14. března 2021

Minimalismus a hračky

V říjnu 2020 měla na našem festivalu Stačí málo jednu z přednášek Marcela z blogu Žijeme minimalismem o tom, že víc hraček znamená méně hry. Dala si práci s tím, že si našla spoustu výzkumů na tohle téma, a více méně všechny se shodovaly na tom, že přemíra hraček není pro děti vůbec dobrá.

Zaujala mě statistika, podle které průměrné americké dítě dostane za rok 40 hraček!

Co způsobuje přemíra hraček?

  • Dítě si hraček méně váží.
  • S větším počtem hraček si dítě dohromady hraje kratší dobu než s menším.
  • Dítě tráví více času těkáním mezi hračkami, zkoumáním co daná hračka dělá, a méně času skutečným hraním.
  • Nižší kreativita a fantazie.
  • Pro dítě je těžší udržet pozornost.
  • Nerozhodnost s čím si bude dítě hrát.
  • Dítě hračky nezvládá samo uklízet.

Možná to všichni tak nějak tušíme, jak ale doopravdy zajistit, aby dítě mělo hraček tak akorát? 

Od chrastítka k chaosu

Než se pustím do konkrétních tipů, chci zdůraznit, že velkou roli hraje, jak staré máte dítě. Miminko první asi měsíc nepotřebuje žádnou hračku. Potom si celkem dlouhou dobu vystačí s pár základními věcmi, jako je třeba chrastítko nebo něco co šustí. Dítě se navíc ještě moc nehýbe, tak ty hračky ani neroztahá po bytě. No zkrátka na začátku je to celkem pohoda (i když určitě jsou i rodiny, kde má miminko chrastítek deset, protože babičky a návštěvy :)).

Postupem času si ale myslím, že to začíná být výzva i pro nás minimalisty. Najednou je dítě čím dál tím víc přes den bdělé, je třeba ho zabavit a rozvíjet, a tak můžeme mít tendenci zahltit ho hračkami.

No a když už pak máte dítě, které si i samo řekne, že chce nějakou novou hračku, kterou třeba vidělo u kamaráda, nebo je dokonce už i ovlivnitelné reklamou, je to zase další velká výzva. Tam my ještě nejsme ani zdaleka (syn má rok a čtvrt), ale i tak se mi už občas zdá, že je toho nějak moc. 

Jak omezit množství hraček

V následujících bodech shrnu, co se osvědčilo nám, ale věřím, že se to bude dál vyvíjet a měnit, tak později vyjde třeba nějaký update. zejména čekám velkou změnu v době, kdy synovi už nebude jedno, že jsem mu nějakou hračku vzala, ale začne si to určovat sám.

Pravidla pro pořizování nových hraček

Nastavení pravidel je základ. A to nejen pro nás jako rodiče, ale (hlavně) pro prarodiče a další blízké, kteří by potenciálně mohli naše dítě obdarovávat hračkami. 

Tady bych ráda odkázala na článek, kde jsem psala o tom, jak komunikovat s blízkými ohledně dárků. Není to sice přímo zaměřeno na děti, ale dá se to skvěle aplikovat i na ně. 

Smiřte se s tím, že to nebude hned. Bude nějakou dobu trvat, než vaše rodina pochopí, že nemá vašemu dítěti pořizovat nevyžádané dárky a už vůbec ne dárky jen tak anebo dokonce pokaždé, když se vidíte. Obrňte se trpělivostí, jednou se to povede, anebo se dočkáte alespoň výrazného zlepšení.

U každého z nás se liší představa o tom, jaké je přijatelné množství hraček v domácnosti. Já tady rozhodně nebudu diktovat přesné počty, ani jak by to mělo u vás doma vypadat. Každý z nás ví nejlépe, co nám vyhovuje. Většinou, když už množství hraček přesahuje hranici komfortu, poznáme to.

Příklady pravidel, které můžete zavést:

  • žádné dárky "jen tak"
  • žádné dárky mimo stanovený seznam/dárky předem konzultujte
  • od každého jeden dárek (Vánoce, narozeniny)
  • dárek max do x cm (určete si dle vašeho prostoru:))
  • každý dárek mimo stanovený seznam zůstává u darujícího
  • žádné hračky, které hrajou, jsou z plastu, mají mnoho částí a jsou náročné na úklid, jsou z Číny (doplňte dle vaší filozofie)

Pravidelné třídění hraček

Přestože budete dodržovat pravidla pro pořizování hraček, budete potřebovat hračky pravidelně třídit. Některé mohou být rozbité, nemusí už vaše dítě bavit, můžete si uvědomit, že daná hračka bude lepší až na pozdější věk, jiná hračka bude vaše dítě rozčilovat, nebo se ukáže jako nebezpečná, u další zjistíte, že je příliš náročné ji každý večer uklízet (stavebnice, Lego), no prostě důvodů je spousta.

Z mojí zkušenosti se až v praxi ukáže, jestli si dítě s danou hračkou hraje nebo ji jen roztahá po bytě anebo ji úplně ignoruje a zbytečně zabírá místo. Takže je úplně v pořádku změnit názor, přehodnotit situaci a hračku vyřadit.

Krabice "na později"

Pokud vyhodnotím, že na nějakou hračku je syn ještě malý, dávám ji do krabice v komoře. Ale limituju se velikostí té krabice, tzn. nebudu tam ládovat hračky donekonečna, abychom se nezavalili věcmi, které teď nepoužíváme.


Krabice pro rotaci hraček

Hračky, které syna aktuálně baví, redukuju tak, že vždy má k dispozici jen jejich část  a zbytek dávám do krabice, opět do komory. Jednou za čas hračky obměňuju a takhle pořád dokola rotují. Hračky se mu tak neokoukají a nenudí ho.

Je hračka vhodná pro dítě věkově? 

Jasně že nebudete dávat dvouleťákovi chrastítko anebo tříměsíčnímu miminu stavebnici. Ale ne vždy je to takhle jednoduché. :D

Konkrétní příklad od nás je Lego Duplo, magnetická stavebnice a chytání rybiček na magnetky. Vše jsou to hračky, které mají více částí a přivádí mě k šílenství. 

Zpočátku to vypadalo, že všechny tyhle hračky syna baví a rád si s nimi hraje, takže je měl k dispozici a já jsem se smířila s tím, že každé poledne a každý večer, když syn usne, na čtyřech sbírám ze všech koutů bytu milion částí, někdy lovím rybičky v záchodě, ve vaně nebo v pračce, jindy kostky Lega hledám pod gaučem a tak. Poslední dobou jsem si ale uvědomila, že s tímhle typem hraček si ten náš chlapeček vlastně vůbec nehraje. Nebo jak to říct? Je s nimi v interakci, ale nenazvala bych to hraním. Lego ho baví prostě jen rozsypat, protože to dělá obrovský hluk, a to je přece sranda. Kostičky k sobě ještě nikdy nespojil. Rybičky na magnet chytá sotva půl minuty, ale pak je největší sranda chodit po bytě s prutem v puse, z čehož mě jímá hrůza, že si ji zarazí do krku. Magnetická stavebnice se dočkala poskládání maximálně ode mě nebo od Matěje, když jsme se s ní snažili zaujmout synovu pozornost. V jeho očích slouží jen k rozházení po bytě.

Takže jsem si řekla, že tohle už ne. Prostě je na tyhle hračky ještě malý, ač se může zdát, že ho baví. Nejdřív jsem schovala většinu částí a nechala mu jen asi třetinu. Ale popravdě, ono už je jedno, jestli těch kusů sbíráte milion, nebo čtvrt milionu, furt je to strašně otravné :D. Takže pro teď jsem se rozhodla tyhle hračky schovat a zkusit je vytáhnout až za nějaký čas. Z Lega jsem mu nechala jen 4 autíčka, protože s těmi si hraje. Možná čas od času mu ty hračky vytáhnu, pokud si s ním budu chtít sednout a ukázat mu, jak fungují, ale na každodenní běžnou hru, kdy ho nechávám, aťsi dělá co chce, to už ne.

A kdyby někdo chtěl namítat, že ho máme naučit to po sobě uklidit, jako kdybych slyšela sebe, když jsem neměla děti :D. On to zatím vůbec nechápe, a i když se snažím před ním uklízet a vysvětlovat, co a proč dělám, on hned vytáhne to, co jsem před vteřinou schovala. :D


Sledujte, s čím si dítě (ne)hraje

Každé dítě některé hračky zajímají více a některé méně. Ty, které úplně ignoruje anebo ho nezajímají tolik, můžete s klidem buď poslat dál anebo je nechat na později. Zbytečně ho rozptylují od hraní s jinými hračkami, zabírají místo a přidávají práci s úklidem.

U batolat se to může měnit klidně z týdne na týden. Já třeba někdy dávám synovi do krabice na hraní i věci z kuchyně, které ho zrovna zaujaly, např. obracečku. Za týden ale vidím, že už ho nezajímá, takže si ji vezmu zpátky.

Omezte se prostorem

Mějte jasně stanovené, který úložný prostor je vyhrazen pro hračky, ať už je to jeden box, jedna polička anebo celá skříňka, mějte jen tolik hraček, kolik se do nich vejde. Pokud máte hraček víc a víc, není to signál k tomu, že byste měli rozšířit úložné prostory, ale naopak, měli byste redukovat množství hraček.

Půjčování hraček/SWAP

Pokud si hračky chcete nechávat pro další dítě anebo je odkládáte až na později, nemusí vám všechny zabírat místo v úložných prostorech. Můžete je dočasně půjčit kamarádkám, které mají dítě zrovna ve věku, kdy by si s danou hračkou vyhrálo.

Pokud si hračku půjčíte anebo vySWAPujete vy sami, má to pro vás tu výhodu, že pokud si s ní dítě nebude hrát, nemusí vás to mrzet, prostě hračku vrátíte anebo pošlete zase dál, nepřijdete o žádné peníze.

My jsme měli od kamarádky půjčenou Albi tužku, abych zjistila, jestli bude syna bavit. Zjistili jsme, že si s ní hraje jen chvilku a pak ji dává do pusy, takže opět, ještě je na ni malý, tužku jsme vrátili a sami ji zatím pořizovat nebudeme.

Když ho hračka baví, nemusí ji hned mít taky

Určitě jste někdy zažili, že vaše dítě nadchla nějaká hračka na návštěvě a vy jste hned měli tendenci pořídit mu ji taky. Anebo ho něco zaujme u babičky a ta vám chce hračku dát s sebou domů.

Zkuste se smířit s myšlenkou, že existuje opravdu velká spousta zajímavých hraček, a vaše dítě je nikdy nebude mít všechny. Dokonce bych řekla, nemusí je mít všechny. 

Nemůžete se spolehnout na to, že by vaše dítě ta hračka bavila i doma, třeba jen zrovna ten den mělo náladu si s ní tolik hrát. Ale hlavně je fajn představa, že některé oblíbené hračky má dítě u babiček nebo u kamarádů. Alespoň máte o důvod víc je navštěvovat a vaše dítě se tam má na co těšit.

Není Montessori jako Montessori aneb kašlete na trendy

A na závěr jeden bonus, který by vydal spíš na samostatný článek, ale s tímhle tématem taky souvisí, tak snad ho ještě dočtete. :)

Montessori je teď totální buzzword. Když je hračka označena jako Montessori, hned je větší šance, že ji rodiče koupí, protože je to teď in. Ale ví vlastně vůbec všichni, co to znamená? Někdo si myslí, že je to prostě jakákoliv dřevěná hračka. V poslední době by se mohlo zdát, že je to dřevěná duhová hračka.

Já nejsem žádný odborník na Montessori, tak mě v tomhle neberte úplně za slovo, ale u některých hraček vnímám označení Montessori jen jako marketingový tah. Připadá mi to jako celkem podobný fenomén jako je třeba greenwashing.

Teď to napíšu hodně zjednodušeně a hodně letem světem. Montessori přístup k dětem vychází z Montessori pedagogiky, která je založená na pozorování dětí a toho, co v daném věku zrovna potřebují, o co se zajímají a co je dobré u nich v té dané chvíli rozvíjet. Snaží se vést děti k samostatnosti. Montessori hračka má dítě bavit, ale zároveň jej rozvíjet a podpořit v něm zvídavost, pomoci uspokojit jeho potřebu být v nějaké činnosti úspěšné.

Co je ale hodně důležité, Montessori pracuje s takzvaným senzitivním obdobím, což je časový úsek, kdy dítě vykazuje zvýšený zájem o nějakou konkrétní činnost, kterou chce trénovat a opakovat. V tomto období jde dítěti učení dané činnosti lépe než učení něčeho jiného. Proto je důležité nabízet dítěti vhodné aktivity, případně pomůcky/hračky. 

Naopak pokud bude rodič dítěti nabízet aktivitu nebo hračku v nevhodnou dobu, kdy na to třeba ještě není zralé a danou činnost nedokáže, může ho tím spíš frustrovat, dítě zažívá neúspěch.

Já vnímám podstatu Montessori spíš jako celkový přístup k výchově a péči o dítě. Umožnit mu podílet se na chodu domácnosti, mít pro dítě připravené prostředí, které pro něj není frustrující, umožnit mu zkoušet dělat věci samo apod.

Spoustu Montessori aktivit můžete pro dítě vytvořit z toho, co už máte doma a není potřeba k tomu kupovat speciální hračky. Dokonce bych řekla, že některé hračky, které jsou označovány jako Montessori jsou až příliš překombinované a vyvolávají spíš zmatek. Doporučuju ke sledování profil Kate Trávničkové na Instagramu, kde dává denně inspirace z jejich Montessori života s dětmi. Uvidíte, že to opravdu není o hračkách.

Tato hračka je podle mě dost překombinovaná. Nedovedu si ani představit, jak staré dítě by všechny ty aktivity mělo zvládnout. Navíc, představte si zase ten úklid. :D Foto je z Googlu, jedno z prvních, když zadáte "Montessori toy".

K přemýšlení nad tímhle tématem mě přivedla na Instagramu i Respektující máma. Ptala se proč například dávat dítěti na hraní dětskou kuchyňku, kde má dřez s kohoutkem, ze kterého neteče voda? Dítě vidí, že v naší dospělácké kuchyni voda teče. Nezmate ho to? Tady mi dává větší smysl mít učící věž a prostě vzít dítě s sebou do kuchyně.

Abych to shrnula, ne každá hračka s označením Montessori musí být dobrá pro vaše dítě. Nekupujte hračky podle toho, co je trendy, ale podle toho, co zajímá vaše dítě, ať už se to dá označit za Montessori nebo ne.

———

A co vy? Jak to máte s hračkami? Přerůstají vám přes hlavu anebo pravidelně třídíte a máte je pod kontrolou?


Související články

7 komentářů:

  1. Díky za článek, palčivé téma pro všechny rodiče (vzpomínám si na povzdech kamarádky - my máme doma hračkářství!). Spousta věcí odpovídá i mojí zkušenosti - vhodný věk pro danou hračku, půjčování hraček, hraní si s normálními věcmi (syn si třeba kolem dvou let všude strašně vyhrál s malinkými džbánečeky a odměrkami na vodu, brala jsem to proto všude, kde bylo možné, aby si přeléval, tedy hlavně v létě do venkovních kaváren atd.), ne všechny hračky má dítě doma a je to vlastně fajn, že si s nimi hraje jinde, montessori jako obchodní trik. Ale úplně mi nevychází strategie domluvy na dárcích, a to z možná překvapivého důvodu - párkrát se mi stalo, že jsem někomu poradila, co koupit, a pak z toho nebyl takový hit. A naopak hračka pořízená bez domluvy (a pro mě často dost divná a šílená) se pak ukázala být jako velmi oblíbená. Takže jsem se rozhodla, že to už nechám na dárcích (a obecně nechám těm, kteří dávají dárky, právo, aby vybrali, co oni chtějí dát, co jim udělá radost vybrat a koupit). No a další věc, syn miluje auta a má jich kvanta. Ale opravdu si s nimi dovede neskutečně vyhrát, takže tuto zálibu neomezuju. A máme taky dvě montessori hračky, které jsou asi opravdu montessori - je potěšení i pro dospělého se jich dotýkat, jak jsou krásně zpracované ze dřeva, jsou promyšlené, takže si s nimi dítě může v různých variantách hrát mnoho let, a také velmi oblíbené.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Já jsem si u čtení o tom přelévání vody říkala, jééé jedna moje kamarádka taky synovi do kavárny brala věci na přelévání. A pak si říkám, aha, ten komentář psala Lenka :D. Jinak s tím, co koupí rodina ze své vůle a pak z toho je dítě nadšené, to je určitě pravda a už jsem to slyšela od více lidí. Určitě je fajn nechat i trochu volnou ruku, jen to třeba aspoň trochu konzultovat.

      A jaké máte Montessori hračky/pomůcky? My máme Utukutu, co by se tam asi dalo zařadit, a to je bájo, krásná práce a Vilík si s tím vyhraje.

      Smazat
  2. Na začátku dětství tak do 3 let dcerky to bylo jednodušší. Těžší když je starší a je zde vliv vrstevníků. Dcerce od malička ukazujeme i možnost si zábavu vytvořit i vyrobit hračku, nástroj apod. Můj cíl bylo nezabit její kreativitu právě pravidly a postupy při tvorbě. Třeba k té kuchyňce je to zajímavý pohled. Dcerka má možnost používat vše naše neměla nic speciálního. I když kuchyňka měla funkci pro její pokusy, ta se hodila na 100% a pořád hodí je to její pracovní prostor:)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. S tou kuchyňkou to zcela chápu :). Mně jen přišlo zajímavé to zamyšlení, ale je jasné, že starší dítě už chápe, že je to jen jako. Díky za komentář. :)

      Smazat
  3. Naprosto souzním především s hejtem na hračky, které mají hodně částí. Synovi jsou dva a půl a pořád ještě nepřestal považovat za největší zábavu to, že takové hračky (například zmiňované lego nebo třeba figurky zvířátek) rozhází všude okolo.

    Taková kuchyňka se nám naopak ale docela osvědčila - syn má sice i učící věž, ale někdy vaření s jeho "pomocí" prostě nedávám, takže je fajn, že má místečko, kde si může taky "vařit", ale nehrozí u toho, že mě odvezou do blázince a kuchyň nepřipomíná bojiště :D. Navíc se mi zdá, že to hezky rozvíjí imaginativní hru - syn předstírá, že voda z kohoutku opravdu teče, dělá u toho zvuky, pak si třeba kohoutek udělá úplně jinde... najednou je kuchyňka jen takový odrazový můstek k přetváření celého prostoru.

    A k Montessori - ono vlastně Montessori hračky neexistují, jsou jenom Montessori pomůcky. Možná to zní jako slovíčkaření, ale mně to přijde geniální - najednou o tom předmětu totiž přemýšlíme úplně jinak. Hračkami dítě chceme zabavit, těšit, snad i rozmazlit - pomůcky mají konkrétní účel, něco trénují, musí přijít opravdu v tu pravou chvíli. Přijde mi, že tím pádem to tolik nesvádí k hromadění a používání takových pomůcek je jaksi vědomější než u "pouhých" hraček. Ale úplně souhlasím s tím, že Montessori je především o přístupu než o věcech. Často čtu, že když se děti zapojují do každodenních rodinných aktivit, tak vlastně ani na používání pomůcek a přípravu nějkaých "monte" aktivit nezbývá čas - prostě Montessori v té nejryzejší podobě :-).

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Kuchyňku chápu, ono to bylo jen takové zamyšlení. :) A s Montessori máte pravdu, taky to tak vnímám, že Montessori hračka je vlastně protimluv. Montessori je prostě celkový přístup. :) Díky za komentář, mějte se hezky. :)

      Smazat
  4. Máme už starší, tříleté, až nepochopitelně pořádkumilovné dítě, ale jeden minimalistický tip, který tu ještě nezazněl, také mám. Kromě milovaných autíček nakupuji už jen hračky/hry, se kterými si lze hrát více způsoby a zabaví snad déle než pár týdnů a měsíců. Např. obrázkové kostky (lze sestavovat obrázek i stavět věže), variabilní stavebnice, ze kterých lze složit více objektů/drah, hry s figurkami zvířátek/autíček, se kterými se dá hrát i samostatně... Zpětně lituji nákupů několika sice velmi pěkných dřevěných skládaček a her, které zabavily jen po velmi krátké období a od té doby na ně sedá prach.

    OdpovědětSmazat

© 2016 Za málem. Většina fotografií na tomto blogu pochází z fotobanky unsplash.com. Používá technologii služby Blogger.