Minimalistická a udržitelná výbavička pro miminko III – co jsme (ne)využili a co dokoupili
V minulém článku této série jsem slíbila, že přijde ještě shrnutí toho, co nám ve výbavičce chybělo a co jsme naopak vůbec nevyužili. Pokud jste nečetli minulý článek, doporučuju si ho alespoň proletět očima, abyste viděli, co jsme pořídili a co ne.
Co jsme nevyužili
Co jsme nevyužili vůbec anebo méně než jsme si představovali.Oblečení
Kdybych pořizovala výbavičku teď, rozhodně bych pořídila méně oblečení, a to jsme ho ani tak neměli mnoho. Pro představu, veškeré oblečení, včetně fusaku, zimních věcí a nějakých deček, se nám vešlo do dvou šuplíků komody z Ikey. Jak jsem psala v minulém článku, naprosto nepraktické pro nás byly body s krátkým rukávem, trička (bez zapínání v rozkroku), dupačky se zapínáním na ramenou a první měsíc jsme si vystačili jen se čtyřmi overaly, které jsme točili pořád dokola, protože jsme byli skoro pořád doma.Na druhou stranu nemá smysl se snažit mít toho za každou cenu co nejméně a potom v šestinedělí stresovat, že nemáte miminko do čeho obléct. Taky je něco jiného, když máte miminko, které hodně blinká, to je potřeba oblečení víc.
Teď je Vilíkovi 11 měsíců a nám se pomalu tenčí zásoby půjčeného oblečení, takže už čím dál více začínám něco i nakupovat. I tak je to ale pořád vše z druhé ruky anebo sem tam i SWAP. Nových věcí má Vilík opravdu pomálu, a to jsou věci, které dostane od babiček (po předchozí konzultaci) a často to bývá třeba merino anebo něco, do čeho chceme více investovat.
Lehátko do vaničky
Použili jsme jednou, když jsme ještě měli strach s miminkem manipulovat, ale hned pak už jsme to zvládali bez, naopak se nám zdálo, že lehátko je spíš na obtíž.Osušky
Nevyužili jsme klasické froté osušky pro miminko s kapucí, které jsem sehnala ze SWAPu. Na začátku se mi zdály pro Viléma moc hrubé, utírali jsme jen bambusovou plenou. No a tak jsme si na tu plenu zvykli, že ji využíváme dodnes, je celkem velká.Kojicí polštář
Ten jsem nevyužívala ke kojení, teda aspoň většinu času ne. Na začátku, než jsme se kojení naučili (ano, fakt to není vždycky přirozené a intuitivní :-O) jsem si jím občas Vilíka podepřela, ale většinu času byl kojicí polštář zábranou, aby nám Vilík nespadl z postele, protože spí s náma. Za mě se dá ale miminko při kojení podepřít vlastně jakýmkoliv jiným polštářem. Jde hlavně o správnou techniku a je potřeba si najít takovou polohu, aby kojení nebylo nepříjemné a aby se maminka k mimču nemusela nijak naklánět apod.
Monitor dechu
Ten jsme využili asi první 4 měsíce, ale naplno jen do doby, než s námi začal spát Vilém v posteli, což bylo okolo druhého měsíce. U společného spaní se monitor používat nedá a taky to nemá smysl, monitor je máma :D. Pak jsme ho ještě nějakou dobu používali na denní spaní, ale když se v něm vybily baterky, už jsme je nikdy nevyměnili. Rozhodně ale rozumím lidem, kteří monitor používají, první týdny jsem se v noci zděšeně budila, jestli Vilém dýchá a pohled na blikající zelené světýlko mě vždycky hned uklidnil. Potom už ale prostě nebyl potřeba.Olejíček
Vilém má zatím úplně normální pokožku, ani ne mastící, ani ne suchou. Nikdy jsme si nenavykli ho nějak preventivně anebo po každém koupání mazat. Párkrát na začátku jsme ho namazali, protože se "svlíkal z kůže" a byl trochu sušší, ale to je někdy u novorozenců normální, a od té doby vůbec není suchý.Co jsme pořídili dodatečně po porodu
Odsávačka mléka
Na první dny jsme půjčili profi automatickou odsávačku z lékárny, protože se mi mléko spustilo pořádně asi až pátý den a už v porodnici mě vystresovali tím, že Vilík nepřibírá a já mám málo mléka. Naštěstí jsem hned volala laktační poradkyni a vše jsme vyřešily. Mechanickou odsávačku mám půjčenou od švagrové, tu jsem taky celkem využila.Odsávačka hlenů
Dopředu jsme ji neměli, pořídili jsme až při prvních problémech s rýmou. Koupili jsme klasiku, co se nasazuje na vysavač. Existují i nějaké na baterku, co nedělají hluk, ale podle recenzí jsem usoudila, že jsou k ničemu.Houpátko/lehátko/sedátko
Tohle je hned vedle šátku a nosítka naprosto nedocenitelný pomocník, kterého jsme využívali denně až skoro do 11. měsíce. Fyzioterapeuti to moc nedoporučují a prý tam dítě nemá trávit moc času, ale jsou chvíle, kdy se prostě hodí. Zejména pro miminko, které má reflux a dělá mu dobře vertikální poloha (i proto se Vilém tak uklidňoval v šátku) a vy ho potřebujete na chvíli odložit, jenže vleže na zádech pláče a pláče. V houpátku může koukat, co se děje kolem a navíc se tam dá připoutat, takže jsem to využila i když třeba někdo zvonil a já musela rychle běžet ke dveřím a nemusela jsem mít strach, že si Vilík něco udělá. Nepředstavujte si, že tam trávil hodiny. U nás to byla opravdu záchrana na minuty, když jsem si chtěla vyčistit zuby, pověsit prádlo, sníst snídani apod., jinak se nosil a nosil, protože reflux. Později jsme v něm Vilíka i celkem dlouho krmili příkrmama, protože hodně dlouho neseděl, aby mohl do jídelní židličky (on vlastně pořádně nesedí ani teď v 11 měsících, ale fyzioterapeutka už nám na pár minut jídelní židličku dovolila :D).Houpátko jsme měli darované už po několika dětech, v šíleně barevném neinstafriendly designu, ale na tom vůbec nesejde, svoji práci odvedlo. Každou chvíli vidím, že někdo nějaké posílá dál na SWAPu na Facebooku.
Jídelní židlička
Jedna z mála věcí, kterou máme novou. Koupili jsme dřevěnou rostoucí, značku Safety first, zatím jsme s ní spokojeni.
Probiotika a různé kapky
Pořídili jsme až když jsme viděli, že má Vilík problém s bolením břicha a refluxem. Vyzkoušeli jsme nespočet značek a typů, investovali fakt hodně peněz No upřímně, nějak výrazně nepomohlo nic, jenom nošení a čas. Výrazně spokojenější začal Vilík být až když se začal plazit a mohl se sám přemístit, kam chtěl.Adaptéry na autosedačku
Zjednodušeně řečeno je to takové malé plastové zažízení, které se nacvakne na autosedačku a ta se pak dá nacvaknout na podvozek kočárku. Zprvu jsem si myslela, že to nevyužijeme, ale nakonec se to hodilo hlavně na krátké přejezdy autem, když jsme od auta šli větší vzdálenost. Někdo nosí vajíčko s miminkem v ruce, ale takhle se miminko po chvíli fakt pronese. Zároveň mi nedávalo smysl poutat dítě do sedačky, deset minut jet, dítě vyndávat ze sedačky a pak znovu přendávat do kočárku. Tyhlety přesuny Viléma dost rozrušovaly. Takhle se jen vezme sedačka a nacvakne se na kočárek. Adaptéry jsem sehnala na SWAPu za hořkou čokoládu.Ohřívač k přebalovacímu pultu
Vilík se narodil na konci listopadu. My doma v ložnici vůbec netopíme a ani s miminkem se to nedoporučuje. Když ale bylo třeba v noci přebalit, nechtěla jsem Vilíka svlíkat do toho chladu, takže jsem na chvilku vždy zapla ohřívač. Koupili jsme nějaký obyčejný za asi 300 Kč v OBI.Novorozenecké nosítko
Vilíka jsem od jeho dvou týdnů nosila výhradně v půjčeném šátku, nosítko jsme něměli. Jenže Matěj si s šátkem tolik nerozuměl, bylo pro něj obtížné dotahování, přece jen si Vilíka nenavazoval několikrát denně jako já, tak v tom neměl tolik praxe. Rozhodli jsme se proto pořídit nosítko vhodné pro miminka od narození, protože tam je jednodušší nastavení. Zpočátku jsem si na nosítko nemohla zvyknout, ale později jsem ho začala preferovat, protože čím víc Vilíka začal zajímat okolní svět, tím víc se mi při navazování vykláněl a mrskal a někdy to byl fakt boj, ze kterého jsme byli oba zpocení a ještě byl navázaný špatně. Měli jsme konkrétně nosítko Storchenweige (z druhé ruky), které je na novorozence doporučováno asi nejvíce. Je polovázací, tzn. v pase se připne na přezku, ale přes ramena se už pak váže podobně jako šátek.
Pokračovací rostoucí nosítko
Ačkoliv novorozenecké nosítko uvádělo, že je do 11 kg, nám bylo pohodlné jen asi do 8 kg a už byl čas najít si takové, které nám vydrží už na celé nosící období, tzn třeba i do více než dvou let. To už je pak opravdu jen na na krátké poponesení, když dítě bolí nohy :D. Nejprve jsme šli do Nosítka Lenka forever, které je v poslední době hodně populární, ale to nám po čase nevyhovovalo, protože se nám povoloval bederní pás, takže jsme ho vrátili a pořídili jsme Monilu Uni.S nosítky jsme si celkově užili své, dost jsme jich zkusili, než jsme našli to pravé. Moc doporučuju v Brně rodinné centrum Matáta, kde si můžete nosítka vyzkoušet, zkušené nosící mámy vám pomůžou správně nastavit. Nosítko si můžete i půjčit domů, a to na 14 dní zdarma a potom za poplatek asi 10 Kč na den. To mi přijde jako fakt skvělá služba, protože díky tomu zjistíte, jaké nosítko vám vyhovuje nejvíce. Ještě nám přišlo hodně fajn nosítko Sestrice, ale tam nás odradil hodně tuhý bederák anebo Zumbucca, která ale nevyrábí pro nás přijatelný design. Je toho na trhu fakt hodně, z čeho se dá vybrat, rozhodně je nejlepší nosítko nejdříve zkusit aspoň na hodinovou procházku, ale ideálně na pár dní.
Pokračovací nosítko jsme koupili nové a určitě ho plánuju potom prodat.
Babyvak
Tady se ukazuje, že když má člověk dítě, které je hodně uplakané, moc dobře nespí a celkově je dráždivé, minimalismus a často i peníze jdou stranou a hlavním cílem je prostě mít aspoň trochu spokojenější miminko. Potom kdykoliv objevíte nějaký vynález, který by v tom mohl pomoct, nebo pomohl někomu v okolí, říkáte si, že to zkusíte. Takovým vynálezem byl i babyvak, textilní kolébka, která se zavěsí do stropu, houpe se s dítětem nahoru a dolů, což mu připomíná pohyb v břiše anebo i v nosítku. Slibovali jsme si, že si tak ulevíme od uspávání na rukách, které bylo s Vilíkovou přibývající váhou stále těžší a taky že by se mu tam mohlo spát podobně dobře jako v nosítku s tím, že si naše záda na chvíli spočnou.Vílém v Babyvaku spal přesně třikrát, dohromady ani ne hodinu. Jinak v něm řval a řval a řval. Takže tohle byl fakt krok vedle a dva tisíce vyhozené z okna. Naštěstí vše okolo dětí se dá prodat.
Látkové pleny
S látkovými plenkami jsme začali až od čtvrtého měsíce, protože do té doby to byl takový mazec, že praní plen navíc k tomu všemu, se mi zdálo nemožné. Jednou jsme je zkusili ještě po šestinedělí, ale zjistili jsme, že v látkové pleně se dalo špatně docílit polohy klubíčka, která Vilíkovi nejvíc ulevovala při bolení břicha a pomáhala mu s vyprazdňováním (zkoušeli jsme i bezplenkovku, ale u té tak strašně plakal, že jsme to vzdali). Od toho čtvrtého měsíce už byl větší, látkovka na něm nedělala tak obrovský balík a neměl už problémy s vyprazdňováním, tak jsme začali.Celou naši cestu k látkovkám najdete popsanou na Instagramu. Momentálně používáme nejvíc systém SIO od Petit Lulu se svrchními kalhotkami Flip, mám i dvě kapsové plenky T- Tomi, jednu all in one Grovia a jednu Bambino Mio.Vše kromě plenky Grovia je pořízeno z druhé ruky.
Peřinka
Pěřová peřinka je další věc, kterou jsme pořídili na základě doporučení pro dráždivá miminka, která hůř spí. Vypozorovali jsme, že se Vilíkovi lépe spí na něčem měkkém a ne jen tak na matraci. Vybrali jsme přímo od Evy Kiedroňové, kterou snad každý rodič zná, hodně mluví o manipulaci s miminkem, ale její metody jsou celkem kontroverzní. My jsme do peřinky Vilíka nezavinovali, jen na ní spí a myslím, že je mu to pohodlné a můžu říct, že mu fakt pomohla.Mama batoh
Ač jsme se tomu dlouho vyhýbali, pořídili jsme mama batoh z Aliexpresu. Je to batoh, který můžete vidět na skoro každé druhé mámě nebo tátovi s dítětem na procházce :D. Vyrábí se ve spoustě designů a najdete ho pod heslem "maternity backpack". Jak víte, asijské eshopy už dlouho nepodporuju. Hledala jsem batoh, který by se dal zavěsit ke kočárku a byl podobně praktický a nebyl šitý v Číně, ale nenašla jsem. České eshopy většinou jen přeprodávají ty z Činy. Prvních asi 7 měsíců jsme fungovali s klasickou taškou ke kočárku. Jenže protože jsem někdy i během jednoho dne vystřídala nosítko i kočárek, vadilo mi neustále přehazovat věci z batohu do tašky ke kočárku. Takže čistě z praktických a časových důvodů jsme se nakonec rozhodli takhle. Batoh je celkem kvalitní a slouží nám dobře. Určitě ho pošlu dál, až ho nebudeme potřebovat, aby se co nejvíc využil.Kolotoč nad postýlku
Dlouho jsem ho považovala za zbytečnost, ale nakonec jsme si od kamarádky jeden půjčili a zjistili jsme, že uměl syna celkem zabavit. Rozhodně Vilík u kolotoče neusínal, jako to některá miminka umí, ale spíš se smál na zvířátka a líbila se mu ta melodie. Pro mě to byla občas záchrana. Když se Vilík ještě nepřemisťoval, dala jsem ho pod kolotoč, on se na chvíli zabavil a já jsem si třeba poskládala prádlo do komody.
Měla jsem i jeden ušitý, který jsme dostali po jiném dítěti, ten ale nehrál a netočil se. Teď zpětně musím uznat, že ten hrací Vilíka zajímal rozhodně víc.
––––––
A co vy a vaše výbavička? Je něco, co jste zpětně vyhodnotili jako zbytečnost anebo něco důležitého, co vám chybělo? Dejte mi vědět do komentářů. :)
––––––
A co vy a vaše výbavička? Je něco, co jste zpětně vyhodnotili jako zbytečnost anebo něco důležitého, co vám chybělo? Dejte mi vědět do komentářů. :)
Se zájmem jsem si přečetla Vaše zkušenosti. Maminka od maminky se totiž tolik liší. :-)
OdpovědětVymazatSyn zdědil spoustu věcí po synovci, takže ideál, i když jsem taky neodolala a některé věci nakoupila předem v těhotenství "na slepo", plná předsevzetí a odhodlání do té nejlepší péče, a další jiné později, když se zdálo, že se můžou hodit. Bohužel v obou případech byly některé koupené také zbytečně.
Například látkové pleny, ke kterým jsem se nakonec vůbec neodhodlala. Nebyly síly, netrefila jsem správnou velikost a nechtěla jsem hubeného syna, kterého také bolelo pravděpodobně často bříško, obalovat několika vrstvami látek a ztěžovat mu tak pohyb... Alespoň ty obyčejné bílé čtvercovky našly a nacházejí uplatnění i jinde. Těžce sháněný kšilt na mytí vlásků, u kterého se zdálo, že nám pomůže vyřešit tolik obávané mytí vlasů, si syn odmítl i jen zkusit dát na hlavu! :-D
Obešla bych se asi i bez přebalovací tašky. Koupila jsem si jen naprosto obyčejnou se dvěma kapsami, ale mezi svými kabelkami jsem našla později jednu, která by nejspíš účel splnila úplně stejně nebo i líp.
Neosvědčila se nám žádná z ručních odsávaček a stejně jsme nakonec kupovali tu na vysavač. S mytím v darovaném mycím kyblíku jsme si nevěděli rady a dali přednost menší vaničce. Dětská váha, kterou jsme kupovali na rychlo novou a mrzí mě, že jsem jen o den později našla inzerát s ní od paní z vedleší čtvrti, se teď hodila třeba i na vážení balíčků do Zásilkovny. :-D Kojící polštář mi na kojení také nevyhovoval, ale doteď slouží jako zábrana a můj polštář v postýlce. Asi klasika. :-)
Obešli jsme se ale bez monitoru dechu. Uklidnila mě tehdy ještě před porodem porodní asistentka v porodnici, když říkala, že pro zdravé donošené miminko není potřeba. A moje roztržitá povaha si s takovou technikou moc nerozumí, tak by byly plané poplachy nebo nezapnutí nejspíš na denním pořádku a dříve nebo později bych jeho používání stejně vzdala... :-)
Naopak dobrou investicí byla nosítka a taška na kolečkách pro cestování s nosítkem. Velkou měkkou podložku na hraní a lezení jsme měli pořídit mnohem dříve, jak se v bytě s plovoucí podlahou osvěčila. A kuchařku "Máma v kuchyni" jsem také měla sehnat o tři roky dříve, když jsem tápala, co dobrého vařit sobě i batoleti. :-D Vaří se nám podle ní ale skvěle z našich oblíbených surovin i teď.
Třeba houpátko/lehátko/sedátko nebo prostě chvilkové posezení v autosedačce doma by nám možná také dříve pomohlo, ale bála jsem se toho kvůli vývoji. Holt ustrašená prvomatka. :-D
Je moc těžké vyvážit potřebu mít vše nachystáno a taky pokušení pořizovat různé rozkošné malé věcičky a snahu nezahltit se zbytečnostmi. Já jsem měla většinu věcí z druhé ruky, nejsem typ, který věci udržuje a opečovává, tak by mě mrzelo, kdybych něco drahého brzy poničila. Určitě bych doporučila vyčkat s koupí drahého kočáru (člověk až s dítětem zjistí, co vlastně od kočáru chce, co mu je a není pohodlné, případně že dítě v kočáru moc být nechce) a koupila levný nebo na první měsíce půjčila. Taky mi přijde zbytečné kupovat designovou postýlku a vybavovat ji různými mantinely apod., protože se může stát (a hodně rodičům se to stane :-), že v ní dítě moc času nestráví a brzy se přesune do rodičovské postele. Mj. i z toho důvodu jsme druhému pořídili jen postýlku o menším rozměru (z druhé ruky :-) s tím, že uvidíme, jak bude dál vypadat spací režim. Naopak až s druhým jsme kupovali monitor dechu (v porodnici dost blinkal, tak mě to vyděsilo). Osvědčilo se nám i lehátko (vibrace jsme tedy nepoužívali), a kolotoč nad postýlku, který pouštím hlavně v době, kdy se vypravujeme ven a musím nachystat kočár. Z oblečení člověk opravdu moc nevyužije rifličky, trička a svetýrky bez zapínání a cokoli, co není pohodlné ležícímu dítěti, ideální jsou zavinovací body, overaly a tepláčky s širokým pasem, které netlačí. Taky jsme nevyužili žádný typ lehátka do vany, přijde mi nejlepší držet dítě v rukách. A nevyužitá je i (drahá :-( sada lahviček na pití, u prvního dítěte jsme z kojení přešli rovnou na sklenici a hrnek, u druhého se snad taky zadaří.
OdpovědětVymazatTak mi to neda a take se pripojim s komentem ohledne vybavicky pro naseho Vilema��
OdpovědětVymazatProtoze jsme hodne na cestach a vyrazeli jsme do zahranici hned dva tydny po jeho narozeni, jinak nez v minimslistickem stylu to neslo.
U nas se nenahraditelnym spolecnikem stalo nositko Ergobaby Adapt. Denodenne vyuzivane az do ted, kdy mu jsou dva roky a jdeme na dlouhou prochazku, kdy vim, ze jeste bude potrebovat poponest.
Latkovych plen jsem koupila sadu z druhe ruky, kterou jsem jen rozbalila, prislo mi, ze by mel velky balik na zadku, takze obratem zase prodala. Vystacili jsme s obycejnyma ctvercovkama navrch s PUL kalhotkami. Kombinovali jsme s bezplenkovkou. Tam se vyplatila investice 5Eur do plastoveho "hrnce" do mikrovlnky, ktery jsme pouzivali jako nocnicek od miminka a do ted ho mame jako nocni nocnik aby maly nemusel v noci vstavat z postele.
Postylku jsme meli pujcenou cestovni, vyuzili jsme obcas prvni mesic, jinak spal s nami v posteli. S tim je spojeny monitor dechu, ktery jsme pouzivali prvni dny po navratu z porodnice a pak obcas pri odpolednim spani. Ale investice do meho klidu splnila svuj ucel a nelituji.
Kocarek jsme vubec nekupovali, zadne kolibky, sedatka ani ohradky, mantinely ani hnizdecka.
Obleceni jsme podedili od kamaradky-dve Ikea tasky obleceni, ze ktereho jsme vyuzili ani ne polovinu (17x riflicku na pul rocni dite mi fakt prislo zbytecne:) a zase poslali dal.
Hracek mel par, vsechny dostal darem a musim rict, ze se vsechny vyuzily na max. Nejvic kousatko banan od Oli&Carol. Dostal ho v 6 mesicich a nedal z ruky��
Babyvak jsme dostali k zapujceni take v 6 mesicich a litovala jsem, ze jsme ho neobjevili driv. Vydrzel v nem venku v lete na zahrade spat i tri hodiny (do te doby to bylo maximalne hodinu v kuse a to jen vyjimecne).
Jako hraci deku jsme pouzivali velky frote rucnik, nekdy dva na sobe.
Z obleceni jsem dokupovala merino capacky a navleky ManyMonths. V zime nenahraditelny doplnek. Navleky jsou rostouci a nosi je uz druhym rokem.
Děkuji za sdílení vaší zkušenosti. To zní skvěle. U nás je také nosítko nepostradatelný pomocník a kdybych měla vybrat nosítko nebo kočár, tak by to bylo nosítko, neb se s ním člověk dostane všude, MHD s ním mám mnohem raději a taky máme pravidelná období bojkotu kočáru :D. Kdežto nosítko nebojkotoval nikdy.
OdpovědětVymazatJinak merino věci jsou pro mě taky jedna z důležitých investic, jednak capáčky do nosítka, aby v zimě neměl ledové nohy, kukla a teď jsem pořídila i rostoucí merino komplet, který mu vydrží snad do dvou let minimálně. To jsou věci, do kterých se za mě vyplatí investovat mnohem víc než do hraček nebo jiných hadříků.
No a rifle pro miminko nebo batole, to je kapitola sama o sobě. To nikdy nepochopím, nikdy bych to našemu Vilíkovi neoblíkla:D. U tak malého dítěte mi to přijde jen jako nepohodlný omezovač pohybu. Ale ani my s manželem džíny nenosíme...
Ahoj díky za podrobný seznam, to my jsme toho měli ještě možná o dost míň, a taky jsme měli věci které jsme za třeba 2roky našeho syna použily tak 1 a některé možná vůbec. Nejpoužívanější z věcí byli asi látkové pleny a kočárek který jsme teda na tip od kamarádky koupily tady na těch stránkách mají tam docela výběr. Jinak co jsme měli a nepouzily byla třeba postýlka malý spal pořád s námi a přitom jsme postilku kupovali úplně novou
OdpovědětVymazat