20. ledna 2018

Jak na pomalou módu

Minimalismus jde podle mě ruku v ruce s udržitelným způsobem života, což se odráží taky v tom, jakým způsobem nakupuju oblečení. Samozřejmě první a nejdůležitější zásada pro mě je, nakupovat jen to, co opravdu potřebuju a vyhýbat se impulzivním nákupům. V praxi to znamená, že nakupuju, případně vyměňuju (dočtete se dále) oblečení zhruba jednou za půl roku, někdy méně. Když už ale opravdu potřebuju něco nového do svého šatníku, je pro mě důležité přemýšlet taky nad tím, odkud se ten kousek vzal, kdo ho ušil a za jakých podmínek. Prostě nechci podporovat firmy, pro které šijí dělníci na druhém konci světa za nedůstojnou mzdu v nebezpečných podmínkách. Navíc se mi většina kousků za 99,90 Kč brzy rozpadla. Když někde vidím něco podezřele levného (ani to nemusí být oblečení, týká se to třeba i dekorací do bytu), říkám si, že to nebude jen tak. Pravděpodobně za tím stojí vykořisťování někde daleko, kde to nevidíme. V tomto článku se nebudu podrobně věnovat tomu, co je pomalá a rychlá móda. Říkám si, že kdo na článek se zájmem klikl, asi to už ví. Kdybyste přece jen tápali, může pomoct tento článek nebo sledujte organizaci Na zemi. Takže jaké jsou možnosti, pokud chcete zvolit cestu pomalé módy?

Sekáče

V sekáči můžete s čistým svědomím nakupovat oblečení od klasických řetězců jako je H&M, Zara apod., protože daný kousek už jednou někdo koupil, takže tyhle firmy nepodpoříte. Navíc přispějete k tomu, že se oblečení, které je ještě v pořádku a  nositelné, využije dál a neskončí někde na skládce. Na výrobu kousku ze sekáče nebyly využívány žádné nové zdroje, takže je to i nejudržitelnější způsob nakupování oblečení. Výhodou je, že v sekáčích můžete najít opravdické poklady, ať už jde o styl z dob minulých, který v dnešních obchodech jen tak neseženete, nebo třeba o kašmírový svetr za 15 Kč. Nevýhodou je, že prostě musíte hledat a hledat, a mnohdy můžete odejít s prázdnou, zvlášť pokud sháníte hodně specifickou věc. Chápu, že kdo se v tomhle moc nevyžívá, asi tímhle nechce ztrácet čas. Pro tento případ je vhodný můj druhý tip.

Bazárky s kamarádkami

Skoro každá ženská (a vsadím se, že i chlap) má doma čas od času něco, co nenosí, tak proč to nedat dohromady ve skupině a nevyměnit? Tohle děláme s holkama pravidelně. Každá posbírá doma oblečení, které už nenosí a přinese ho na večírek. Potom postupně prezentujeme daný kus oblečení a ostatní se hádají, kdo si ho zkusí první :). Kousky vyměňujeme nezávisle na jejich původní ceně nebo na tom, kdo toho kolik přinesl a kolik si toho odnáší. Navíc, můžu vám říct, že je to neskutečná radost, když vidíte, že svetr, který se vám doma válel nevyužitý, udělal radost vaší kamarádce a hlavně pak vidíte, že ho fakt nosí a sluší jí :). 

Pokud kolem sebe nemáte podobné nadšenkyně, nevadí. Třeba se vám podaří najít nějakou oficiálně organizovanou akci, kde to funguje podobně. A když ne, můžete ji zkusit zorganizovat sami. K čemu máme ty internety, že jo? V Brně je to například pravidelně pořádaná Hadrárna. Tam už to většinou nefunguje na principu výměny, ale normálně za oblečení platíte. Nicméně dá se vyjednávat a vidíte, kdo oblečení nosil. Já jsem tam jednu dobu měla oblíbenou prodejkyni, která má podobný vkus jako já, a věděla jsem, že u ní vždy něco najdu.

Nemůžu nezmínit Vinted (bývalý Votoč vohoz), ačkoliv by mohl patřit spíš do bodu výše. Je to ale trochu jiný sekáč, řekněme že i sociální síť. Můžete tam oblečení prodávat, kupovat, měnit, nebo i dávat zadarmo. Najdete si své oblíbené prodejce, se kterými máte třeba podobný vkus, a hlavně si tam můžete najít přesně to, co hledáte, aniž byste se museli prohrabovat hromádkami hader, jak to v některých kamenných sekáčích bývá. 

Česká výroba a Fair trade

Když nechcete tričko vyrobené v Bangladéši, není lepší řešení, než si sehnat takové, které bylo ušité v Česku. Jasně, je to malinko složitější, nenajdete ho v každém obchodě a i cena bude vyšší. Věřím ale tomu, že kdo má chuť se o slow fashion zajímat, tohle ho nezastaví. Navíc se to krásně doplňuje s minimalismem, protože když si nebudete moct oblečení impulzivně koupit v kdejakém řetězci, donutí vás to hledat, věnovat výběru čas. To způsobí, že si koupi třeba ještě rozmyslíte (pokud danou věc zas tak nepotřebujete), no a pokud ne, budete mít s největší pravděpodobností mnohem kvalitnější kus než třeba z H&M. Samozřejmě se i tak může stát, že se vám tričko začne párat. Podle mojí zkušenosti je ale mnohem jednodušší zboží případně reklamovat u malých lokálních firem než ve velkých řetězcích. Tyhle firmy většinou bývají o dost vstřícnější a mají větší zájem o zákazníka.

A že vůbec nevíte, kde hledat? Je fakt, že se v tom člověk na začátku může trochu ztratit. Já jsem na tohle téma našla podnětnou diskuzi na Vinted, kde uživatelky doporučují, kde nakupují etickou módu. Taky je fajn prohledat Fler, kde je spousta šikovných a tvořivých lidí. V Brně doporučuju třeba Reparádu nebo Naše věci. Zapomenout nesmím ani na Vasky ze Zlína, od kterých mám zimní boty, a je to po dlouhé době, co mi drží už druhou sezónu a věřím, že ještě pár sezón držet budou. Doporučuju taky chodit na různé Dyzajn markety, kde čeští tvůrci prodávají své výrobky. No zkrátka když člověk hledá, najde.

Nemusíte vždycky sázet jen na českou výrobu. Můžete se řídit taky označením Fair trade (férový obchod). Seznam dalších značek, které se zabývají férovou módou najdete zde.

Šití

Asi jste si všimli, že šít si vlastní oblečení, se opět vrací do módy. Já sama jsem šít začala před třemi lety, když jsem se přihlásila do kurzu. Věřte mi, že jsem si myslela, že na ruční práce budu levá, a nevěřila jsem, že mě to bude bavit (jsem dost netrpělivý člověk). Nakonec mě šití nadchlo a trpělivost si díky šití trénuju. Začala jsem dokonce i vyšívat. Už jsem si ušila několik sukní, mikinu, dvoje šaty, trička, a teď zrovna pracuju na takovém svetrokabátku  kapucí. Když to zvládnu já, tak i vy, fakt! Nebudu vám lhát, to moje šití není dokonalé, často nešiju úplně rovně, ale říkám si, že je aspoň v detailu vidět, že jsem to šila sama :). Ale dobře, chápu, že ne každému se do toho vůbec chce pouštět, takže doporučuju třeba oslovit někoho v okolí, o kom víte, že šije. Třeba se mu bude hodit nějaký přivýdělek.

Zlatá střední cesta

Ráda bych zdůraznila, že není potřeba nic hnát do extrému. Co si budeme nalhávat, nakupovat slow fashion je prostě obtížnější (co se týče dostupnosti i ceny). Pokud se vám daří vše nakupovat mimo klasické řetězce, jste skvělí a můžete se pochválit. Ale pochvalte se i když se vám to daří jen trochu. Nebuďme na sebe přísní. Podle mě je úspěch už jen to, že nad něčím takovým přemýšlíme a snažíme se hledat alternativy. Když si jednou za čas něco koupím v klasickém řetězci, nejsem na sebe naštvaná. Někdy prostě danou věc potřebuju rychle, nemám na slow fashion alternativu peníze nebo se mi ji nedaří sehnat. Říkám si, že když budeme v nakupování oblečení minimalisty a budeme opravdu kupovat jen to, co je potřeba, už to samo o sobě udělá velký rozdíl!

Ráda bych se víc naučila nakupovat v sekáčích, ale ne vždy mám trpělivost tam hledat. V posledních letech mě nejvíc zásobují bazárky s kamarádkami a moje šití :). A jaké jsou vaše tipy na pomalou módu? Využíváte některou z možností, o které jsem psala?

15. ledna 2018

Tady a teď – 1. část

V mých článcích a příspěvcích na Facebooku jsem mluvila o bytí v přítomnosti už tolikrát, že by si tohle téma zasloužilo samostatný článek. Nebo dva! Bytí tady a teď je něco, co se učím zhruba poslední rok a půl, a rozhodně se nedá říct, že bych byla mistr a mohla někoho učit, jak na to. V článku se chci spíš zamyslet nad tím, proč je to pro mě důležité a v čem mi soustředění na přítomný okamžik pomáhá.

Zas nějaký trend?

Někdo si možná  řekne, že je to zase nějaký výstřelek nebo trend, který pomine. Je fakt, že v určitých kruzích se o prožívání přítomnosti v poslední době mluví víc, a může to být otravné. Je ale taky pravda, že to není žádná novinka. Vzpomínám na kurz meditace, který jsme s kamarády absolvovali na naší dovolené v Thajsku. Kurzem nás provázel buddhistický mnich, který během celého dne upozorňoval na to, jak je zbytečné se v myšlenkách zabývat minulostí nebo budoucností. Dokonce i v psychoterapii se s bytím tady a teď pracuje, a není to žádný nový koncept. The minimalists o tomhle tématu mluví v některých svých podcastech a celkově si všímám na zahraničních Youtube kanálech, že to lidi zajímá. Myslím, že je to i tím, že jsme často zahlcení vším možným - informacemi, sociálními sítěmi, prací, reklamami. Někteří z nás mají zkrátka potřebu vracet se sami k sobě.

Proč přítomnost?

Třeba se ptáte, proč byste se měli zaměřovat na přítomnost, když je nutné myslet a plánovat dopředu. Jasně, v něčem je dobré mít jasno předem, je fajn vědět, kam směřujeme a proč něco děláme. Raději jen krátce pro ujasnění - nemám na myslí žití z minuty na minutu bez jakékoliv vize do budoucna (i když možná i to má na čas své kouzlo:)). Jde mi o to, že když už něco dělám, snažím se v danou chvíli být co nejvíc přítomná hlavou. Protože minulost už nezměníme a budoucnost nikdo nezná.

Spokojenost 

Když se soustředím na přítomnou chvíli, hlavou mi neběží nějaké strachy z budoucnosti nebo pochybnosti ohledně něčeho, co se odehrálo v minulosti. Od přírody jsem věčně nespokojený tvor a mám sklon vidět výrazněji vždy to negativní. Ale od doby, kdy se snažím být víc v přítomnosti pozoruju, že se to lepší. Najednou si uvědomuju, že mám opravdu spokojený život (klepu na dřevo!). Většinou, když mě přepadnou nějaké chmury, je to proto, že se v mysli zabývám budoucností nebo minulostí. Přitom když se nad tím zamyslíme, jak často se nám plní naše nejhorší obavy?

Hlubší zážitek

Často se mi stávalo, že mi Matěj připomínal nějaký náš společný zážitek, ale já jsem si ho nepamatovala. Vždycky jsem si myslela, že je to mou špatnou pamětí. Teď mi ale dochází, že je to tím, že jsem vždycky měla problém být v daném okamžiku plně přítomná, a proto mi část z něho unikla. Poslední zhruba rok si uvědomuju, že si dokážu užívat věci, které jsem dřív ignorovala nebo mi nepřišly zajímavé - světlo dopadající do našeho bytu těsně před západem slunce, popíjení horkého čaje zatímco venku je zima a prší, křupající sníh pod nohama apod. (další podobné kýčovité malé radosti si můžete přečíst tady).

Všímání si detailů

Vlastně nevím, jestli je to v něčem zajímavé, ale změnu pozoruju taky v tom, že si mnohem víc všímám věcí a lidí kolem mě. Vzpomínám na jednu moji kamarádku. Jdeme po ulici a ona mi říká: "Všimla sis té holky? Byla hezky oblečená." A já jsem nikdy nevěděla. Šla jsem s pohledem do země, ponořená do myšlenek, vůbec jsem si nevšímala, co se kolem mě děje. Další častá situace byla, že mi někdo  říkal, že mě potkal, mával na mě, a já nic. Taky jsem si po pěti letech v Brně všimla jedné úchvatné budovy, jak je krásně zdobená kytkami. Chodila jsem kolem té budovy každý den.

Vděčnost

Mnohem víc se uvědomuju, že mám kolem sebe spoustu lidí a věcí, za které jsem vděčná. Cože věcí? No jo, nějaké věci kolem sebe mám :). A vážím si jich mnohem víc než dřív. Vím, zní to divně a sama si přijdu trapně, když píšu takové klišé. Ale víc si teď vážím toho, že mám každou noc kam složit hlavu, že si vlastně žiju v blahobytu (ono je na tom něco pravdy, že minimalismus nás zajímá hlavně proto, že žijeme ve společnosti nadbytku). Koho si ale vážím nejvíc, je Matěj. Uvědomuju si, že fakt není samozřejmost, že mám vedle sebe člověka, se kterým se navzájem přijímáme se vším všudy. Už končím s tou patetickou částí, představu máte :D.

Pořádek v hlavě

To je jasné. Když se člověk snaží v danou chvíli soustředit jen na přítomný okamžik, nemá v hlavě spoustu nepořádku, který se tam jinak běžně vkrádá a všechno ztěžuje.


Teď si možná říkáte, že to je všechno moc hezké, ale jak toho docílit, když myšlenky skáčou jak splašené. Nebudu lhát, není to ani trochu lehké, a sama to rozhodně nezvládám tak, jak bych chtěla. V příštím článku se můžete těšit na pár tipů, které mi pomáhají.


6. ledna 2018

Kosmetika 100% Pure

O značce 100% Pure jsem slyšela jen samou chválu. Na svých stránkách se pyšní přesně tím, co v kosmetice hledám - netestují na zvířatech, produkty jsou ze 100% přírodních surovin té nejvyšší kvality bez toxinů a navíc obaly všech produktů jsou z recyklovaného materiálu (například i z plechovek). Dočíst se můžete i fakt, že všechny kanceláře této firmy jsou napájeny sluneční energií. Nejvíc se mi ale líbí, že je to jediná kosmetika, která je vyrobena z barevných pigmentů ovoce a zeleniny. Na rozdíl od jiných značek tedy neobsahuje žádná chemická barviva. I jejich konzervační látky jsou pouze přírodní. Více informací o značce se dočtete zde.

Jak asi tušíte, tahle kosmetika není z nejlevnějších. K narozeninám jsem si proto pečlivě vybírala, co bych vyzkoušela, samozřejmě podle toho, co nejvíc využiju. Nejvíc chvály jsem četla na oční krém z kávových zrn.  Druhou volbou byla okurková čisticí pěna, protože k čištění pleti dlouhodobě hledám nějakou přírodní variantu. Odkaz na pěnu nepřidávám, protože se mi ji na webu nedaří najít, možná ji přestali vyrábět.

Kávový oční krém by měl zmírňovat tmavé kruhy pod očima, zmenšovat váčky pod očima a také působit proti vráskám. Přiznám se, že jsem oční krém nikdy nepoužívala moc pravidelně, ale teď se snažím opravdu poctivě, kávový krém používám ráno i večer. Vidím jeho účinky a jsem s ním moc spokojená. Nemám problém s váčky, ale spíš s tmavými kruhy. Za půl roku používání vidím, že mi kruhy zesvětlaly. Vrásek pod očima už taky pár mám, a protože používám minerální make up, vrásky se mi vždy zvýraznily. To s používáním očního krému zmizelo, oční okolí mám hydratované.

Okurková čisticí pěna mě ale tolik nenadchla. Pleť vyčistila průměrně a dělala se mi po ní na obličeji suchá místa, takže jsem ji ani nedopoužívala. Docela mi vadila i její vůně.

Vyzkoušeli jste některé produkty od 100% Pure nebo se ke koupi teprve odhodláváte? Já bych ráda zkusila i tvářenku, ale s tou si počkám až mi dojde ta, kterou teď používám. Co by to jinak bylo za minimalismus :)?

3. ledna 2018

3×5 minimalistická výzva

Konečně jste se dočkali, minimalistická výzva je zdarma ke stažení!

V červnu 2017 na Facebooku a Instagramu proběhla minimalistická výzva (#3x5vyzva), kterou jsem vytvořila s kamarádkami Janou a Denisou z blogu Balancujeme. Výzvy se účastnilo několik stovek lidí, každý den jsme na Facebook přidávali jeden úkol. Ve staženém souboru najdete všechny úkoly pohromadě.

Výzva je rozdělena do tří týdnů, které jsou věnovány materiální, digitální a mentální oblasti. Když jsem já sama s minimalismem začínala, pomohla mi tehdy třicetidenní výzva, díky které jsem poznala různé oblasti, kde lze minimalismus aplikovat (můžete si o tom přečíst článek). Třicet dnů je ale pro někoho hodně, proto jsme se rozhodly vytvořit výzvu, která obsahuje 15 úkolů. Každý úkol má lehkou i těžkou variantu, takže si přijde na své ten, kdo chce jen malou ochutnávku minimalismu, ale i ten, kdo se chce do minimalizování pustit po hlavě.

Tak už dost řečí a pojďte do toho!

STÁHNOUT VÝZVU

P. S. Za grafické zpracování celé výzvy (i mého blogu) děkuji mému Matějovi.


9. prosince 2017

Jak na vybírání dárků

Dnes jsem se rozhodla pro jeden spontánní článek. Je to proto, že všude na internetu narážím na články nebo videa s tipy na dárky. Mám s nimi ale trochu problém. Některé mě fakt zaujaly, jsou v nich skvělé nápady, u jiných mám trochu pocit, že se nám snaží předat nějaký unverzální tip na dárek (často je to samozřejmě propagace nějaké konkrétní značky). Ale jak můžeme získat tip na dárek pro naši blízkou osobu od někoho cizího? V jednom z videí slečna říkala "mamince kupte třeba nějaký šperk, tím se zavděčíte vždycky" - s tím teda vůbec nesouhlasím. Co když zrovna moje maminka šperky vůbec nenosí? Skvělé tipy na dárky vidím i na různých eko stránkách. No jo, ale když moje rodina nebo lidi kolem mě nejsou eko nebo zero waste nadšenci, tak asi neocení lahev na vodu nebo knihu o bezodpadové domácnosti, i když mně samotné by se to líbilo moc. Někdy lidi dávají druhým dárky podle toho, co by oni sami chtěli dostat, což může být chyba. Může pomoct řídit se následujícím.

Pozorujte

Hlavním tipem pro výběr dárků podle mě je, abyste pozorovali, jak ta daná osoba, které dárek vybíráte, žije, co má ráda, co používá a co naopak vůbec nevyužije. Když uvidíte, že vaše kamarádka nosí už dva roky denně stejné naušnice (nebo dokonce nenosí žádné), asi nemá smysl jí nějaké nové kupovat, protože je dost velká šance, že je stejně nosit nebude. Takovým dárkem pak v člověku vzbuzujeme výčitky, když ho nepoužívá. 

Poslouchejte

Zkuste celý rok své blízké poslouchat a vnímat, když mluví o něčem, co by si přáli, co se jim líbí, ale sami si to třeba koupit nechtějí. Poslouchejte čím žijou, co je zajímá, do čeho by se rádi pustili. Tyhle věci doporučuju celý rok zapisovat. Já jsem takhle jednou od kamarádek dostala permanentku na jógu, protože jsem o cvičení jógy pořád jen mluvila, ale nemohla jsem se do ní dokopat, tohle mě pak donutilo, byl to hodně chytrý dárek :). Není podle mě nic horšího, než koupit někomu něco, co vyloženě nemá rád. Tím dáme najevo, že toho druhého neposloucháme.

Ptejte se

Když nevíte, není nic lehčího, než se dotyčného zeptat. Samozřejmě není ideální se týden před Vánoci zeptat "Co chceš pod stromeček?" - asi by hned věděl, že pro něj hledáme něco na posledních chvíli, a nebyl by dárkem ani trochu překvapený. Jde to ale dělat nenápadně, týdny nebo měsíce před Vánoci. Třeba když sami máte nějaký nápad na dárek, ale nejste si jisti, jestli by se dotyčnému líbil, můžete na danou věc zavést hovor a zeptat se ho, co si o ní myslí. Dalším způsobem je taky zeptat se blízké osoby obdarovávaného, která by mohla vědět, co si přeje.

A pokud přece jen tápete...

Uznávám, někdy obdarováváme (byť maličkostí) někoho, u koho ani předchozí tři rady nefungují. Buď je to člověk ne příliš blízký, abychom toho o něm věděli víc, nebo není tolik sdílný. V takovém případě musí nastoupit nějaký ten univerzální dárek. Tam je ale největší riziko, že se netrefíme do vkusu. Na druhou stranu u ne moc blízké osoby to asi nikoho nepřekvapí. Pár tipů jsem zkusila vymyslet.

  • ponožky - nevěřím, že existuje dospělý člověk, který pod stromečkem nerad najde ponožky :)
  • něco konzumovatelného - kvalitní čaj nebo káva, domácí sušenky nebo pečený čaj (tady se fantazii meze nekladou, ale je potřeba aspoň trochu vědět, co má dotyčný rád)
  • poukázka do kina nebo divadla
  • poukázka na masaž - jako s těmi ponožkami, je někdo, kdo nemá rád masáž? 
  • poukázka na zážitek dle vlastního výběru

Pro minimalisty a eko nadšence

Přece byste si nemysleli, že bych vás o ty minimalistické/eko tipy ochudila. Pokud přece jen vybíráte dárek pro podobného nadšence, jako jste vy sami, máte to nejjednodušší, protože je to skoro jako kdybyste vybírali dárek sami pro sebe :). Protože už ale advent pokročil, jiné mé kolegyně blogerky mě už s tipy předběhly, a napsaly to skvěle! Moc se mi líbí tyhle články:
Já bych k tomu jen dodala tip za sebe. Jako bezva dárek se mi osvědčila personalizovaná plátěná taška. Koupila jsem čistou plátěnou tašku a na ni vyšila vzor - pro Matěje s Vesmírem, pro "skoro-tchyni" s kytičkami apod. Nemusíte ale ani umět vyšívat, dají se sehnat barvy nebo fixy na textil a na plátěnku můžete cokoliv nakreslit, namalovat nebo napsat :). 

Tuhle plátěnku jste mohli vidět na mém Facebooku. Strávila jsem nad ní pěkných pár desítek hodin, ale výsledek za to stál. Udělala obrovskou radost :).

Možná se některým z vás tyhle rady (hlavně první tři) zdají naprosto banální. To je vlastně dobře, a znamená to, že přemýšlíte nad tím, co komu kupujete. Ale na druhou stranu mně osobně se ještě občas stane, že dostanu k Vánocům něco, s čím si pak nevím rady, asi proto jsem měla potřebu článek napsat :). Jak to máte vy?

7. prosince 2017

Minimalistické Vánoce bez stresu


Už loni jsem psala článek, kde jsem se zamýšlela nad tím, jak minimalismus ovlivní naše Vánoce. S Matějem jsme si dali za cíl prožít je bez stresu, a musím nás znovu pochválit, povedlo se nám to. Tak jsem si řekla, že si sama pro sebe připomenu, co nám tehdy pomohlo (možná k tomu přidám i něco nového), a třeba to zase inspiruje i Vás.

Chce to plán

Abyste neprožili Vánoce ve stresu, je dobré si pro sebe představit, jak byste je vlastně chtěli prožít. Pak si vzpomeňte, jak vypadaly ty loňské a jestli to odpovídalo vaší představě o ideálích svátcích. No a následuje nějaký plán, jak té představy docílit. Tady jsou hlavní body mého plánu:
  • všechny zbývající dárky nakoupíme nejpozději do 17. 12.
  • kažou adventní neděli věnujeme nějaké vánoční činnosti (o té první jsme tvořili věnec, jak jinak)
  • vánoční úklid se nijak neliší od toho klasického :)
  • o Štědrém dnu se už nic nedělá 
  • vyhneme se nákupním centrům obloukem 

Vánoce nejsou o dárcích, úklidu ani výzdobě

Málokdo řekne, že se na Vánoce těší kvůli dárkům (snad kromě dětí), uklizenému bytu a dokonalé výzdobě. Většina z nás se těší na pohodu, volno, setkání s rodinou a na různé maličkosti, kterých jsou Vánoce plné. Já prostě odmítám umývat okna jen proto, že by se to na Vánoce mělo. A ruku na srdce, myslíte si, že Vám návštěvy kontrolují prach a okna? Už jsem to psala v loňském článku - mým největším vánočním přáním je mít Štědrý den bez uklízení, hodinového smažení a hlavně bez nervozity a hádek kvůli blbostem. Co naopak chci, je vánoční pohoda už od rána. Pohádky, popíjení vaječňáku a vyloučení možnosti vidět zlaté prasátko tím, že sním aspoň tucet včelích úlů :). Mít vše co jde nachystané už den předem, pak jen večer hodit rybu na pánev a mít se fajn (ok, přiznávám se, vaření u nás stejně obstarává Matěj). Letos to teda bude trošku narušené tím, že jdu ráno na Štědrý den do práce, ale jen co se vrátím, tak všechnu pohodu doženeme! No a protože se už nemůžu dočkat, tady máte můj seznam maličkostí, na které se nejvíc těším (něco z toho se už uskutečnilo).

  • výroba aventního věnce
  • domácí punč/svařák
  • zdobení perníčků s Matějem zatímco se opíjíme punčem 
  • pečení vánočky, abychom si ji dali na Štědrý den čerstvou k snídani
  • minimalistické balení dárků
  • jmelí
  • všechny vánoční filmy, které máme na seznamu
  • vánoční vůně do aroma lampy
  • zapálení prskavky
  • vánoční ponožky
  • bramborový salát, včelí úly (tohle je na Vánocích stejně to nejlepší)
  • zdobení stromečku
No a především je to i čas strávený s rodinou. Ten se mi do toho seznamu jídla a alkoholu nějak nehodil :)). Určitě jsem na něco zapomněla, ale smyslem toho seznamu je uvědomění, že Vánoce opravdu nejsou o konzumu a o drahých dárcích. 

Méně je opravdu více

Minimalistické Vánoce samozřejmě nejsou jen o vyhýbání se stresu. Velká výzva je i nepodlehnout nakupovacímu šílenství. Každoročně po Vánocích vidíme u popelnic vyhozené vánoční stromečky, kolikrát i s ozdobami! Ještě horší varianta je, když se ten stromeček válí někde jen tak. Už jsem i zažila, že ho někdo házel z okna a nechal ho tam. Jsem si jistá, že lidi po Vánocích vyhodí i spousty jídla. Myslím, že je to hodně tím, že spousta z nás má v hlavě nastaveno, že Vánoce jsou svátky "obžertví", hojnosti a v některých případech snad i ukazování kdo kolik čeho letos má. Někdy je to o tom, že se lidem mezi svátky nechce do obchodu, tak si nakoupí obrovské zásoby, ale prostě to neodhadnou a pak se jídlo zkazí.

Popelnice zkrátka po Vánocích každoročně přetékají vším možným. Stává se i to, že některé věcí vyhazujeme, protože jsme přece dostali nové. Myslete ale na to, že dost věcí prostě do popelnice nepatří. No a co teprve dárky, které dostaneme, ale nelíbí se nám a vůbec jsme je nechtěli.

Dalším tématem je dekorace. Dost lidí má tendenci kupovat každý rok novou dekoraci, i když ta loňská je naprosto v pořádku a funkční. My jsme letos vyrobili adventní věnec, který hodláme používat několik let, dokud nás neomrzí (to se ale jen tak nestane, když bude většinu roku schovaný). Kromě toho máme ozdobu na dveřích, pak plánujeme malinký stromek, a tím to u nás končí.

No zkrátka je o čem přemýšlet. Myslím, že si často říkáme, že jeden člověk přece stejně nic nezmění až z toho můžeme propadat rezignaci. Ale není to zas tak těžké. Já jsem toho názoru, že začít se dá kdykoliv a je to o malých krůčcích. Je jasné, že není možné mít najednou zero waste Vánoce. Někdy, i když vy sami takhle možná smýšlíte, rodina nebo lidé kolem vás to mají jinak a to se pak těžko skloubí dohromady. Ale každá malá změna se počítá. Tak zkusme letos nakoupit toho jídla, ozdob a dárků trochu míň. Pokud se do toho chcete pustit po hlavě, koukněte na web EkoVánoce. No a třeba i někoho inspirujeme!

17. listopadu 2017

Minimalistická/Zero waste pečující kosmetika

DIY odličovací olej

Už více než rok a půl jsem si nekoupila odličovací mléko/vodu/olej. Vyrábím si sama doma oční odličovač z olivového oleje a převařené vody (v poměru 1:2). Uchovávám ho ve skleněné lahvičce a mám ohromnou radost, že jsem se zbavila dalšího plastu v odpadu:). Nevydrží příliš dlouho, proto si ho vždy dělám v menším množství. K odličování používám pratelné tamponky z bambusového froté. Mám je už přes rok a jsou stále jako nové.

Bambucké máslo

Bambucké máslo si kupuju ve skle v drogerii DM od značky Purity vision. Výše zmíněný odličovač můžu používat jen na oči, protože pleť se mi po něm mastila. Obličej si odličuju tak, že si ho nejprve namočím, pak nanesu bambucké máslo a tamponkem namočeným v teplé vodě promasíruju. Bambucké máslo používám i pro výrobu domácího deodorantu nebo peelingu podle Rozmarného děvčete.

Heřmánková/růžová voda

Chvíli byl na internetu docela hajp kolem růžové vody. Musím se přiznat, že tady jsem se docela nechala nalákat a zkusila ji. Sáhla jsem opět po značce Purity vision, protože má vodu ve skle. Nakonec mě ale růžová voda zase tolik nenadchla. Dělám si heřmánkovou pleťovou vodu. Lžíci sušených heřmánkových květů nechávám louhovat ve vroucí vodě, poté scedím a uchovávám v lednici.

Holení

Kdo čte můj blog už déle, asi ví, že v článku o Zero waste pomocnících jsem psala, že si přeju old school holítko. No a protože nějaká moje kamarádka nebo kamarád si občas přečte, co jsem tady vyplodila, dostala jsem takové holítko darem :). A nemůžu si ho vynachválit. Za rok, co ho používám, jsem v něm vyměňovala žiletku jen jednou. Před tím jsem používala jednorázová plastová, která jsem samozřejmě neměla na jedno použití, ale i tak díky nim vznikalo dost odpadu. Teď jsem za rok vyhodila jednu žiletku!

Co se týče nějaké pěny nebo gelu na holení, žádné nepoužívám. Stačí trocha mýdla nebo kondicionéru. I když mám citlivou pleť, vůbec mi gel nebo pěna nechybí.



Tuhé mýdlo, tuhý šampon

Sprchový gel jsem si taky nekoupila už pěkně dlouho. Já i Matěj používáme jen tuhé mýdlo jako za starých časů. A že jich je dneska pořádný výběr. Vyzkoušela jsem třeba mýdla Satin silk, která vyrábí doma šikovná Zuzka, doporučit můžu i mýdlo s konopným olejem, které je přírodní i cruelty free. Fajn jsou taky mýdla od Naturinky. U tuhých mýdel je ta výhoda, že se dají sehnat balená jen v papíru.

Tuhé šampony jsem zkoušela zatím od Lushe a rozhodně je můžu doporučit. Vydrží dlouho, krásně voní a koupíte je jen v papírovém pytlíku. Skladovat a převážet je můžete v plechovém kontejneru, který v Lush prodávají. Zkoušela jsem taky univerzální mýdlo od Manny, ale to doporučit nemůžu.

Tuhý šampon i mýdlo jsou skvělé na cestování - nic se Vám nevylije, i do letadla je to výhoda, pokud letíte jen s příručním zavazadlem.



Domácí deodorant

O mém doma vyrobeném deodorantu jsem psala na začátku léta, stále jsem s ním spokojená. Už jste ho vyzkoušeli?

Budu ráda za vaše tipy na Zero waste komestiku, kterou používáte, kde ji nakupujete nebo jak vyrábíte. Nejraději mám produkty, které se dají používat pro víc účelů. Máte nějaký takový oblíbený?
© 2016 Za málem. Většina fotografií na tomto blogu pochází z fotobanky unsplash.com. Používá technologii služby Blogger.