15. května 2016

Třicetidenní minimalistická výzva



Už v článku Moje cesta k minimalismu jsem zmiňovala minimalistickou výzvu jako něco, co mi pomohlo v začátcích, když jsem vůbec nevěděla, jak začít a na co se zaměřit. Ve výzvě je na každý den jeden úkol. Úkoly jsou docela různorodé a ukážou vám, kde všude v životě se dá minimalismus aplikovat a mně konkrétně taky výzva pomohla v tom, že jsem si uvědomila, na co bych se měla zaměřit, co mi dělá problém a co naopak měnit nemusím. V dnešním příspěvku bych ráda detailněji popsala den po dni, úkol po úkolu, jak se mi to dařilo. Článek bude trochu delší, je to přece jen měsíc mého života :).


1. den - Zůstaň celý den offline

První úkol mi vyšel zrovna na víkend, takže nebylo tak těžké nezapínat počítač, v práci by to bylo asi jiné. Nebylo pro mě vůbec těžké celý den nezapínat sociální sítě, ani nezkontrolovat e-mail, aspoň ne tolik, jak jsem čekala. Naopak to byl hrozně osvobozující pocit. Dokonce jsem si řekla, že bych odpojení od online světa mohla praktikovat pravidelně v některé víkendy. Je to fakt super.

2. den - 15 minut medituj

Meditace není vůbec jednoduchá věc. Myšlenky mám dost neukázněné, pořád mi někam odbíhají, pořád myslím na to, co musím udělat, co budu dělat za půl hodiny, druhý den, co jsem dělala ten den a tak pořád dokola. Meditace je něco, co se musí trénovat a je k tomu potřeba hodně trpělivosti. Na začátek určitě doporučuji nějakou meditaci s průvodcem, opět jsem našla spíše zahraniční. Ale každý to máme jinak, někomu to nemusí vůbec vyhovovat. Určitě by bylo fajn, kdybych dokázala meditaci zařadit jako pravidelný zvyk do svého života. Je to skvělý způsob, jak se v rušném dni aspoň na chvíli zastavit, uvědomit si svoje tělo, dech a načerpat energii do dalších aktivit. Zatím se mi nepodařilo umění meditace ovládnout, je to dlouhá cesta. Pozitivní je, že se stále snažím.

Malý tip - pokud jste tak vytížení, že si nemůžete na meditaci vyčlenit čas, zkuste třeba i jen v práci v kanceláři aspoň na pět minut vypnout, zavřít oči a jen pozorovat svůj dech. I to udělá obrovský rozdíl.



3. den - Udělej si pořádek ve svém digitálním životě

V mém případě to znamenalo udělat si pořádek hlavně v počítači osobním, i pracovním. Už delší dobu mě rozčiloval nepořádek v pracovním počítači, ale pořád jsem odkládala ten moment, kdy ho uklidím. Konečně jsem k tomu měla důvod. Byla jsem dost překvapená, jak velký vliv to mělo na moji pracovní výkonnost. Konečně jsem nebyla rozptýlená bincem na ploše a věděla jsem přesně, co mám kde uložené. Je to prakticky srovnatelné s efektem, jaký mělo to, že jsem uklidila v bytě. Najednou moje mysl byla o dost soustředěnější. V osobním počítači jsem pak udělala pořádek hlavně s fotkami, kterých jsem měla z každé akce minimálně sto a stejně jsem na ně nikdy nekoukala. Nechala jsem si jen ty povedené a smazala jsem ostatních pět zbytečných záběrů stejné věci.

4. den - Jeden den si vůbec nestěžuj

Tak to byla pro mě opravdu výzva, protože já jsem velký stěžovač. Pořád mi něco vadí a mám tendence o tom hodně mluvit. Teda měla jsem. Myslím, že v posledních týdnech se to zlepšilo, i když samozřejmě to pořád není ideální. Ale právě díky výzvě mi došlo, jak často mám tendenci si na něco stěžovat. Nakonec jsem výzvu dne ani nedodržela, protože v jednu chvíli jsem si to neuvědomila a stěžovala jsem si kolegovi na naši recepční, která mě už delší dobu dost štvala. Hned mi to ale došlo, a byla jsem na sebe naštvaná. Snažím se dávat si na to pozor. Došlo mi, že tím, že pak ještě dlouze mluvím o tom, co mě naštvalo, jen zbytečně rozdmýchávám tu emoci, což je nejen ztráta energie a času, ale hlavně negativní emoce nepřinesou nic dobrého. Četla jsem jednu chytrou knížku o buddhismu, kde psali, že je dobré si uvědomit, jak jsou emoce nestálé a proměnlivé. Chvíli je tady jedna, pak zas jiná. A záleží hlavně na tom, jestli my sami jim dodáme tu energii, aby se na plno projevily. Když to neuděláme, emoce zase odezní. Tohle mně osobně hodně pomáhá. Jsem totiž cholerik a hrozně bych to chtěla změnit. Takže mi došlo, jak moc efektivní je staré známé pravidlo "napočítej si do deseti".

5. den - Urči si 3 až 6 hlavních priorit v tvém životě

Po krátkém přemýšlení jsem si určila 5 priorit. A s údivem jsem zjistila, že téměř všechny jsou v mém životě naplněné. To mi udělalo hroznou radost a zároveň jsem nechápala, že mi to dřív vlastně nedošlo. Vždyť co může být v životě radostnějšího, než když člověku dojde, že jeho životní priority jsou naplněné. Je to tak základní věc, a mě ani nenapadlo se nad tím zamýšlet.

6. den - Vytvoř si ranní rituál

Tady jsem si dala velmi smělý cíl - odnaučit se ráno projíždět Facebook a Instagram. Jak už někteří možná víte z článku o sociálních sítích, pomohla jsem si tím, že jsem si Instagram odinstalovala a mobil s budíkem jsem si dávala dál od postele, aby mě to donutilo ráno vstát. Krom toho jsem se svým ranním rituálem byla docela spokojená. Jen občas se mi stane, že doma nemám nic na snídani, tak si ji kupuju a pak snídám v práci, což se snažím odbourat, ale neděje se to zas tak často. Někdy je to taky způsobené tím, že nejsem schopna vykopat se z postele v normálním čase a pak nestíhám, tak musím snídat v práci. Takže po odbourání sociálních sítí se stalo mým hlavním cílem vstát na první budík a mít ráno dostatek času. To se mi více méně už daří, dokonce se někdy donutím vstát o dost dřív a být v práci na 7 ještě před tím, než přijdou všichni kolegové a mám tak hodinku naprostého klidu, což je dost super!



7. den - Zkrať seznam knih, které chceš číst

Tohle bylo tak moc osvobozující! Souvisí to i s tříděním knih v rámci KonMari úklidu. Já totiž miluju knihy a byla jsem blázen do antikvariátů, kde jsem neustále nakupovala skvosty za 5 nebo 10 korun. Jenže pak se mi to doma kupilo, zabíralo místo, neměla jsem čas všechno číst a jen rostly výčitky svědomí. V rámci KonMari úklidu jsem se spousty knih zbavila a nechala si jen ty, které jsou mému srdci opravdu blízké a něco o mně vypovídají. Hlavně jsem ale dost zkrátila seznam knih, které si chci přečíst, protože i ten seznam samotný mi někde v podvědomí vyvolával výčitky svědomí. Některé knihy tam byly napsané už tři roky a já jsem tak nějak věděla, že si je beztak nikdy nepřečtu. Omezila jsem taky online články, které jsem si dávala do záložek s tím, že si je někdy později přečtu, protože jsem si přiznala, že to později skoro nikdy nepřijde. Asi bylo na čase se smířit s tím, že svět je plný zajímavých věcí, ale není v mých silách všechno vidět, přečíst, poslechnout si a prozkoumat. Fajn článek o tom napsala Blonde on a Budget.

8. den - Nauč se užívat si samotu

Být sama není vyloženě něco, co by mi dělalo problém, ale někdy mám tak nějak potřebu být pořád s někým v kontaktu. Všimla jsem si třeba, že když někam jdu (chodím skoro všude jen pěšky, moc nepoužívám MHD, pokud se jedná o pár zastávek), mám tendenci zavolat příteli nebo mamce a zkrátit si ten čas tím, že si s nimi pokecám. Přemýšlela jsem nad tím, čím to je. To neumím být jen tak sama se sebou a se svými myšlenkami? Protože třeba doma mi nevadí být sama. No jo, jenže se většinou zaměstnávám nějakou činností. Takže jsem si řekla, že tohle telefonování omezím a budu se víc věnovat svým myšlenkám nebo budu pozorovat okolí. Došlo mi totiž taky, že jsem byla dost nepozorná vůči okolí. Žiju v Brně pět let, a až teď si všímám některých krásných budov, kolem kterých každý den chodím. Tahle výzva mi ukázala, že bych měla víc prožívat okamžiky, kdy jsem sama.

9. den - Zmenši svou kosmetickou sbírku

Další úkol související s KonMari. Protože jsem KonMari i tuhle výzvu dělala najednou, tak nějak se mi to celé prolínalo. Není potřeba psát víc, než že jsem prostě darovala to, co jsem nepoužívala, a zase se mi o trochu líp dýchalo :).

10. den - Žádný e-mail a sociální sítě před obědem

Výzva splněna jen napůl, jelikož se jednalo o pracovní den, nemohla jsem si dovolit až do oběda neotevřít maily. Sociální sítě ale splněny relativně bez problému. Konec konců, zjistila jsem, že nejproduktivnější jsem právě dopoledne a že nejvíc mou pracovní morálku ničí právě ranní procházení sociálních sítí. Proto i v práci používám StayFocusd a jsem o mnoho produktivnější.

11. den - Zhodnoť své závazky

Tady jsem trochu tápala, co je tím vlastně myšleno. Pro sebe jsem si to vyložila tak, že bych měla zhodnotit, co ve svém životě cítím jako závazek, a případně to nějak pozměnit. Nic převratného jsem neobjevila, všechny závazky jsou pro mě důležité a hodlám se jich nadále držet. Ale dokážu si představit, že někdo třeba lpí na něčem, co už pro něj ani není aktuální. Pokud jsem ale tenhle bod pochopila špatně, budu určitě ráda za tipy, jak jinak by se k němu dalo přistoupit.

12. den - Stanov si cíle pro tento rok

Uvědomila jsem si, že na sebe kladu velké nároky. Ráda bych totiž, aby tento rok byl zlomový v tom, že bych přišla na to, co od života vlastně chci, našla bych sebe a víc se v sobě vyznala. To je ale něco, co netuším, za jak dlouho zvládnu a pokud si dám limit do konce roku, a pak se to nesplní, budu zklamaná. Proto jsem se rozhodla, že cílem bude udělat v tomto směru aspoň nějaký pokrok. Někomu to možná zní docela pateticky, ale pro mě je to momentálně životní téma. Možná se o tom rozepíšu někdy podrobněji.

13. den - Vytřiď šatník

Není potřeba moc rozebírat. Šatník jsem vytřídila opravdu radikálně a pozvolna pracuju na vybudování minimalistického šatníku.

14. den - Udělej krok k naučení nové dovednosti

Mým dlouhodobým cílem je naučit se rusky. Pracuju na tom tak nějak střídavě a motivace mi dost kolísá. Tak jsem aspoň měla důvod si nad ruštinu zase sednout.

15. den - Zkoumej své denní zvyky

Tady jsem si uvědomila dost zlozvyků, které bych ráda změnila - ranní procházení sociálních sítí, ztrácení času na Facebooku v práci, občasné snídání v práci, stěžování si na maličkosti, závislost na sladkém po obědě, neschopnost donutit se ke cvičení, nepravidelné používání mezizubních kartáčků, atd. atd. Našla bych toho asi ještě spoustu. Pokouším se od té doby ke svým denním zvykům přistupovat vědoměji a přemýšlet nad tím, co dělám, proč to dělám a snažím se zlozvyky potlačit. Samozřejmě nejsem dokonalá a nebudu tady tvrdit, že se mi všechno daří. Beru ale jako pozitivum, že nad tím vůbec přemýšlím a snažím se s tím něco dělat.

16. den - 1 den nic nekupuj

To pro mě není až takový problém, pokud mám nakoupené jídlo na druhý den. Už delší dobu se mi daří nepodléhat tolik konzumu a reklamám, takže tenhle úkol pro mě nebyl nijak obtížný.

17. den - Procvičuj single tasking

V dnešní době, kdy se cení spíše multitasking je to určitě výzva. A pro mě zvlášť. Já jsem rozhodně typ člověka, který dělá dost nesystematicky několik věcí najednou a pak se divím, že jsem v tenzi a mám pocit, že se toho na mě valí strašně moc. Single tasking je v konečném důsledku pro mou práci mnohem víc efektivní, ač se mi to původně nezdálo. Naučila jsem se dodržovat takový rituál. Poté co přijdu do práce, napíšu si na kus papíru To do list se všemi jednotlivými úkony, co ten den musím v práci udělat. Píšu si tam fakt každou blbost. A pak je postupně odškrtávám a věnuju se vždy jen jednomu úkolu. Najednou se mi stává, že mám všechnu práci hotovou tři hodiny před koncem pracovní doby a mám konečně čas na věci, které pořád odkládám, protože tolik nehoří.

18. den - Pročisti Facebook (Unfiend/Unfollow)

Blíže jsem tento proces popsala v článku o sociálních sítích, takže to nebudu více rozebírat. Můžu jen říct, že je to překvapivě opět osvobozující.

19. den - Projdi se a zkoušej všímavost (minfulness)

Přiznám se, že začínám být na slovo mindfulness už trochu alergická, protože je to takový fenomén a strašný boom, že je to až otravné. Lidí už by snad k všímavosti vedli i svého psa. Protože jsem studovala psychoterapii, znám ten pojem už docela dlouhou dobu a učili jsme se o něm škole ještě dřív, než se rozpoutalo tohle šílenství. Jde prostě o to, že člověk je plně v přítomnosti a věnuje pozornost všemu, co jej obklopuje a působí na něj. Zaměřuje se na to, co se mu objevuje v mysli, ale neměl by ty myšlenky nijak hodnotit a ulpívat na nich. Znám člověka, který se všímavosti věnuje už několik let a opravdu to jde na něm vidět. Má neuvěřitelnou paměť, nemusí si nic zapisovat, je schopný se seznámit s 30 lidmi a zapamatovat si všechna jejich jména. Mindfulness je podobně jako meditace něco, co se musí hodně trénovat. Někdo i tvrdí, že je to určitý druh meditace. Co se týče téhle výzvy, je určitě zajímavé takhle se projít a pozorovat věci kolem. Přiznám se ale, že se tomu momentálně nijak víc nevěnuju. 

20. den - Žádná televize nebo videa, místo nich si čti

To bych si měla, stejně jako den bez internetu, do svého života zavést jako pravidelný zvyk. My teda televizi nemáme, ale na seriály na notebooku koukáme a videa taky sleduju. Najednou mi došlo, jak je den dlouhý, když jsem to vše vynechala! Už delší dobu uvažuju nad tím, že si zavedu den bez internetu a videí pravidelně každou sobotu nebo neděli. Uvidím, jak to půjde dlouhodobě a kdybych k tomu měla nějaké zásadní poznatky, určitě o tom napíšu.



21. den - 20 minut si piš deník

Asi nemusím říkat, že pro spoustu lidí má psaní deníku terapeutické účinky. Ostatně i blog je dost terapeutický, a myslím, že dost blogerů si právě z těchto důvodů blog založilo. Deník jsem nakonec psala déle než 20 minut, protože mě to pohltilo. A protože jsem v tu chvíli řešila jedno důležité téma, psala jsem o něm. A hle, když jsem si pak ten úryvek přečetla po dvou měsících, dalo mi to trochu jinou perspektivu.


22. den - Vymysli si relaxační rutinu před spaním

Už nějakou dobu před tím, než jsem se pustila do výzvy, jsem si občas před spaním pouštěla relaxační hudbu, otevřela okno v ložnici dokořán, lehla si a zavřela oči. Někdy jsem si taky přímo do sluchátek pouštěla meditační hudbu nebo hypnózu. Má to na mě uklidňující účinky. Jednou za čas se k tomu vracím. Někdy to dělám i tak, že si lehnu na zem. Připomnělo mi to, jak mi nedávno přítel říkal věc, která mě nejdřív rozesmála, ale pak mi došlo, jak je pravdivá. Říkal mi, že podle něj dospělí lidi tráví hrozně málo času na zemi (aspoň teda v Evropě, v některých zemích je normální na zemi i jíst). Porovnával to s dětmi, které se pořád někde válí, hrajou si na zemi a tak. Zkuste to někdy, lehněte si na zem, koukejte do stropu a třeba pusťte hudbu :).



23. den - Buď nenalíčená

Ehm, protože byl pracovní den a já bych zkrátka nikdy nikdy nešla do práce aspoň bez korektoru pod očima, prostě jsem tento úkol nesplnila. Ano, možná to má co dělat se sebevědomím, měla bych být schopná se přijmout taková jaká jsem a vyjít ven bez make upu, ale zatím mi to moc nejde.

24. den - Procvičuj si vděčnost

To je pro mě rozhodně dlouhodobá výzva. Pořád zapomínám na to být vděčná za věci, které se mi jeví jako samozřejmé a přitom vůbec tak samozřejmé nejsou (zdraví, rodina, milující přítel, střecha nad hlavou, život v zemi bez války). Je potřeba víc než jeden den, aby se člověk naučil za tohle všechno každý den poděkovat.

25. den - Celý den neplánuj, co budeš dělat

V práci samozřejmě plánovat musím, takže jsem tento úkol pojala v rámci osobního života. A opět velký objev - mám s tím dost problém! Jsem málo spontánní člověk, neumím jen tak dělat něco, co mě zrovna napadne. To dítě ve mně už asi spí, ale je tam, tak musím myslet na to, abych mu dávala prostor :).

26. den - Zjisti, co ti spouští stres

To pozoruju už delší dobu. Zjistila jsem, že stres se mi spouští hlavně ve chvílích, kdy nejde všechno podle plánu. Nejvíc se to projevilo asi v době, kdy kolegyně na měsíc onemocněla a já jsem musela všechno dělat jinak, než jak jsem byla zvyklá. Ale zjistit, co člověku spouští stres je půlka úspěchu, protože se dá naučit strategie, jak to zvládnout.

27. den - Vykliď šuplík s bordelem

Takový šuplík má snad každý z nás. U mě to byl šuplík s věcmi, které jsem prostě nevěděla, kam zařadit. V rámci KonMari jsem celý obsah toho šuplíku vyhodila nebo darovala.

28. den - Vzdej se nějakého cíle

Tohle jsem, přiznám se, moc nepochopila. Nemám totiž žádný cíl, kterého bych se chtěla vzdát. Možná kdyby mým cíle bylo, že si chci koupit nové boty, tak bych to v rámci minimalismu přehodnotila. Ale na nic jsem nepřišla.

29. den - Vypni notifikace

Třemi slovy NEJLEPŠÍ ÚKOL VÝZVY! Přestala jsem si připadat jako cvičený pejsek, který běží k mobilu každou chvíli kdy cinkne.

30. den - Zhodnoť svých pět posledních nákupů

Pojala jsem to tak, že jsem hodnotila poslední nákupy na Ebay. A zjistila jsem, že všech pět posledních věcí bylo absolutně k ničemu. Důležité zjištění :).


Pokud jste někdo dočetli až sem, jste borci, nebo jste fakt hodně motivovaní stát se minimalisty :). Ať tak nebo tak, je to hodno obdivu. Tak co, pustíte se do výzvy nebo už ji máte za sebou? Budu moc ráda, když mi dáte v komentářích vědět, jak se vám to daří.



Související články

8 komentářů:

  1. Super článek, myslím, že to brzo vyzkouším :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsem ráda, že Vás článek nalákal :). Přeju, ať Vás výzva baví :).

      Vymazat
  2. Do výzvy se určitě brzy pustím :) Chtěla bych se zeptat, kam jsi dala staré knížky. Doma jich mám plno a nevím, co s nimi.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Jano, s výzvou držím palce :). Některé knihy jsem prodala na serveru Trh knih, některé horší jsem dala do knihovny v místní Charitě a některé do Moravské zemské knihovny (tam spíš ty nové nebo v hodně dobrém stavu).

      Vymazat
    2. Ahoj, já jsem obešla antikvariáty, některé prodala na databazeknih.cz a zbytek jsem odnesla do Knihovny Jiřího Mahena, kde mají box na knihy, které potom najdou další využití. :)

      Vymazat
    3. Knihy davam do sdilen,ch knihovnicek.

      Vymazat
    4. Já jsem odnesl své knížky na piano v drážním vestibulu, které je k tomu určené.Seznámil jsem se při tom s pánem od security služby, který si polovinu hned vzal a měl radost.Další radost jsem měl, když si právě odložené knížky začali během chvilky rozebírat znudění cestující do vlaku :)

      Vymazat
  3. Zdravim, zajimavy clanek, krasne fotky i web, preji hodne zdaru a jako priznivec a nadsenec minimalismu i Konmari metody budu dale sledovat ��, k.

    OdpovědětVymazat

© 2016 Za málem. Většina fotografií na tomto blogu pochází z fotobanky unsplash.com. Používá technologii služby Blogger.