11. října 2018

Minimalismus a knihy

Někde jsem četla, že když přijdete na návštěvu k někomu, kdo nemá doma žádné knihy, měli byste utíkat pryč, protože člověka, který nečte přece nechcete mít v životě. Ale co když je to jen minimalista? Neumíte si představit být vášnivým čtenářem a zároveň nemít doma knihy?  Přestože momentálně sama vlastním jen 4 knihy, dokážu pochopit každého, kdo se knih jen těžko zbavuje, nebo je dokonce hromadí. Před třemi lety jsem na tom byla stejně.

Hromadič knih

Nikdy jsem nebyla vášnivý čtenář, který měsíčně přečte pět knih, přesto jsem milovala mít jich doma hodně. Moje čtecí vášně se objevují ve vlnách - někdy čtu každý den po dobu třeba dovou měsíců, a potom zas půl roku nečtu, kromě článků, nic. Ráda jsem chodila do knihkupectví a ještě raději do antikvariátů. Právě z druhé ruky jsem domů nejřastěji nosila skvělé úlovky za 10 kč apod. Někdy jsem si koupila knihu, která mě zaujala jen svým názvem a nevěděla jsem o ní nic, jindy jsem si s nadšeným vykřikováním "to je zadarmo" kupovala nějakou klasiku, kterou přece musí mít každý doma. Tak se mi knihy hromadily, já je nestíhala číst a měla jsem z toho akorát výčitky svědomí. Navíc se mi běžně stávalo, že jsem měla rozečtených třeba i pět knih a měla jsem z toho v hlavě pěkný bordel.

Sejde z očí, sejde z mysli...

Když jsem se pustila do vyklízení a třídění věcí podle Marie Kondo, vyzkoušela jsem si nejprve na oblečení, jak osvobozující je to pocit. Hned druhou kategorií byly knihy, tam se mi ulevilo snad ještě víc. Všechny ty knihy, které na mě koukaly z poliček a soudily mě za to, že je nečtu, najednou zmizely, a mně jakoby z mysli zmizelo něco, co tam už delší dobu překáželo. Dnes si už samozřejmě nepamatuju snad ani jednu z těch knih, takže myslím, že tak zásadní pro mě nebyly.

Minimalismus ve čtení

Zbavení se většiny knih rozhodně neznamená, že bych teď nečetla. Dokonce mi připadá, že čtu paradoxně víc, než když jsem doma měla ty hordy knih. Asi je to právě tím, že zmizel ten pocit, že bych měla číst. Taky jsem si konečně přiznala, že nikdy nepřečtu vše a nebudu ve všem v obraze. To je taky celkem velká úleva. Někdy jsem měla pocit, že je toho k přečtení tolik, až přišla rozhodovací paralýza, kde vlastně začít. Často jsem si ukládala do záložek články, které mě zaujaly online, a to pak byl stejný případ jako s těmi knihami na poličce.


Jak je to u mě se čtením teď?

  • nikdy nečtu víc knih najednou
  • knihy si buď půjčuju nebo je mám v elektronické podobě
  • knihu si koupím jedině, pokud si myslím, že bych ji chtěla číst víckrát a vracet se k ní
  • pokud kniha nesplní předpoklad z předchozího bodu, posílám ji dál
  • nezlobím se na sebe, když třeba půl roku vůbec nečtu
  • nemám ambice přečíst všechno, co by mohlo být zajímavé

Čtečka je pro barbary! Nebo ne?

Rozhodně budu vždy upřednostňovat reálnou knížku před čtečkou. Před pár lety jsem nechápala, jak někdo může mít čtečku - to jsou přece barbaři, vůbec neumí ocenit vůni knížky a ten pocit při listování knihou! Myslela jsem si, že bych si čtečku nikdy nekoupila. Pak jsme ale byli v Thajsku, dva kamarádi tam čtečky měli a já jsem se přistihla, že jsem zatoužila po té svobodě vybrat si z několika knih podle momentální nálady, chtěla jsem mít možnost vzít si na cesty hned několik kih, nemuset řešit, jestli kniha není moc těžká nebo nezabírá moc místa v batohu. Za pár měsíců jsem čtečku dostala od Matěje, a je to prostě paráda! Kromě výhod při cestování se mi taky líbí, že se můžu kdykoliv rozhodnout, že si chci přečíst nějakou knihu, okamžitě ji koupit online a začít číst.

Druhá šance pro knihy

Když už se rozhodnete knih zbavit, můžete možná tápat, kam s nimi. Já se je zpočátku snažila prodávat v různých facebookových skupinách, ale to bylo strašně pracné (to se netýká jen knih) - musíte vše nafotit, lidi mají milion dotazů, domlouváte se na předání, oni pak nepřijdou, zkrátka zdálo se mi, že v tom topím děsně moc času. Nakonec jsem většinu knih darovala do knihovny. Knihy které byly v hodně dobrém stavu a byly drahé, jsem prodala přes Trh knih, tam totiž nemusíte nic fotit ani řešit - za malou provizi za vás vše řeší oni, dokonce vám i přijde smska, když si někdo vaši knihu koupí. Další variantou jsou i nadační obchody nebo bazárky s kamarády, o kterých jsem pala tady

Tak co? Pustíte se taky do třídění knihovny? A jak to máte s čtečkami? Dejte mi vědět v komentářích pod článkem, těším se :).

Související články

11 komentářů:

  1. Diky za clanek:-)
    ..jsem taky knihosberac,ale posledni dobou se odprostuju i od toho...rozhodne nepotrebuju sbirat beletrii,kterou prectu jednou a navic je casto dostupna v knihovne...tak spis inklinuju k tem,co si otevru vicekrat...darovavam knizky knihovne a kdyz je nevyuzuje sama, prodava jejna kniznim bazaru,coz beru jako prispevek na jeji provoz a koupi novych knih... Jen pro zajimavost,prozradila byste,ktere jsou pro vas ty 4, ktere vamktere za to je mit?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nejak se mi to na mobilu upsalo:ktere vam vam stoji za to je mit?

      Vymazat
  2. Taky knihy prodávám na trhu knih, dřív jsem byla velký nákupčí knih, jak jsem se dostala do knihkupectví, vždy jsem si 3 až 4 kousky odnesla, co jsem zjistila , že mám přes 1000 knih, nekompromisně jsem je začala prodávat, navíc jsem začala nosit brýle a nečtu jako dřív. Ostatní věci taky redukuji , je to super pocit !

    OdpovědětVymazat
  3. :)Mám jich rozhodně víc jak vy, ale jsou mé oblíbené, ke kterým se chci vracet, společně i s dětmi a převážně to jsou knihy, které mi jednoduše zdvihnou náladu a jak říká M.Kondo, dělají mi radost...
    Horší je to s manželem. Knihy miluje, zkupuje antikvariáty a vyžívá se v tom, je prostě vlastnit a dívat se na přeplněnou knihovnu. Tak čekám, kdy ho to přejde a jestli vůbec někdy :-)))

    OdpovědětVymazat
  4. U knih má člověk nějak naočkovaný pocit, že je mít má. Já jsem došla k tomu, že mám tak max. 30 oblíbených, ke kterým se vracím, a zbytek nepotřebuju. Díky za knihovny a půjčování mezi kamarády!

    OdpovědětVymazat
  5. Skvělý článek! :) Já jsem taky psal o knižním minimalismu, a kdyby tě zajímalo jak jsem se s ním vypořádal, budu moc moc moc rád, když si hopřečteš: http://dvazelenaci.cz/jak-na-knizni-minimalismus-2/
    Matouš

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky za komentář, Matouši :). Na článek se kouknu, díky!

      Vymazat
  6. U knih, které už nejsou úplně prodejné, je možné využít různých knihobudek a polic "čtenáři čtenářům". Překvapilo mě, že nového majitele velmi rychle našly i knihy, u kterých jsem to už moc nečekal.

    OdpovědětVymazat
  7. U nás doma vždycky platilo pravidlo že '' knihy se nevyhazují ani neprodávají ''. U nás se knihy prostě hromadí a hromadí i když je to sebevetsi brak. Svoji knihovnu jsem už dost zmenšila. Buď trh knih, online antikvariát nebo, a tak pašuji z domu i další knihy, je dávám do veřejných knihoven v kavárnách. Sa si tam občas něco půjčím. Každopádně, knihy miluji a mám jich pár, které si určitě nechám. Ale už to není 250 ale třeba 40.coz je na mě opravdu pokrok. Jinak díky za článek

    OdpovědětVymazat
  8. Čím víc si o minimalizování čtu, vidím, že je to fakt trend, kterej ještě hodně poroste. Všichni začínáme stejně - šatníkem a knihama :)

    Taky jsem se do toho pustil a ještě na tom vydělal. V knihovně jsem měl kousek, kterej pro mě neměl hodnotu, pro fanoušky komiksů ale shodou okolností jo :)

    https://cavalh.eu/2022/01/06/to-vyhod/

    OdpovědětVymazat
  9. Jsem na 170 knihách ve fyzické podobě z 3500! Níž už to nepůjde, to jsou vyloženě srdeční kousky, ale je to dobrý skok.

    OdpovědětVymazat

© 2016 Za málem. Většina fotografií na tomto blogu pochází z fotobanky unsplash.com. Používá technologii služby Blogger.