19. listopadu 2020

Jak mít slow fashion šatník a neutratit za něj majlant

Když jsem se před nějakými sedmi lety dozvěděla, co je pomalá a rychlá móda (používám občas český a občas anglický výraz, abych nemusela pořád dokola psát to samé :D), celkem mě to šokovalo a rozhodně jsem se nechtěla na hrůze rychlé módy dál podílet. Jenže představa mít vše v šatníku slow fashion, pro mě byla naprosto nereálná, vůbec jsem nevěděla, jak toho docílit, zdálo se mi, že fast fashion je všude. V té době jsem nakupovala v klasických řetězcích typu HM, Reserved apod. a taky jsem byla celkem shopaholička, měla jsem oblečení hrozně moc.

Tehdy jsem to ještě nějakou dobu nechala být, ale čím víc se o tomhle problému mluvilo, tím víc to ve mně hlodalo. Navíc jsem se pomalu začala zajímat i o minimalismus. Takže jsem si řekla, že s fast fashion prostě skoncuju. Jenže to vůbec nebylo jednoduché. Jako to u mě často bývá, chtěla jsem všechno hned a skoro ze dne na den, a taky jsem chtěla buď všechno nebo nic. Nemá přece smysl snažit se, když to není na 100%, že?

Samozřejmě tenhle postoj a nasazení neměl dlouhého trvání, prostě jsem to po čase vzdala a přestala jsem to řešit. Teď po pár letech se ale ukazuje, že jsem ke slow fashion šatníku přeci jen došla a to bez velké snahy a zaměření přímo na tenhle cíl. Jak to?

Pomalé nakupování vede k pomalému šatníku

Uvědomila jsem si, že zásady, které v nakupování oblečení dodržuju, postupně způsobily, že se v mém šatníku začaly objevovat převážně věci, které odpovídají spíš pomalé než rychlé módě. Hodně za to vděčím minimalismu.

1. Nesnažte se, aby to bylo hned

Jak je patrné už z úvodu článku, nemá smysl chtít, aby se váš šatník změnil ze dne na den, a už vůbec nemá smysl zbavovat se oblečení, které jste už koupili, pokud ho stále chcete nosit. Naopak, když už něco z fast fashion máte, snažte se, aby daná věc byla co nejvíc nošena, ať z ní dostanete co nejvíc a nemusela být vyrobena na druhém konci světa v hrozných podmínkách zbytečně.
Přistupujte k celé proměně pomalu a bez tlaku na sebe. Neřešte, co jste už koupili a zaměřte se na to, co případně kupovat budete. Ale ani tady nemusíte být vždycky stoprocentní. Sama moc dobře znám chvíle, kdy sháníte něco konkrétního, ale už třeba nemáte čas hledat slow fashion variantu anebo na ni v danou chvíli nemáte finance. Pravda je taková, že nakupování etické a pomalé módy je rozhodně časově náročnější než zajít do obchoďáku. Většinou to obnáší průzkum trhu a dané značky, kterou třeba zvažujete, anebo přehrabování v sekáči.

Neklaďte si na sebe hned od začátku požadavek, že od teď už nikdy za žádnou cenu nekoupíte nic z fast fashion, protože není snadné to hned dodržet a mohli byste být ze sebe zklamaní a ztratit motivaci. Jednou za čas si to odpusťte.

2. Kupujte jen to, co opravdu potřebujete a budete nosit

Minimalismus je pro slow fashion ten nejlepší předpoklad. Když chcete nakupovat u lokálních tvůrců a malých značek, zjistíte, že takové oblečení je často celkem drahé (až když jsem začala sama šít, zjistila jsem, že ty ceny jsou oprávněné). Pokud tedy chcete mít šatník se spoustou kusů oblečení, je jasné, že to vyjde dost draho.

Moje rada je, zminimalizujte svůj šatník jen na to opravdu nejnutnější a na to, co budete nosit. Ideálně tak, aby se daly kousky dobře kombinovat. Nekupujte věci jen proto, že jsou krásné a líbí se vám, ale zamyslete se nad tím, jestli je opravdu budete nosit.

3. Nakupujte z druhé ruky / Zkuste SWAP

Tímto způsobem můžete nosit i oblečení fast fashion značek a nemusíte mít výčitky svědomí. Ty věci už jednou někdo koupil a už jsou v oběhu. Vy přispějete k tomu, že se prodlouží jejich životnost u dalšího majitele a zároveň přímo nepodpoříte fast fashion. Navíc je to mnohem levnější varianta než nakupovat etické oblečení od lokálních tvůrců.

Pro SWAP doporučuju Facebookové skupiny, ta brněnská funguje moc dobře. Napište mi do komentáře, jak je na tom vaše město :). Někdy se také pořádají i SWAPové akce, kam můžete přijít, ale to je v současné době covidové neaktuální.

4. Využívejte wish list/měsíční seznam

Pokud někdy budete mít nutkání koupit si něco z fast fashion řetězce, nejprve si danou věc napište na seznam a počkejte, zda daný kus oblečení budete chtít i po nějaké době. Čím déle to vydržíte, tím je větší šance, že na tu věc zapomenete anebo si uvědomíte, že ji vlastně nepotřebujete anebo že dokonce něco podobného už máte.

5. Nesledujte na sociálních sítích žádné fast fashion značky

Co oči nevidí... Vyhněte se pokušení co nejvíc to jde. Zrušte odebírání newsletterů značek, kde jste kdysi nakupovali a nesledujte je ani na sítích. Nějaké novinky nebo slevy pak půjdou mimo vás.

6. Nechoďte do obchodů "na čumendu"

Stejný princip jako v bodu výše, s tou výhodou, že je mnohem jednodušeji proveditelný. Na internetu na nás číhají reklamy všude a jsou hodně chytré. V reálném světě se dá takovým pokušením celkem snadno vyhnout.

7. Zaměřte se na kvalitu

Pokud budete chtít mít v šatníku jen kvalitní kousky, je dost nepravděpodobné, že byste nakupovali většinu věcí ve fast fashion řetězcích. Tam aby člověk pohledal kvalitní materiál a dobře střižené a ušité oblečení. Nespokojte se s kusem hadru, který má po pár vypráních žmolky, je z umělého materiálu anebo má šev místo naboku v polovině zad. Ani pokud ten hadr stojí 149 Kč. Jeden moudrý člověk řekl, že není tak bohatý, aby si mohl dovolit kupovat levné věci.

8. Oblečení na každodenní vs. příležitostné nošení

S touhle myšlenkou jsem se setkala před několika lety při poslechu podcastu, jehož název si už nepamatuju. Autorka tam zmiňovala, že se jí zdá nelogické, aby lidé utráceli stovky až tisíce za oblečení, pro zvláštní příležitosti, které si na sebe vezmou jednou až dvakrát za rok (do divadla nebo na svatbu) a naopak oblečení na každodenní nošení a základní kousky šatníku pořizovali ve slevách a z nekvalitních materiálů.

To dává ohromný smysl! Přece to, co nosím každý den, chci mít kvalitní, aby mi to co nejvíc vydrželo a bylo mi to na těle příjemné, nebo ne? I díky téhle myšlence jsem se konečně odhodlala investovat do kvalitního spodního prádla, které sice není levné (za jedny kalhotky dáte třeba tolik co v háemku za balení, kde jsou troje), ale je to něco, co nosím denně a navíc na těch nejintimnějších místech, takže kde jinde si dopřát kvalitu?

9. Podpořte malé lokální značky

Vedle nakupování z druhé ruky, je podpora lokálních tvůrců a malých značek další cestou, jak mít slow fashion šatník. Lokální tvůrci většinou používají kvalitní materiály a jejich oblečení je ušité v podmínkách, které je nesrovnatelné s podmínkami žen (a dětí!), které pracují pro fast fashion značky.

Samozřejmě i tady je však potřeba ověřovat! Jednoduché pravidlo je to, že značka, která vyrábí své oblečení eticky, se nemá za co stydět, proto jsou jejich stránky zcela srozumitelné, nic nezamlžují a velmi snadno dohledáte původ jejich zboží. Jakmile si nejste jisti, zeptejte se, protože i podle stylu komunikace poznáte, zda je to značka, které se dá věřit. Pokud se vám něco nezdá, věřte svému instinktu. Doporučuju zjistit si něco o greenwashingu, který se bohužel rozmáhá.

10. Ušijte (přešijte) si sami

Co může být víc slow, než si sám něco ušít? Anebo, a to už je pro fajnšmekry, přešít nějaké staré oblečení na nové?

––––––

A jaké jsou vaše tipy, jak docílit pomalého šatníku? A ušili jste si někdy něco na sebe? Dejte mi vědět, moc mě to zajímá :).

Související články

7 komentářů:

  1. Za mě je nejlepší varianta etického šatníku koupit si bio bavlnu s certifikátem GOTS, dát jí mé šikovné švadlence a nechat si ušít přesně to, co opravdu potřebuji na míru. Je to levnější varianta, než slow fashion obchůdky a taky podpořím lokálního tvůrce. Takhle jsem si nechala ušít trička (etické triko 400, -/kus i s látkou) nebo spodní prádlo (kalhotky s bio bavlny za 100,-/kus i s látkou) ���� na takové ceny se prostě nikdy jinde nedostanu. Šít jsem zkoušela a jsem šílený antitalent ����‍♀️
    Dana

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Opravdu tak levně s látkou i prací? To se mi nechce věřit, že se to té krejčové vyplatí. 😱 Ale jinak nechat si síť na míru je skvělá varianta. 👌

      Smazat
    2. Opravdu tak levně s látkou i prací? To se mi nechce věřit, že se to té krejčové vyplatí. 😱 Ale jinak nechat si síť na míru je skvělá varianta. 👌

      Smazat
  2. Děkuji za zajímavý článek. Mně přijde jako dobrá strategie, když člověk vyklízí šatník (a děsí se těch věcí, které nenosil, nebo měl jednou na sobě, jsou ze špatného materiálu, nebo se hodně změnily po vyprání), analyzovat si, odkud jsou ty kousky, které nosí naopak pořád dokola. Já takto beru na milost i věci z (některých) řetězců (což asi není úplně ideální v rámci slow fashion, ale když jsou z druhé ruky, tak by to mohlo jít :-). Ale je pravda, že i dříve "lepší" řetězce se kvalitou hodně pokazily, materiály jsou umělejší a střihy co nejjednodušší. A navíc to u nás (v poměru k platům) není zas tak levná móda, jako třeba v Anglii. Etickou stránku ani nezmiňuji.

    OdpovědětSmazat

© 2016 Za málem. Většina fotografií na tomto blogu pochází z fotobanky unsplash.com. Používá technologii služby Blogger.