20. ledna 2018

Jak na pomalou módu

Minimalismus jde podle mě ruku v ruce s udržitelným způsobem života, což se odráží taky v tom, jakým způsobem nakupuju oblečení. Samozřejmě první a nejdůležitější zásada pro mě je, nakupovat jen to, co opravdu potřebuju a vyhýbat se impulzivním nákupům. V praxi to znamená, že nakupuju, případně vyměňuju (dočtete se dále) oblečení zhruba jednou za půl roku, někdy méně. Když už ale opravdu potřebuju něco nového do svého šatníku, je pro mě důležité přemýšlet taky nad tím, odkud se ten kousek vzal, kdo ho ušil a za jakých podmínek. Prostě nechci podporovat firmy, pro které šijí dělníci na druhém konci světa za nedůstojnou mzdu v nebezpečných podmínkách. Navíc se mi většina kousků za 99,90 Kč brzy rozpadla. Když někde vidím něco podezřele levného (ani to nemusí být oblečení, týká se to třeba i dekorací do bytu), říkám si, že to nebude jen tak. Pravděpodobně za tím stojí vykořisťování někde daleko, kde to nevidíme. V tomto článku se nebudu podrobně věnovat tomu, co je pomalá a rychlá móda. Říkám si, že kdo na článek se zájmem klikl, asi to už ví. Kdybyste přece jen tápali, může pomoct tento článek nebo sledujte organizaci Na zemi. Takže jaké jsou možnosti, pokud chcete zvolit cestu pomalé módy?

Sekáče

V sekáči můžete s čistým svědomím nakupovat oblečení od klasických řetězců jako je H&M, Zara apod., protože daný kousek už jednou někdo koupil, takže tyhle firmy nepodpoříte. Navíc přispějete k tomu, že se oblečení, které je ještě v pořádku a  nositelné, využije dál a neskončí někde na skládce. Na výrobu kousku ze sekáče nebyly využívány žádné nové zdroje, takže je to i nejudržitelnější způsob nakupování oblečení. Výhodou je, že v sekáčích můžete najít opravdické poklady, ať už jde o styl z dob minulých, který v dnešních obchodech jen tak neseženete, nebo třeba o kašmírový svetr za 15 Kč. Nevýhodou je, že prostě musíte hledat a hledat, a mnohdy můžete odejít s prázdnou, zvlášť pokud sháníte hodně specifickou věc. Chápu, že kdo se v tomhle moc nevyžívá, asi tímhle nechce ztrácet čas. Pro tento případ je vhodný můj druhý tip.

Bazárky s kamarádkami

Skoro každá ženská (a vsadím se, že i chlap) má doma čas od času něco, co nenosí, tak proč to nedat dohromady ve skupině a nevyměnit? Tohle děláme s holkama pravidelně. Každá posbírá doma oblečení, které už nenosí a přinese ho na večírek. Potom postupně prezentujeme daný kus oblečení a ostatní se hádají, kdo si ho zkusí první :). Kousky vyměňujeme nezávisle na jejich původní ceně nebo na tom, kdo toho kolik přinesl a kolik si toho odnáší. Navíc, můžu vám říct, že je to neskutečná radost, když vidíte, že svetr, který se vám doma válel nevyužitý, udělal radost vaší kamarádce a hlavně pak vidíte, že ho fakt nosí a sluší jí :). 

Pokud kolem sebe nemáte podobné nadšenkyně, nevadí. Třeba se vám podaří najít nějakou oficiálně organizovanou akci, kde to funguje podobně. A když ne, můžete ji zkusit zorganizovat sami. K čemu máme ty internety, že jo? V Brně je to například pravidelně pořádaná Hadrárna. Tam už to většinou nefunguje na principu výměny, ale normálně za oblečení platíte. Nicméně dá se vyjednávat a vidíte, kdo oblečení nosil. Já jsem tam jednu dobu měla oblíbenou prodejkyni, která má podobný vkus jako já, a věděla jsem, že u ní vždy něco najdu.

Nemůžu nezmínit Vinted (bývalý Votoč vohoz), ačkoliv by mohl patřit spíš do bodu výše. Je to ale trochu jiný sekáč, řekněme že i sociální síť. Můžete tam oblečení prodávat, kupovat, měnit, nebo i dávat zadarmo. Najdete si své oblíbené prodejce, se kterými máte třeba podobný vkus, a hlavně si tam můžete najít přesně to, co hledáte, aniž byste se museli prohrabovat hromádkami hader, jak to v některých kamenných sekáčích bývá. 

Česká výroba a Fair trade

Když nechcete tričko vyrobené v Bangladéši, není lepší řešení, než si sehnat takové, které bylo ušité v Česku. Jasně, je to malinko složitější, nenajdete ho v každém obchodě a i cena bude vyšší. Věřím ale tomu, že kdo má chuť se o slow fashion zajímat, tohle ho nezastaví. Navíc se to krásně doplňuje s minimalismem, protože když si nebudete moct oblečení impulzivně koupit v kdejakém řetězci, donutí vás to hledat, věnovat výběru čas. To způsobí, že si koupi třeba ještě rozmyslíte (pokud danou věc zas tak nepotřebujete), no a pokud ne, budete mít s největší pravděpodobností mnohem kvalitnější kus než třeba z H&M. Samozřejmě se i tak může stát, že se vám tričko začne párat. Podle mojí zkušenosti je ale mnohem jednodušší zboží případně reklamovat u malých lokálních firem než ve velkých řetězcích. Tyhle firmy většinou bývají o dost vstřícnější a mají větší zájem o zákazníka.

A že vůbec nevíte, kde hledat? Je fakt, že se v tom člověk na začátku může trochu ztratit. Já jsem na tohle téma našla podnětnou diskuzi na Vinted, kde uživatelky doporučují, kde nakupují etickou módu. Taky je fajn prohledat Fler, kde je spousta šikovných a tvořivých lidí. V Brně doporučuju třeba Reparádu nebo Naše věci. Zapomenout nesmím ani na Vasky ze Zlína, od kterých mám zimní boty, a je to po dlouhé době, co mi drží už druhou sezónu a věřím, že ještě pár sezón držet budou. Doporučuju taky chodit na různé Dyzajn markety, kde čeští tvůrci prodávají své výrobky. No zkrátka když člověk hledá, najde.

Nemusíte vždycky sázet jen na českou výrobu. Můžete se řídit taky označením Fair trade (férový obchod). Seznam dalších značek, které se zabývají férovou módou najdete zde.

Šití

Asi jste si všimli, že šít si vlastní oblečení, se opět vrací do módy. Já sama jsem šít začala před třemi lety, když jsem se přihlásila do kurzu. Věřte mi, že jsem si myslela, že na ruční práce budu levá, a nevěřila jsem, že mě to bude bavit (jsem dost netrpělivý člověk). Nakonec mě šití nadchlo a trpělivost si díky šití trénuju. Začala jsem dokonce i vyšívat. Už jsem si ušila několik sukní, mikinu, dvoje šaty, trička, a teď zrovna pracuju na takovém svetrokabátku  kapucí. Když to zvládnu já, tak i vy, fakt! Nebudu vám lhát, to moje šití není dokonalé, často nešiju úplně rovně, ale říkám si, že je aspoň v detailu vidět, že jsem to šila sama :). Ale dobře, chápu, že ne každému se do toho vůbec chce pouštět, takže doporučuju třeba oslovit někoho v okolí, o kom víte, že šije. Třeba se mu bude hodit nějaký přivýdělek.

Zlatá střední cesta

Ráda bych zdůraznila, že není potřeba nic hnát do extrému. Co si budeme nalhávat, nakupovat slow fashion je prostě obtížnější (co se týče dostupnosti i ceny). Pokud se vám daří vše nakupovat mimo klasické řetězce, jste skvělí a můžete se pochválit. Ale pochvalte se i když se vám to daří jen trochu. Nebuďme na sebe přísní. Podle mě je úspěch už jen to, že nad něčím takovým přemýšlíme a snažíme se hledat alternativy. Když si jednou za čas něco koupím v klasickém řetězci, nejsem na sebe naštvaná. Někdy prostě danou věc potřebuju rychle, nemám na slow fashion alternativu peníze nebo se mi ji nedaří sehnat. Říkám si, že když budeme v nakupování oblečení minimalisty a budeme opravdu kupovat jen to, co je potřeba, už to samo o sobě udělá velký rozdíl!

Ráda bych se víc naučila nakupovat v sekáčích, ale ne vždy mám trpělivost tam hledat. V posledních letech mě nejvíc zásobují bazárky s kamarádkami a moje šití :). A jaké jsou vaše tipy na pomalou módu? Využíváte některou z možností, o které jsem psala?

Související články

1 komentář:

  1. Děkuji za podnětný článek. Přijde mi, že zajímavé možnosti v posledních letech přibývají jakou houby po dešti. Doporučuji např. https://eshop.bohempia.eu, kde mají hezké boty i trička za dostupnou cenu, http://www.nila.cz má taky spoustu pěkných věcí z udržitelné módy (byť je to trochu dražší), nebo např. http://www.buga.cz, kteří šijí v ČR...
    Tereza

    OdpovědětVymazat

© 2016 Za málem. Většina fotografií na tomto blogu pochází z fotobanky unsplash.com. Používá technologii služby Blogger.