusové nebyly vhodné pro moje citlivé dásně. U Curanatura jsem objevila variantu extra soft, která slibuje nejměkčí štětinky ze všech bambusových kartáčků, a taky má největší počet štětinek. Řekla jsem si, že to prostě zkusím. Byla jsem příjemně překvapená. Po prvním čištění jsem měla pocit jako po zubní hygieně. Dokonce když jsem se v Thajsku musela na tři týdny vrátit k čištění plastovým kartáčkem (protože mě internetové diskuze strašily, že v tom vlhku bambusový shnije), nemohla jsem si vůbec zvyknout a měla jsem pořád pocit, že zuby nemám vyčištěné tak dobře, jak jsem si zvykla s tím bambusovým.A jestli se bojíte, že tyhle bambusové srandy, co se v poslední době vymýšlí, berou pandám žrádlo od huby, mrkněte sem - kartáčky se vyrábí z druhu bambusu, který pandám nechutná. Uf! Mimo jiné se tam taky dočtete, kam kartáček vyhodit.
6. června 2017
Domácí výroba deodorantu
Snažím se hledat přírodní alternativy kosmetiky, kterou používám. Někdy se mi to daří lépe, někdy hůře. Právě deodorant byl něco, co jsem už skoro vzdala. Kdysi jsem si vyráběla doma jeden ve spreji, ten ale fungoval jen pár dní, a pak najednou ne. Kupované deodoranty bez hliníkových solí mi nikdy nefungovaly, ať jsem zkoušela, co jsem zkoušela. A protože jsem přece minimalista, začalo mě dost iritovat, že vždy nějaký koupím, dvakrát ho zkusím a pak mi zůstane celé balení, které nevyužiju. Vždy jsem se vrátila ke klasickému, který jsem používala už snad od šestnácti.
Pak jsem ale náhodně několikrát narazila na recept na deodorant, u kterého každý psal, že funguje i přesto, že žádná jiná přírodní alternativa nefungovala. To mě zaujalo, a protože jsem měla všechny ingredience doma, a výroba zabere asi tak 10 minut, pustila jsem se do toho.. No a ono to vyšlo! Po měsíci testování (v posledních dnech i v dost velkém horku) musím s radostí konstatovat, že je to ten pravý a jediný.
K výrobě potřebujete
Postup
- Škrob, jedlou sodu, kokosový olej a bambucké máslo smíchejte dohromady a rozpusťte ve vodní lázni. Vše pořádně promíchejte dohromady.
- Jakmile je směs promíchaná a má tekutou strukturu, přidejte asi 5 kapek esenciálního oleje (já používám sladký pomeranč) a opět promíchejte.
- Dále můžete přidat trochu čerstvé šťávy z citronu (ta v původním receptu nebyla, ale často jsem na internetových diskuzích viděla, že lidé místo deodorantu používají citron, tak jsem si řekla, proč ne).
- Poté směs nalijte do nádobky, ze které se vám bude deodorant dobře nabírat (já jsem zvolila zavařovačku, kterou vidíte na fotce).
- Nádobku uzavřete a dejte směs do lednice ztuhnout zhruba na půl hodiny. Poté je deodorant připraven k použití.
Použití
A jaká přírodní alternativa deodorantu vyhovuje vám? Pochlubte se v komentáři.
