14 signálů, podle kterých poznáte, že máte moc věcí
- Často doma nemůžete něco najít
- Při úklidu nacházíte překvapivé předměty
- Dlouho vám trvá, než si vyberete, co na sebe
- Máte doma předměty, které nemají své místo
- Úklid trvá věčně
- Při úklidu nevíte, kde začít
- Věci přetékají ze šuplíků a poliček
- Koupili jste omylem něco, co jste už doma měli
- Cítíte se doma zavalení a zahlcení
- Vymýšlíte, jak přeorganizovat nábytek, abyste získali víc prostoru
- Máte doma předměty, které vyvolávají pocity viny
- Lékárnička nebo špajz jsou plné prošlých věcí
- Máte doma rozbité věci
- Často přemisťujete věci
Napadají vás ještě nějaké další signály? Máte s něčím z jmenovaného zkušenost? Budu ráda, když mi dáte vědět v komentářích.
Přijdu domů a místo odpočinku mám pocit, že se na mě odevšad valí nějaké věci...
OdpovědětVymazatPřijdu domů a místo odpočinku mám pocit, že se na mě odevšad valí nějaké věci...
OdpovědětVymazatTento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazatNaštěstí žádný z bodů se nás v mojí domácnosti netýká, ale u mé matky nebo tchýně tam bych se vyřádila.
OdpovědětVymazatMně je úplně úzko, když si to čtu a jsem vážně vděčná, že se mě to netýká :)
OdpovědětVymazatSimple living: Tři věci, kterých se zbavit na podzim
To já taky, ale bývala to kdysi realita i u nás doma.
VymazatU nás doma platí skoro vše. Ještě bydlím u rodičů (kvůli distanční výuce je to pro mne doma výhodnější). Máme velký třígenerační dům a věci jsou prakticky všude. O minimalismus jsem se začala zajímat už jako teenagerka a v té době to byl docela boj. Mamka má např. schované všechny bundy, co od puberty vlastnila. Dost jsme se kvůli tomu dohadovaly, protože všechny věšáky v domě byly plné jejího oblečení (typu 10 skoro stejných větrovek na zahradu). Máme tu na dožití i babičku a ta je v tomto taky strašný maximalista, nic se nesmí vyhodit. Do teď si pamatuju, jak jsem si ze svého pokoje vytřídila nějaké věci, co jsem chtěla po škole odvézt do charitativního obchůdku a když jsem se po škole vrátila, krabice zmizela. Babičce bylo věcí líto, takže je vzala a "rozstrkala" do všech poliček po celém domě. Když jsem si s tím konfrontovala, že to byly moje věci, dozvěděla jsem se, že si nevážím peněz a že ty věci jsou ještě hezké, takže je vyhazovat nebudeme a hotovo. Dřív jsme se tedy kvůli tomu doma hodně hádali, ale teď už spíš zkouším ukazovat, jak je to jednodušší, když tohoto člověk nemá tolik. Jde to pomalu, ale když mamka vidí, jak je všechno snazší, když toho tolik není, samotné jí to začíná vrtat hlavou a začíná se věcí zbavovat. :)
OdpovědětVymazat